Přeskočit na obsah

Explorer 35

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Explorer 35
Jiné názvyIMP-E (Interplanetary Monitoring Platform)
AIMP-2 (Anchored Interplanetary Monitoring Platform)
COSPAR1967-070A
Start19. července 1967
KosmodromCape Canaveral LC 17B
Nosná raketaDelta 3E
Typ oběžné dráhySelenocentrická dráha
Stav objektuneaktivní
Zánik1970
Trvání mise5 let a 340 dní
ProvozovatelNASA
Druhvědecká sonda
ProgramProgram Explorer
Hmotnost104 kg
Parametry dráhy
Epocha71-08-16.5
Centrální tělesoMěsíc
Aposelenium7675 km
Periselenium809 km
Sklon dráhy166°
Doba oběhu691,5 min
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Explorer 35 byla vědecká družice Měsíce, vyslaná agenturou NASA v roce 1967. V katalogu COSPAR dostala označení 1967-070A.[1]

Úkol mise

[editovat | editovat zdroj]

Explorer 35 byla americká rotací (25,6 obrátek za minutu) stabilizovaná družice. Je určena pro studium plazmatu a magnetických polí ve vzdálenosti Měsíce. Doplňujícími experimenty je studium měsíčního gravitačního pole, ionosféry Měsíce a technologický experiment (studium vlivu kosmického záření na sluneční baterie).

Toto měla provést daleko od rušivých vlivů Země. Výsledky měření byly důležité také kvůli chystaným letům amerických kosmonautů na Měsíc v programu Apollo a bylo třeba vědět, jaké vlivy může mít vesmírný prostor mezi Zemí a Měsícem na jejich zdraví a výkonnost.

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]

Tento typ družic patřil mezi vědecké typu IMP (Interplanetary Monitoring Platform). Její váha byla 104,5 kg.

Označení Lunar měla kvůli zvolené orbitě kolem Měsíce, označení Explorer bylo dáváno programu vědeckých družic v USA. Další známé družice této řady jsou neúspěšná Explorer 33 a o pět let později startující úspěšná mise Explorer 49.

Průběh mise

[editovat | editovat zdroj]

Raketa Delta, nesoucí sondu, odstartovala 19. července 1967 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě. Sonda brzy přešla na eliptickou dráhu směrem k Měsíci. Po třech dnech letu byl na 23 sec zapálen brzdící motor a tím se sonda dostala na eliptickou oběžnou dráhu Měsíce ve vzdálenosti 800 – 7692 km. Oběh trval 690 minut. Stabilizace byla prováděna pomalou rotací.

Na této dráze pracovala do 24. června 1973.[1] Pak byly její přístroje vypnuty.

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 259. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]