Amnokkang
| Amnokkang | |
 jediný most přes řeku |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 813 km |
| Plocha povodí | 63 000 km² |
| Průměrný průtok | 900 m³/s |
| Světadíl | Asie |
| Pramen | |
| Pektusan | |
| Ústí | |
| Žluté moře 0 m n. m. |
|
| Protéká | |
 Čínská lidová republika (Ťi-lin, Liao-ning),  Severní Korea |
|
| Úmoří, povodí | |
| Tichý oceán, Žluté moře, Povodí Jalu (ČLR 52,65%, KLDR 47,35%)[1] | |
Amnokkang (korejsky 압록강, hanja 鴨綠江), známá též pod svým čínským názvem Ja-lu (čínsky znaky 鸭绿江) je řeka, která teče převážně po hranicích Severní Koreje s ČLR (Ťi-lin, Liao-ning). Je 813 km dlouhá. Povodí má rozlohu 63 000 km².
Obsah |
Průběh toku [editovat]
Pramení na svazích vulkánu Pektusan a protéká jižní částí stejnojmenné vysočiny a západními výběžky Mandžusko-korejských hor v hluboké soutěsce. Ústí do Západokorejského zálivu Žlutého moře, přičemž vytváří estuár. Po celé své délce tvoří čínsko-severokorejskou hranici. Oba státy mají územní spor o průběh hranice v řece a některé říční ostrovy.[2]
Vodní režim [editovat]
Zdrojem vody jsou dešťové srážky. Ke zvýšení hladiny dochází v létě. V zimě zamrzá. Průměrný průtok vody činí přibližně 900 m³/s.
Využití [editovat]
Na řece byly vybudovány přehradní nádrže a vodní elektrárny Unbon a Supchun (KLDR). Vodní doprava je možná k městu Chesan, pro námořní lodě k městu An-tung. Na řece leží města Chesan, Sinyjdžu (KLDR), Lin-ťien, An-tung (ČLR).
Historie [editovat]
V době rusko-japonské války v letech 1904 až 1905 na řece došlo dne 1. května 1904 k prvnímu vojenskému střetu na pevnině bitvě na řece Jalu.
Poznámky [editovat]
- ↑ Mezinárodní povodí řek v Asii, Yalu
- ↑ China Perspectives: Územní spory mezi Čínou a Severní Koreou
Literatura [editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Ялуцзян“.
