Bedla kaštanová
 Bedla kaštanová | |
|---|---|
 Bedla kaštanová | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | pečárkovité (Agaricaceae ) |
| Rod | Bedla (Lepiota) |
| Binomické jméno | |
| Lepiota castanea Quél. 1881 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bedla kaštanová (Lepiota castanea Quél. 1881) je smrtelně jedovatá méně častá houba z čeledi pečárkovitých. Byla popsána v roce 1881 francouzským mykologem Lucienem Quéletem.
Znaky[editovat | editovat zdroj]
Klobouk je zpočátku vyklenutý, později plochý a s malým hrbolem. Dosahuje průměru 2 – 4 centimetry. Je červenokaštanově hnědý. U starších exemplářů pokožka praská na malé šupiny, pod nimiž prosvítá světlý podklad. Dužina i lupeny jsou bělavé, lupeny se po pomačkání zbarvují žlutohnědě. Třeň je válcovitý, má délku 2 – 4 centimetry. Je světlejší než klobouk, pouze u zóny prstence bývají přítomny malé hnědé šupinky.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Lepiota rufidula Bres., 1902[1]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Roste v jehličnatých i listnatých lesích, většinou jednotlivě nebo v malých skupinkách. Objevuje se spíše vzácně a to od srpna do října.
Užití[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o nebezpečně jedovatou houbu, obsahuje jedovatý alkaloid amanitin. Proto se nesmí v žádné míře konzumovat.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOUTECKÝ, Daniel; JIRÁSEK, Standa; ZICHA, Ondřej, aj. Lepiota castanea (bedla kaštanová) [online]. BioLib.cz, 2005-04.24 23:18:20 CET, rev. 2008-09-19 09:25:19 CET [cit. 2009-12-07]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bedla kaštanová na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo bedla kaštanová ve Wikislovníku
