Allschwil
| Allschwil | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°33′4″ s. š., 7°32′11″ v. d. |
| Nadmořská výška | 285 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Basilej-venkov |
| Okres | Arlesheim |
  Allschwil Allschwil, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,89 km² |
| Počet obyvatel | 21 150 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 379,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 4123 |
| Označení vozidel | BL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Allschwil je město, ležící ve švýcarském kantonu Basilej-venkov. Žije zde přibližně 21 tisíc[1] obyvatel. Nachází se v bezprostřední blízkosti Basileje a je také součástí basilejské aglomerace.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Geograficky a kulturně patří Allschwil do oblasti Sundgau. Obec leží na jihozápadním okraji města Basileje a je ze dvou stran obklopena Francií. Kromě města Basileje sousedí se třemi obcemi Schönenbuch, Oberwil a Binningen v kantonu Basilej-venkov a s francouzskými obcemi Neuwiller, Buschwiller, Hégenheim a Saint-Louis. Allschwil je nejsevernější obcí kantonu Basilej-venkov. Rozloha činí 8,89 km², z čehož 42 % tvoří zastavěná plocha, 31 % zemědělská plocha a 27 % lesy.
Díky své poloze na venkově a blízkosti města Basilej patří Allschwil k oblíbeným místům pro bydlení v regionu Basilej v blízkosti centra města. Leží na soutoku dvou potoků (Lützelbach a Mülibach), které se na návsi spojují a vytvářejí řeku Dorfbach.
Allschwil má podle údajů z roku 2009 rozlohu 8,92 km². Z této rozlohy je 2,62 km², tj. 29,4 %, využíváno pro zemědělské účely, zatímco 2,41 km², tj. 27,0 %, je zalesněno.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nálezy z doby kamenné, bronzové a římské svědčí o dlouhé historii osídlení obce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1033 pod názvem Almswilre.[2] Název místa je složen ze starohornoněmeckého osobního jména, pravděpodobně Alaman nebo Almar/Almer, a základu -wīlāri, který byl často používán Franky a Alamany k označení nových zemědělských osad.[3]
Ve franské době patřil Allschwil k alsaskému vévodství a jako součást panství Birseck připadl v roce 1004 basilejskému knížecímu biskupství. V roce 1525 uzavřelo město Basilej s Allschwilem dočasně zastřešující smlouvu, která do roku 1595 zavedla reformaci.[4] Během třicetileté války byla obec v roce 1634 vypleněna švédskými vojsky a od roku 1792 byla po určitou dobu součástí francouzských departementů Mont-Terrible a Haut-Rhin. Po rozpadu basilejského knížecího biskupství byl Allschwil na Vídeňském kongresu v roce 1815 připojen ke kantonu Basilej. Až do rozdělení kantonů na Basilej-město a Basilej-venkov v roce 1832 patřil Allschwil ke kantonu Basilej.[2]
Po roce 1860 se zemědělská obec Allschwil proměnila v průmyslové město. Mnoho obyvatel pracovalo v továrnách v Basileji. Zemědělci pěstovali především obilí a zeleninu, kterou dodávali na nedaleký basilejský trh. Allschwil byl známý zejména díky bílému zelí. V letech 1897–1921 se zelí zpracovávalo v továrně na kysané zelí, kterou vybudovalo vesnické zemědělské družstvo. Koncem 19. století z obce zmizel len a vinice. V roce 1955 bylo v obci 63 zemědělských podniků, v roce 1965 jich bylo již jen 29 a v roce 1980 se počet zemědělských podniků jen nepatrně zvýšil na 31. Až do roku 1930 se v Allschwilu silně rozvíjel průmysl (především cihlářský, dále oděvní, kovodělný a strojírenský) a v roce 1910 pracovalo v průmyslu asi 73 % dělníků. V 70. letech 19. století bylo v Allschwilu otevřeno několik cihelen, včetně společnosti Passavant-Iselin & Co, která měla první lis na zámkové dlažby ve Švýcarsku. Společnost Passavant-Iselin & Co. byla v provozu až do svého uzavření v roce 1975. Většímu průmyslovému rozvoji bránila absence železničního spojení (v roce 1926 navržený železniční nákladní terminál nebyl nikdy realizován). Kromě toho s rozvojem rýnské lodní dopravy ztratil Allschwil svůj význam jako celní stanice. V roce 1905 byla otevřena tramvajová trať do Basileje. V roce 1910 dojíždělo z Allschwilu za prací asi 40 % pracujících, v roce 1990 to bylo již 79 %. V 21. století je Allschwil zaměřen na lehký průmysl včetně kovoprůmyslu, papírenského průmyslu a chemie. V roce 1990 pracovalo 35 % zaměstnanců v průmyslu a 54 % ve službách.
Allschwil zaznamenal v letech 1850–1970 masivní nárůst počtu obyvatel díky přistěhovalectví z Basileje. V roce 1930 byl nejlidnatější obcí mimo Basilej a trpěl problémy s infrastrukturou. Od roku 1970 růst stagnoval. Centrum města si zachovalo svůj vesnický vzhled. Ten je umocněn obnovou hrázděných domů z poloviny 19. století, které v roce 1976 získaly ocenění Rady Evropy a v roce 1980 další ocenění za urbanistické řešení centra obce. V roce 1968 bylo otevřeno muzeum historie města a v roce 1977 vznikl trh v Allschwileru.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1578 | 1771 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 |
| Počet obyvatel | 341 | 754 | 1007 | 1215 | 1270 | 1823 | 2402 | 3096 | 3911 | 4583 | 7157 | 7315 | 7900 | 12 875 | 17 638 | 17 952 | 18 802 | 18 131 |
Úředním jazykem v Allschwilu je němčina. Dle statistiky z roku 2000 hovořila německy většina obyvatel (celkem 15 689, tj. 86,5 %), druhým nejčastějším jazykem byla italština (580, tj. 3,2 %) a třetím francouzština (433, tj. 2,4 %). Podíl cizinců (obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, avšak bez švýcarského občanství) činil v Allschwilu v roce 2019 27,5 %.[5]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Allschwil má jednu tramvajovou linku a čtyři autobusové linky. Tramvajovou linkou BVB č. 6 do Riehenu se do 15 minut lze dostat do Basileje. Tramvajová zastávka Morgartenring je první zastávkou v kantonu Basilej-město na této tramvajové lince. Kromě toho zde jezdí následující autobusové linky:
- linka 33 BVB ze Schönenbuchu přes Allschwil do Basileje/Schifflände
- linka 48 BVB do stanice Basel SBB jezdí během dne od pondělí do soboty
- linka 38 BVB/RVL do Wyhlen Siedlung v Německu
- linka 61 BLT do Basileje/Neuweilerstrasse-Binningen-Oberwil
- linka 64 BLT do Arlesheimu
Díky otevření dálnice Nordtangente Basel v roce 2008 je Allschwil napojen také na dálniční síť. Vzhledem k dojížďce do Basileje, ale i do Francie, je zde ve špičkách poměrně hustý provoz; tomu napomáhá i skutečnost, že z Francie do Allschwilu nejezdí žádná veřejná doprava. V obci je také velké množství cyklostezek. Allschwil se nachází v blízkosti letiště Basilej-Mulhouse-Freiburg. Kvůli letišti však obec trpí hlukem z letadel.
Od prosince 2014 má Allschwil během dne od pondělí do soboty přímé spojení s basilejským nádražím SBB prostřednictvím linky 48. Linka však nejezdí do centra obce, ale do průmyslové čtvrti Bachgraben.
Plánuje se také vybudování stanice S-Bahn Allschwil/Morgartenring.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Allschwil na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c STRUB, Brigitta. Allschwil [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-06-30 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ OBRIST, Philipp. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Stuttgart/Vídeň: Verlag Huber, 2005. ISBN 3-7193-1308-5. Kapitola Allschwil BL (Arlesheim), s. 83. (německy)
- ↑ KNAPP, Charles; BOREL, Maurice; ATTINGER, Victor; BRUNNER, Heinrich. Geographisches Lexikon der Schweiz. Neuchâtel: Verlag Gebrüder Attinger, 1902. Kapitola Allschwil, s. 37. (německy)
- ↑ Allschwil [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2021 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Allschwil na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
