Hnojník (houba)
Hnojník
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Hnojník (Coprinus) je rod stopkovýtrusných hub z čeledi hnojníkovitých. V současné době prošel tento rod molekulárně fylogenetickými výzkumnými projekty, a zjistilo se, že z něj je patrně potřeba některé druhy vyřadit.[1]
Druhy [editovat]
Tradičně se k tomuto rodu řadily například:
- Hnojník Patouillardův
- Hnojník bradavkatý
- Hnojník chlupatonohý
- Hnojník domácí
- Hnojník inkoustový
- Hnojník nasetý
- Hnojník obecný
- Hnojník strakatý
- Hnojník třpytivý
- Hnojník zaječí
- Hnojník zajícovitý
Nežádoucí účinky [editovat]
- Hnojník obecný - Coprinus comatus (MÜLL. ex FR.) S. F. GRAY,
- Hnojník třpytivý - Coprinus micaceus (BULL. ex FR.) FR.,
- Hnojník inkoustový - Coprinus atramentarius (BULL. ex FR.) FR.
Výše uvedené hnojníky vykazují inkompatibilitu s alkoholem, která se projevuje bolestmi hlavy, bušením srdce, zrychlením tepu, zčervenáním v obličeji, pocitem horka, nevolností, zvracením, poruchami vidění, úzkostí, popřípadě i bezvědomím. U hnojníku inkoustového (Coprinus atramentarius) bylo prokázáno, že obsahuje látku koprin, která inhibuje jaterní enzym aldehyd-dehydrogenázu, odbourávající v játrech alkohol. Jde podstatě o otravu houbami, která může vzniknout i bez použití alkoholu po konzumaci většího množství pokrmu z hnojníku inkoustového najednou. Alkohol požitý současně nebo následně s houbou, podobně jako v játrech endogenně vzniklý alkohol, není dále odbouráván a nastává otrava acetaldehydem (LINDBERG a spol. 1975). U hnojníku obecného (Coprinus comatus) a hnojníku třpytivého (Coprinus micaceus) zatím nebyl koprin prokázán, nesnášenlivost s alkoholem může případně mít i jinou povahu než u hnojníku inkoustového.[2]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coprinus na anglické Wikipedii.
- ↑ Redhead SA, Vilgalys R, Moncalvo J-M, Johnson J, Hopple, JS.. Coprinus Pers. and the disposition of Coprinus species sensu lato. Taxon. 2001, roč. 50, čís. 1, s. 203–41. Dostupné online. DOI:10.2307/1224525.
- ↑ SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha : Academia, 1986. 180 s.