Bedla červenající
 Bedla červenající | |
|---|---|
 Bedla červenající | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | pečárkovité (Agaricaceae ) |
| Rod | bedla (Chlorophyllum) |
| Binomické jméno | |
| Chlorophyllum rhacodes (Vittad.) Vellinga, 2002 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bedla červenající nazývaná též bedla krvavějící nebo bedla třepivá (Chlorophyllum rhacodes (Vittad.) Vellinga, 2002) je houba z čeledi pečárkovitých. Dříve byla považována za jedlou, dnes už se na tomto popisu odborníci neshodnou a mnozí její sběr nedoporučují.
Dříve byla k tomuto druhu řazena jako poddruh i druh Chlorophyllum brunneum (Farl. & Burt) Vellinga pod jménem bedla červenající zahradní Chlorophyllum rhacodes var. hortensis je mírně jedovatá, nyní je řazena jako samostatný druh.
Jedlost[editovat | editovat zdroj]
Bedla červenající byla dříve považována za jedlou, dnes již spousta odborníků její sběr nedoporučuje s poukazem na řadu případů otrav houbařů s ní spojených, včetně údajně smrtelného případu z roku 2011.[1] Podle některých je příčinou poddruh Bedla červenající česká (Chlorophyllum rhacodes var. bohemica), který je jedovatý, podle dalších autorů je jedovatost bedly červenající nejen otázkou poddruhu, ale především i osobních dispozic konkrétního houbaře (tj. že je jedovatá jen pro citlivé / alergické jedince).[2][3] Velkou roli hraje lokální variabilita těchto hub a prostředí, ve kterém rostou.[4]
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Agaricus procerus sensu Sowerby
- Lepiotophyllum rhacodes (Vittad.) Locq. 1942
- Macrolepiota rhacodes (Vitt.) Sing.
- Macrolepiota rhacodes var. rhacodes (Vittad.) Rolf SingerSinger 1951
- Macrolepiota venenata Bon 1979
- bedla jedovatá
- bedla krvavějící
- bedla třepivá[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
mladá plodnice -
v lese -
-
-
ilustrace
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie bedla červenající na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu bedla červenající na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo bedla červenající ve Wikislovníku- Bedla červenající
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. S. 248.
- ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie; PŘÍHODA, Antonín. Houby ve fotografii. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1977. S. 100.
- DERMEK, Aurel. Atlas našich húb. Bratislava: Obzor, 1979. S. 252. (slovensky)
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 77.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.rostou.cz [online]. [cit. 2013-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03.
- ↑ http://hobby.idnes.cz/pozor-na-bedlu-cervenajici-tato-jedla-houba-zabila-zenu-z-plzenska-1cr-/houby.aspx?c=A110909_090731_plzen-zpravy_alt
- ↑ http://www.houbareni.cz/houba.php?id=70
- ↑ http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/poplach-kolem-bedly-cervenajici-je-jedovata-nebo-je-chutna.html
- ↑ JIRÁSEK, Standa; NOVÁK, Jiří; ZICHA, Ondřej, aj. Chlorophyllum rhacodes (bedla červenající) [online]. BioLib.cz, 2005-03-13 14:45:53 CET, rev. 2009-07-18 19:37:22 CET [cit. 2009-12-07]. Dostupné online.
