Šidélko lesklé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠidélko lesklé
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Podříšemnohobuněční (Metazoa)
Nadoddělenítrojlistí (Triblastica)
Odděleníprvoústí (Protostomia)
Kmenčlenovci (Arthopoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádvážky (Odonata)
Podřádrůznkřídlice (Anisoptera)
ČeleďCoenegrionidae
RodNehallenia
Binomické jméno
Nehalennia speciosa
Charpentier, 1840
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šidélko lesklé (Nehalennia speciosa) je nejdrobnější evropská vážka, pro svou malou velikost v podstatě nezaměnitelná s ostatními druhy.[2] Jedná se o palearktický, eurosibiřský druh, rozšířený od západní Evropy po Koreu, a Japonsko. Z mnoha oblastí Evropy druh vymizel, hojnější je ve východním Polsku, v Pobaltí, Bělorusku a Rusku. Německá odonatologická společnost proto pro zvýšení zájmu o rychle mizející druh vyhlásila šidélko lesklé vážkou roku 2018.[3] V České republice je druh hodnocen jako glaciální relikt a zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů. Jeho výskyt je zde potvrzen pouze ze dvou lokalit.[4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samička šidélka lesklého

Zbarvení samců bývá kovově lesklé, zelené nebo bronzové. Na spodní straně hlavy, na hrudi, zejména však na osmém až desátém zadečkovém článku jsou azurové plošky. Samice mohou být androchromní (tj. jejich barevnost je zhruba totožná se vzhledem samců), nebo naopak gynochromní, kdy nabývají zelenohnědého až oranžovohnědého odstínu. Výrazně zaoblená průsvitná krátká křídla mají světlé, žlutavé až oranžovohnědé plamky (pterostigmata), tj.pro druhovou determinaci podstatné zpravidla tmavší políčka na vnějších stranách křídel. Délka těla dospělců se pohybuje kolem 25 mm, zadní křídla bývají 11–16 mm dlouhá.[6] Larvy jsou rovněž drobné, 11–14 mm dlouhé, spolehlivým determinačním znakem druhu na území České republiky je jediný pár štětinek na prementu, což má na kontinentu již jen západoevropské, v České republice dosud nepotvrzené šidélko pozdní (Ceriagrion tennelum).[2]

Výskyt a prostředí[editovat | editovat zdroj]

Vývoj larev je převážně jednoletý, letová aktivita dospělců se na území ČR pohybuje od konce května po přelom července a srpna. Druh je však velmi nenápadný, šidélka poletují jen na krátké vzdálenosti mezi jednotlivými ostřicovými porosty. Šidélka preferují mělké stojaté a dobře prohřáté vody rašelinišť a slanišť s ostřicovými porosty. Na českém území byla zaznamenána pouze na lokalitě Kramářka, životaschopnější populaci objevil Martin Waldhauser roku 2014 na rašeliništi u Břehyňského rybníka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. a b Vážky ČR - portál odonatologů. Šidélko lesklé [online]. [cit. 2020-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. 
  3. Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland. Die Zwerglibelle ist "Libelle des Jahres 2018". BUND [online]. 2017-12-04 [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. .
  4. Radek Hejda, Jan Farkač, Karel Chobot. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Příroda (36), Praha 2017 [online]. Dostupné online. 
  5. Martin Černý. Nejmenší a z nejvzácnějších – šidélko lesklé (Nehalennia speciosa) na druhé lokalitě v Čechách / European smallest and one of the rarest – Sedgling – found on the second locality in Czechia [online]. Dostupné online. 
  6. DOLNÝ, Aleš; HARABIŠ, Filip; BÁRTA, Dan. Vážky (Insecta: Odonata) České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2503-6. S. 342. (cs, str. 151–153) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]