Pečárka lesní
 Pečárka lesní | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusné (Basidiomycates) |
| Řád | pečárkotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | pečárkovité (Agaricaceae) |
| Rod | pečárka (Agaricus) |
| Binomické jméno | |
| Agaricus silvaticus | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pečárka lesní (Agaricus silvaticus) je stopkovýtrusná houba z čeledi pečárkovitých (Agaricaceae). Roste od července do října.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Klobuk je široký 30-90 mm, v mládí polokulovitě sklenutý, později zvoncovitý až ploše rozložený, na bělavě blekami; málo masitý, dosti křehký. Lupeny jsou husté a úzké 2-4 mm, červenohnědé až tmavě hnědé (u starších plodnic). Plodnice jsou většinou drobnější. Třeň bývá dosti dlouhý (30-100 mm), široký 10-20 mm, bělavý, na poraněných místech červenající až hnědoucí, hladký nebo dole jen mírně šupinatý. Dužnina je bělavá, na řezu se zbarví do červena. Výtrusy jsou velké 5-6 x 3-3,5 μm, elipsoidní, hnědé.
Pečárka lesní roste hojně ve smíšených lesích, hlavně však ve smrčinách. Roste v malých skupinách. Je to jedlá, dosti chutná houba, vhodná k jídlu ve všech úpravách. Je možné z ní připravovat různé pokrmy, nebo ji dát pod maso, příp. menší plodnice naložit do octového nálevu. Nejlépe chutná ve směsích. Zaměnit ji lze pouze s jedlými druhy pečárek, nebo s bedlou červenající.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pečárka lesní na Wikimedia Commons 
Taxon Agaricus silvaticus ve Wikidruzích
