Most Apollo
| Most Apollo | |
|---|---|
 Most Apollo (pohled z Petržalky) | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Bratislavský |
| Město | Bratislava |
| Pojmenován po | podniku Apollo |
| Doprava | silniční a pěší |
| Řeka | Dunaj |
| Projektant | Ing. Miroslav Maťaščík |
| Začátek výstavby | únor 2003 |
| Otevřen | 4. září 2005 |
| Denní průjezd | 47 000 vozidel |
| Souřadnice | 48°8′15″ s. š., 17°7′41″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | obloukový most |
| Materiál | ocel |
| Délka | 854 m |
| Max. rozpětí | 231 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Most Apollo je pátý bratislavský most přes řeku Dunaj, který je v provozu od roku 2005. Jedná se o ocelový obloukový most o rozpětí 231 m a výšce 36 m.[1] s radiálně uspořádanými závěsy a s dolní ortotropní ocelovou mostovkou. Celková hmotnost mostu je přibližně 8000 tun.[1] Kromě individuální osobní dopravy jej využívají rovněž chodci a autobusy zdejší městské hromadné dopravy.
Název
[editovat | editovat zdroj]Most byl pojmenován podle rafinerie Apollo, která kdysi stála v blízkosti bratislavské strany mostu a byla kompletně zničena po spojeneckém náletu během druhé světové války (16. června 1944). Samotný závod byl pojmenován podle řeckého boha Apollóna. Původní pracovní název stavby byl Most Košická podle Košické ulice, která na něj plynule navazuje.
Projekt a výstavba
[editovat | editovat zdroj]Autorem projektu je Ing. Miroslav Maťaščík. Výstavba mostu byla připravována od roku 1998, základní kámen byl položen 17. prosince 2002.[1] V únoru 2003 se začalo s výstavbou, která trvala do roku 2005.[1]
Nosná konstrukce oblouku a mostovky byla smontována na levém („městském“) břehu Dunaje, dne 19. září 2004 byl most otočen zaplavením.[2] Pro zaplavení byly použity čtyři říční čluny, které byly spojeny a na nich byla vybudována provizorní konstrukce s výsuvnou dráhou. Před započetím přesunu mostu na výsuvnou dráhu byla do upravených člunů načerpána voda jako zátěž, která byla při nasouvání mostu postupně odčerpávána. Po nasunutí petržalského konce mostu nad čluny, byly tyto pomocí navijáku z 2.břehu a posléze loděmi, zaplaveny k mostnímu pilíři u pravého břehu Dunaje. Most byl tak otočen o 90° na speciálním kalotovém ložisku, umístěném na pilíři levého břehu. Následně, po otočení, byl most ze člunů vysunut do finální pozice na mostní pilíř u pravého břehu.
Most byl pak slavnostně otevřen 4. září 2005.[1] Celkové náklady na výstavbu dosáhly 142,7 milionu eur.[3]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Mostem denně projde kolem 50 000 vozidel.[4] Stavba přesto nebyla ani do roku 2016 řádně zkolaudována a používá se v režimu předčasného užívání stavby.[1]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Most získal několik českých a slovenských ocenění, včetně slovenské ceny Stavba roka (2006). Rovněž byl oceněn evropskou cenou „European Award for Steel Structures“, kterou uděluje Evropská asociace ocelových konstrukcí (ECCS) a americkým stavebním oceněním „OPAL Award“.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Most Apollo v noci -
Otočení mostu -
Otočení mostu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Most Apollo nie je úplne skolaudovaný, visí tu vysoká DPH [online]. SME, 2016-05-27 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ STUPAVSKÝ, Tomáš. Vedeli ste, že most Apollo je svetovým unikátom? [online]. Dnes24.sk, 2015-04-06 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ STUPAVSKÝ, Tomáš. Vedeli ste, že most Apollo je svetovým unikátom? [online]. Dnes24.sk, 2015-04-06 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ MAJEROVÁ, Silvia. Most Apollo stojí už 10 rokov, bude minimálne ďalších 90 [online]. Aktuality.sk, 2015-04-20 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Most Apollo na Wikimedia Commons - Obrazová galerie z výstavby mostu Archivováno 10. 2. 2009 na Wayback Machine.
- Vnitřek konstrukce mostu
