Anadyr (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anadyr
mapa povodí řeky
mapa povodí řeky
Základní informace
Délka toku 1150 km
Plocha povodí 191 000 km²
Průměrný průtok 1000 m³/s
Světadíl Asie
Pramen
Anadyrská vrchovina
Ústí
záliv Oněmen
64°52′ s. š., 176°15′ v. d.
Protéká
RuskoRusko Rusko (Čukotský autonomní okruh)
Úmoří, povodí
Tichý oceán, Beringovo moře

Anadyr (rusky Анадырь) je řeka v Čukotském autonomním okruhu v Rusku. Je dlouhá 1150 km od pramene zdrojnice Kylvygejvaam. Plocha povodí měří 191 000 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení v centrální části Anadyrské vrchoviny. Teče na jih do nížiny, kde se obrací na zhruba východ, přičemž však ještě několikrát mění směr, když obtéká horské hřbety. Na horním toku teče úzkou dolinou, zatímco na středním a dolním má charakter rovinné řeky. Dolina řeky v některých částech toku není dotvořena a řeka se rozlévá na ramena. Ústí do zálivu Oněmen, jenž je částí Anadyrského zálivu Beringova moře. V ústí dosahuje šířky 6 až 7 km.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Zdrojem vody jsou sněhové a dešťové srážky. Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 254 km od ústí z povodí o rozloze 106 000 km² činí přibližně 1000 m³/s. Zamrzá v polovině až na konci října, přičemž na horním toku se led objevuje už v září. Rozmrzá na konci května až na začátku června.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vodní doprava pro lodě s nízkým ponorem je možná do vesnice Markove, při vysokém stavu vody i o něco výše. Na dolním toku je rozvinuté rybářství. V povodí řeky se nacházejí naleziště uhlí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1648 dosáhl ústí řeky cestovatel Semjon Děžňov a přezimoval u něj. V 18. století řeku navštívil a popsal Dimitrij Laptěv.

Literatura[editovat | editovat zdroj]