Přeskočit na obsah

Mýto (Hořice na Šumavě)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mýto
Mýto
Mýto
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecHořice na Šumavě
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel57 (2021)[1]
Katastrální územíMýto u Hořic na Šumavě (7,06 km²)
PSČ382 22
Počet domů26 (2011)[2]
Mýto
Mýto
Další údaje
Kód části obce45241
Kód k. ú.645249
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mýto (německy Mauthstadt[3][4]) je malá vesnice, část obce Hořice na Šumavě v okrese Český Krumlov. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Hořic na Šumavě. Je zde evidováno 29 adres.[5]

Mýto leží v katastrálním území Mýto u Hořic na Šumavě o rozloze 7,06 km².

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1272.[6] Vybíralo se zde mýto na staré obchodní cestě.[3] Od poloviny 19. století bylo Mýto samostatnou obcí. Součástí bývalé obce Mýto byly osady Hostínov, Skalné (něm. Pinketschlag) a Záhliní (něm. Eisengrub), které zanikly po 2. světové válce.[7][8] V roce 1921 zde stálo 46 domů a žilo zde 335 obyvatel, z toho 332 obyvatel bylo německé národnosti.[9] V letech 1938 až 1945 bylo Mýto v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno, pod názvem Mauthstadt, k nacistickému Německu.[4] Od roku 1961 již není Mýto uváděno jako samostatná obec, ale jako část obce Hořice na Šumavě.[8]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií: úpatím Blanského lesa k Horní Plané. České Budějovice: Veduta, 2009. 176 s. ISBN 978-80-86829-49-4. S. 121, 122. 
  4. a b Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 44. 
  5. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 204. 
  7. BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 
  8. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  9. Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 835. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]