Povodí Amazonky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Povodí řeky Amazonky
Amazonský prales v okolí řeky

Amazonie je označení pro geografickou oblast v Jižní Americe, zahrnující povodí řeky Amazonky a jejích přítoků. Jedná se z větší části o zalesněnou pánev o rozloze 6,915 milionu km² nacházející se na území států Brazílie, Bolívie, Venezuely, Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany.

Geografie

Oblast Amazonie je na západě ohraničena hřebeny And, na severu tvoří hranici Guayanská vysočina, na jihu je to zejména Brazilská vysočina a na východě ústí řeky a pobřeží Atlantského oceánu. Hlavní vodní tok tvoří řeka Amazonka, která z celého povodí odvádí do Atlantského oceánu 6,9 bilionu m³ sladké vody ročně, což představuje asi 20% celkového objemu, které všechny světové řeky odvedou do moří a oceánů. Nejvyšším bodem celé oblasti je vrchol hory Yerupajá vysoké 6635 m.

Amazonský deštný prales

Většinu území Amazonie, více než 5 milionů km², pokrývá Amazonský deštný prales, největší tropický deštný prales světa. V okrajových oblastech Amazonie se však objevují i jiné ekosystémy včetně savan, buše (zvaného caatinga či cerrado), galeriových lesů nebo horských mlžných lesů. Oblast Amazonie je známá vysokou mírou biodiverzity: žije v ní více než 100 000 druhů savců, plazů a ptáků a dalších 270 000 druhů hmyzu. Udivující je biodiverzita rostlin, z nichž některé jsou využívány jako kulturní plodiny (kvajáva, kaučukovník, kakaovník, juvie ztepilá) nebo pro výrobu léčiv (lapacho, vilcacora) a drog. Je pravděpodobné, že mnoho zdejších léčivých či jinak užitečných rostlin ještě čeká na objevení.

V antropologii a etnologii se používá pojem Velká Amazonie pro celou tropickou část Jižní Ameriky kromě And – kromě povodí Amazonky se k ní řadí i povodí Orinoka a oblast východní Brazílie. Původní obyvatelé této oblasti jsou amazonští indiáni a jejich kultura v celé této oblasti vykazuje mnoho společných rysů.

Externí odkazy