Žirafovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Žirafovití

Okapi
Okapi
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád: přežvýkaví (Ruminantia)
Čeleď: žirafovití (Giraffidae)
Gray, 1821
Druhy

Poslední přežívající druhy žirafovitých jsou žirafa a okapi. Mezi typické znaky patří dlouhé nohy, úzká hlava s růžky a hřebenité dolní špičáky. Žirafa je nejvyšší žijící živočich, za což vděčí především svému dlouhému krku. Dospělý samec může být vysoký až 5,5 m. Chování obou zbylých druhů je velmi odlišné, protože okapi obývá deštný prales, zatímco domácím prostředím žirafy jsou rozlehlé savany.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Žirafovití váží od 250 kg do 1500 kg. Mají dlouhou a úzkou hlavu, tenké rty a dlouhý zdánlivě chápavý jazyk. Okapi na rozdíl od žiraf nemají extrémně dlouhý krk a nohy, ale oba druhy mají dlouhá, úzká chodidla bez bočního prstu.

Malé růžky žirafovitých jsou mezi savci unikátní, neboť se zakládají nejprve jako chrupavka, která se posléze mění na kost, a jsou stále pokryté osrstěnou kůží. U žiraf mají růžky zvířata obou pohlaví, u okapi pouze samec. Žirafovití mají silnou kůži, která slouží i jako ochrana proti predátorům. Srst u žiraf je skvrnitá, tvar a rozložení skvrn se liší u různých poddruhů. Okapi má tmavou sametovou srst s bílými pruhy na horní části nohou a na kyčlích.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jejich strava sestává převážně z různých listů a malých větévek, které spásají pomocí unikátních špičáků. K požírání listů dále používají své velmi pohyblivé pysky a dlouhý jazyk, který můžou žirafy vypláznout až do délky 45 cm. Mají čtyřdílný žaludek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fosilní nálezy ukazují, že se žirafovití začali poprvé objevovat v pozdních fázích oligocénu až v brzkém miocénu.