Žirafovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Žirafovití
Okapi
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia) Kmen: Strunatci (Chordata) Třída: Savci (Mammalia) Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla) Podřád: Přežvýkaví (Ruminantia) Čeleď: Žirafovití (Giraffidae)
Druhy
žirafa (Giraffa camelopardalis) okapi (Okapia johnstoni)

Poslední přežívající druhy žirafovitých jsou žirafa a okapi. Mezi typické znaky patří dlouhé nohy, úzká hlava s růžky a hřebenité dolní špičáky. Žirafa je nejvyšší žijící živočich, za což vděčí především svému dlouhému krku. Dospělý samec může být až 5,5 m vysoký. Chování obou zbylých druhů je velmi odlišné, protože okapi obývá deštný prales zatímco domácím prostředím žirafy jsou rozlehlé savany.

[editovat] Anatomie

Žirafovití váží od 250 kg do 1500 kg. Mají dlouhou a uzkou hlavu, tenké rty a dlouhý zdánlivě chápavý jazyk. Okapi na rozdíl od žiraf nemají extrémně dlouhý krk a nohy, ale oba druhy mají dlouhá, úzká chodidla bez bočního prstu.

Malé růžky žirafovitých jsou mezi savci unikátní, neboť se zakládají nejprve jako chrupavka, která se mění na kost a jsou stále pokryté osrstěnou kůží. U žiraf mají růžky zvířata obou pohlaví, u okapi pouze samec. Žirafovití mají silnou kůži, která slouží i jako ochrana proti predátorům. Srst u žiraf je skvrnitá, tvar a rozložení skvrn se liší u různých poddruhů. Okapi má tmavou sametovou srst s bílými pruhy na horní časti nohou a na kyčlích.

[editovat] Potrava

Jejich strava se skládá převážně z různých listů a malých větévek, které spásají pomocí unikátních špičáků. K požírání listů dále používají své velmi pohyblivé pysky a dlouhý jazyk, který můžou žirafy vypláznout až do délky 45 cm. Mají čtyřdílný žaludek.

[editovat] Historie

Fosilní nálezy ukazují, že se žirafovití začali poprvé objevovat v pozdních fázích oligocénu až v brzkém miocénu.