Abbey Road

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Abbey Road (rozcestník).
Abbey Road
Interpret The Beatles
Druh alba Studiové album
Vydáno 26. září 1969
Nahráno 22. února 196920. srpna 1969, Abbey Road Studios, Olympic Sound, a Trident Studios
Žánr Rock, Hard Rock, Blues rock, Progressive rock, Art rock
Délka 47:24
Jazyk angličtina
Vydavatelství Apple, Parlophone, EMI
Producent George Martin
Profesionální kritika
The Beatles chronologicky
Yellow Submarine
(1969)
Abbey Road
(1969)
Let It Be
(1970)

Abbey Road je jedenácté studiové album, které nahrála skupina The Beatles. Poslední album skupiny The Beatles, Let It Be, které vyšlo po Abbey Road, bylo nahráno už před ním. Abbey Road je tedy zároveň i poslední společnou studiovou nahrávkou skupiny.

V Británii album vyšlo 26. září 1969 a v USA 1. října téhož roku. Producentem nahrávání byl George Martin, který měl na starosti i orchestrální aranžmá. Zvukovým technikem byl Geoff Emerick, technikem mixovaní alba byl Tony Banks.

V USA se tohoto alba prodalo asi 12 milionů nosičů.

O nahrávaní alba[editovat | editovat zdroj]

Po nepříliš vydařeném nahrávání projektu Get Back (později vyšel pod titulem Let It Be) navrhl Paul McCartney producentovi Georgi Martinovi, aby spolu skupina nahrála album, které by bylo podobné těm za „starých časů“, bez nějakých zbytečných sporů, něco podobného jako během nahrávání před albem The White Album. Martin souhlasil. V interview pro projekt The Beatles Anthology se vyjádřil, že už tehdy měl pocit, že toto album bude jejich posledním společným projektem.

Dvě strany alba jsou odlišné. První strana je sbírkou singlů, na druhé straně můžeme najít delší kompozice ve stylu prog rocku, většina z nich je rozdělená, ale navazují jedna na druhou.

Slavná fotografie[editovat | editovat zdroj]

Jedna z parodií na slavný snímek, vpředu astronomka a fotografka Carolyn Porco

Na začátku nahrávání mělo album pracovní název Everest podle tehdy populární značky cigaret (kouřil je i technik Geoff Emerick). Na obalu alba měl být snímek z Himalájí. Členové skupiny se však rozhodli, že název bude Abbey Road. Ráno 8. srpna 1969 vyšli ven ze studia. Fotograf Iain Macmillan měl jen asi 10 minut na to, aby pořídil fotografii, která byla později použita na design obalu. Tato fotka se stala jednou z nejslavnějších a nejvíce parodovaných fotografií na obalu alb v historii populární hudby.

Paul je mrtvý[editovat | editovat zdroj]

Jednou z konstrukcí, která vznikla při dedukování významů této fotografie, byla i fáma, že dokazuje, že Paul McCartney je mrtvý. Fandům připadalo záhadné, že bosý levák v obleku se zavřenýma očima (připomíná tělo v rakvi) drží v pravé ruce cigaretu a jeho kroky směřují vzhledem k ostatním jaksi mimo.

Legenda o Paulově smrti vznikla 12. října 1969, kdy neznámý hlas oznámil tuto zprávu do vysílání v jednom rádiu v Michiganu. Upozornil na určité indicie v dialozích na pozadí skladby Revolution 9 (The White Album)), které tuto skutečnost naznačují. Podle zaručených zpráv je na obalu desky vyfocen Paulův dvojník, který se mu podobá vzhledem i hlasem. Oblečení Johna (bílé jako farář) a Ringa (představitel pohřebního ústavu) se zdálo příliš oficiálním, slavnostním, pohřebním a George se svými riflemi a tričkem vzadu byl označován za hrobaře.

Indicie k této skutečnosti se „našla“ i na SPZ Volkswagenu Beetle v pozadí, kde bylo napsáno „LMW 281F“. Značka "znamenala", že číslo naznačuje Paulův věk (prý mu mělo být právě 28 let, ve skutečnosti mu však při focení bylo 27) a písmena oznamovala text „Linda My Wife“ (moje manželka Linda), nebo dokonce i „Linda McCartney Weeps“ (Linda McCartney prolévá slzy).

"Brouci" tuto fámu statečně živili minimálně tím, že se k ní oficiálně nevyjadřovali.

Turista[editovat | editovat zdroj]

Muž stojící napravo v pozadí je americký turista Paul Cole, který ani netušil, že je fotografován. Zjistil to, až když uviděl obal alba.

Volkswagen Beetle[editovat | editovat zdroj]

Auto parkující před přechodem patřilo člověku, který bydlel v bytě naproti studiu.

Z počátku se členové pokoušeli sehnat majitele, aby auto dal pryč ze svého místa, ale nebyl doma nebo byl na dovolené. Tak se stalo, že osud chtěl, aby se na obalu alba nacházelo pět „brouků“.

Po vydaní alba majiteli auta víckrát SPZtku ukradli. Roku 1986 bylo toto auto prodáno na aukci za 23 000 USD. V současnosti je toto auto v Německu v muzeu firmy Volkswagen ve Wolfsburgu.

Imitace a parodie[editovat | editovat zdroj]

Imitace a parodie obalu můžeme najít na albech více skupin: od méně známých muzikantů po Red Hot Chili Peppers, The Shadows či album ze živého vystoupení Paula McCartneya Paul is Live. Téma této fotografie se objevuje dodnes ve filmech, videoklipech atd.

Skladby alba[editovat | editovat zdroj]

Autory všech skladeb jsou John Lennon nebo Paul McCartney, kromě uvedených výjimek.

První strana[editovat | editovat zdroj]

  1. "Come Together" – 4:20
    • zpěv: Lennon
  2. "Something" (George Harrison) – 3:03
    • zpěv: Harrison
  3. "Maxwell's Silver Hammer" – 3:27
    • zpěv: McCartney
  4. "Oh! Darling" – 3:26
    • zpěv: McCartney
  5. "Octopus's Garden" (Ringo Starr) – 2:51
    • zpěv: Starr
  6. "I Want You (She's So Heavy)" – 7:47
    • zpěv: Lennon

Druhá strana[editovat | editovat zdroj]

  1. "Here Comes the Sun" (Harrison) – 3:05
    • zpěv: Harrison
  2. "Because" – 2:45
    • zpěv: Lennon, McCartney, Harrison
  3. "You Never Give Me Your Money" – 4:02
    • zpěv: McCartney
  4. "Sun King" – 2:26
    • zpěv: Lennon
  5. "Mean Mr Mustard" – 1:06
    • zpěv: Lennon
  6. "Polythene Pam" – 1:12
    • zpěv: Lennon
  7. "She Came in Through the Bathroom Window" – 1:57
    • zpěv: McCartney
  8. "Golden Slumbers" – 1:31
    • zpěv: McCartney
  9. "Carry That Weight" – 1:36
    • zpěv: Lennon, McCartney, Harrison, Starr
  10. "The End" – 2:19
    • zpěv: McCartney
  11. "Her Majesty" – 0:23
    • zpěv: McCartney

Výroba alba[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]