Ústní lidová slovesnost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ústní lidová slovesnost (ÚLS) je charakterizována jako první jazykové projevy lidí. Ústní lidová slovesnost vzniká od nejstarších dob, kdy ještě nebylo známo písmo, až do současnosti. Šířila se a rozvíjela se ústním podáním mezi všemi národy. Její počátky souvisejí už s potřebou pravěkých lidí, sdělovat si své zkušenosti s přírodou, vysvětlovat přírodní jevy, vysvětlit vznik světa a úkol člověka v něm atd.
[editovat] Znaky
- autor je neznámý
- šíří se ústně
- je variabilní
- zpravidla obsahuje ponaučení
- kolektivnost
[editovat] Řadíme sem
- lidová próza (pohádky, pověsti, mýty, pořekadla, přísloví, pranostiky)
- lidová poezie
- lidové písně
- lidové hry (obřadní, loutkové)
Později začala být ústní lidová slovesnost zaznamenávána písemnou formou. Žánry ÚLS zaznamenávali: František Ladislav Čelakovský, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Leoš Janáček a jiní.