Ústní lidová slovesnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ústní lidová slovesnost (ÚLS) je charakterizována jako první jazykové projevy lidí. Ústní lidová slovesnost vzniká od nejstarších dob, kdy ještě nebylo známo písmo, až do současnosti. Šířila se a rozvíjela se ústním podáním mezi všemi národy. Její počátky souvisejí už s potřebou pravěkých lidí, sdělovat si své zkušenosti s přírodou, vysvětlovat přírodní jevy, vysvětlit vznik světa a úkol člověka v něm atd.

Znaky[editovat | editovat zdroj]

  • autor je neznámý
  • šíří se ústně
  • je variabilní
  • zpravidla obsahuje ponaučení
  • kolektivnost

Řadíme sem[editovat | editovat zdroj]

  • lidová próza (pohádky, pověsti, mýty, pořekadla, přísloví, pranostiky, legendy)
  • lidová poezie
  • lidové písně
  • lidové hry (obřadní, loutkové)

Později začala být ústní lidová slovesnost zaznamenávána písemnou formou. Žánry ÚLS zaznamenávali: František Ladislav Čelakovský, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Leoš Janáček a jiní.