Podúsek 4./XI. Dolní Morava
Stavební podúsek 4./XI. Dolní Morava měl být stavěn jako součást těžkého opevnění, které bylo ve druhé polovině 30. let 20. století realizováno Československem jako zajištění hranic proti nepřátelskému Německu. Podúsek 4./XI., součást ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou, měl ochránit západní hranici Slovenska (podél dolního toku řeky Moravy) proti Rakousku, které bylo na jaře 1938 Německem obsazeno.
Základní údaje[editovat | editovat zdroj]
Úsek nebyl do mnichovské dohody zadán žádné firmě, stavební práce tedy vůbec nebyly zahájeny. ŘOP jej plánoval staviteli zadat do konce roku 1938. I přesto již byl ustanoven velitel podúseku, jímž se stal škpt. žen. Ing. František Novák.
Průběh linie[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem k přírodním překážkám přímo na hranici, které tvořila především samotná řeka Morava a také okolní podmáčené terény, nebylo zapotřebí stavět celou linii pěchotních srubů. Navržené těžké objekty tak měly tvořit v počtu dvou až tří srubů uzávěry přeshraničních komunikací v prostoru od Kútů po Devínskou Novou Ves, jejich přesné umístění však není dosud známé. Mezery mezi těmito uzávěrami byly chráněny již vystavěným lehkým opevněním.
Seznam objektů[editovat | editovat zdroj]
Pozn.: Objekty jsou řazeny od severu k jihu.
| Označení | Podle projektu | Odolnost | Umístění | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| DM-S 1 | OP-S 9 | II | neznámé | jednopodlažní |
| DM-S 2 | nový projekt | II | neznámé | jednopodlažní |
| DM-S 3 | T-S 97 | II | neznámé | |
| DM-S 4 | OP-S 47 | II | neznámé | |
| DM-S 5 | nový projekt | II | neznámé | atypický pro čelní palbu, bez zvonu a schodiště |
| DM-S 6 | OP-S 17 | II | neznámé | |
| DM-S 7 | OP-S 40 | II | neznámé | |
| DM-S 8 | T-S 97 | II | neznámé | |
| DM-S 9 | OP-S 40 | II | neznámé |
Popis objektů[editovat | editovat zdroj]
V rámci podúseku 4./XI. mělo být postaveno celkem devět pěchotních srubů označených DM-S 1 až DM-S 9. Mělo se většinou jednat o obvyklé oboustranné objekty II. stupně odolnosti, výzbroj každého srubu měly tvořit dva protitankové kanóny vz. 36 spřažené s těžkým kulometem vz. 37 a dvě dvojčata týchž kulometů. Po pozorování měly být určeny vždy dva pancéřové zvony, pro blízkou ochranu sloužily dva lehké kulomety vz. 26 ve zvonech a další tři nebo čtyři ve střílnách tzv. „pod betonem“.
Objekty DM-S 1 a 2 byly z důvodu vysoké hladiny podzemní vody vyprojektovány jako jednopodlažní (bez spodního patra). Srub DM-S 4 měl být navíc vyzbrojen i těžkým kulometem vz. 37 v pancéřové kopuli. Zcela atypický měl být objekt DM-S 5, který neměl mít pancéřový zvon ani kopuli (u československého těžkého opevnění naprostá rarita) a výzbroj měl tvořit protitankový kanón spřažený s těžkým kulometem v „poločelní“ až kosé střílně (drtivá většina československých pěchotních srubů má boční střílny).
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2010. 304 s. ISBN 978-80-86011-41-7.
- FIC, Tomáš, a kol. Utajené pevnosti. Brno: Spolek přátel československého opevnění Brno, 2003. ISBN 80-86463-12-5.