Podúsek 5./XI. Horní Dyje
Stavební podúsek 5./XI. Horní Dyje byl plánován jako součást linie těžkého opevnění, které ve druhé polovině 30. let 20. století stavělo Československo jako obrannou hráz proti nacistickému Německu. Samotný podúsek 5./XI. měl být stavěn v rámci ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou při hranicích s Rakouskem.
Základní údaje[editovat | editovat zdroj]
Stavba podúseku 5./XI. nebyla do mnichovské dohody a následnému odstoupení pohraničí začátkem října 1938 zadána žádnému staviteli, předpokládaným datem zadání byl rok 1939.
Průběh linie[editovat | editovat zdroj]
Většina z 18 plánovaných objektů měla být postavena v úseku mezi Starým Městem pod Landštejnem a koncem Vranovské přehrady u Podhradí nad Dyjí. Pouze tři objekty s označením HD-S 1 až HD-S 3 měly tvořit samostatnou uzávěru v předpolí samotného Vranova nad Dyjí, kde měly chránit především přístup k hrázi přehrady, která by v případě vypuknutí konfliktu byla strategickým cílem.
Seznam objektů[editovat | editovat zdroj]
Pozn.: Objekty jsou řazeny od východu na západ.
| Označení | Podle projektu | Odolnost | Umístění | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| HD-S 1 | nový projekt | II | neznámé | |
| HD-S 2 | N-S 63 | II | neznámé | |
| HD-S 3 | nový projekt | II | neznámé | |
| HD-S 4 | OP-S 17 | II | neznámé | |
| HD-S 5 | N-S 6 | 1 | neznámé | |
| HD-S 6 | nový projekt | II | neznámé | |
| HD-S 7 | StM-S 28 | II | neznámé | |
| HD-S 8 | StM-S 24 | II | neznámé | |
| HD-S 9 | OP-S 48 | II | neznámé | |
| HD-S 10 | OP-S 12 | II | neznámé | |
| HD-S 11 | StM-S 28 | II | neznámé | |
| HD-S 12 | N-S 84 | II | neznámé | |
| HD-S 13 | N-S 47 | II | neznámé | |
| HD-S 14 | OP-S 12 | II | neznámé | |
| HD-S 15 | OP-S 13 | II | neznámé | |
| HD-S 16 | StM-S 24 | II | neznámé | |
| HD-S 17 | OP-S 13 | II | neznámé | |
| HD-S 18 | nový projekt | II | neznámé |
Popis objektů[editovat | editovat zdroj]
Součástí podúseku 5./XI. mělo být celkem 18 pěchotních srubů HD-S 1 až HD-S 18. V drtivé většině se mělo jednat o standardní oboustranné objekty II. stupně odolnosti. Výzbroj každého z nich měly tvořit dva protitankové kanóny vz. 36 spřažené s těžkým kulometem vz. 37 a dvě dvojčata týchž kulometů. Po pozorování měly být určeny vždy dva pancéřové zvony, pro blízkou ochranu sloužily dva lehké kulomety vz. 26 ve zvonech a několik dalších (tři nebo čtyři) ve střílnách tzv. „pod betonem“. Dva objekty ve vranovské uzávěře (HD-S 1 a 3) měly být, vzhledem k okolnímu členitému terénu, vybaveny každý jedním minometem vz. 38.
Výjimku měl tvořit pouze srub HD-S 5, který byl z důvodu neprostupného terénu navržen pouze v 1. stupni odolnosti, hlavními zbraněmi měla být dvě dvojčata těžkých kulometů, pozorování mělo být zajištěno jedním pancéřovým zvonem.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2010. 304 s. ISBN 978-80-86011-41-7.
- FIC, Tomáš, a kol. Utajené pevnosti. Brno: Spolek přátel československého opevnění Brno, 2003. ISBN 80-86463-12-5.