Cryptosporidium: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.2
→‎top: aktualizace
Řádek 7: Řádek 7:
| nezařazená říše = [[Chromalveolata]]
| nezařazená říše = [[Chromalveolata]]
| podkmen = [[výtrusovci]] (Apicomplexa)
| podkmen = [[výtrusovci]] (Apicomplexa)
| třída = [[Conoidasida]]
| třída = [[Conoidasida]] ([[parafyletismus|parafyl]].)
| podtřída = [[kokcidie]] (Coccidiasina)
| řád = [[Eucoccidiorida]]
| podřád = [[Eimeriorina]]
| čeleď = [[Cryptosporidiae]]
| čeleď = [[Cryptosporidiae]]
| rod = '''''Cryptosporidium'''''
| rod = '''''Cryptosporidium'''''
| rod popsal = Tyzzer [[1907]]
| rod popsal = Tyzzer [[1907]]
}}
}}
'''''Cryptosporidium''''' je [[rod]] jednohostitelských [[Kokcidie|kokcidií]] kmene [[Výtrusovci|Apicomplexa]] vyskytujících se u [[Savci|savců]], [[Ptáci|ptáků]] a [[Plazi|plazů]].<ref name=":0">{{Citace monografie
'''''Cryptosporidium''''' je [[rod]] jednohostitelských [[Výtrusovci|výtrusovců]] kmene Apicomplexa {{#tag:ref|dřívější řazení mezi [[kokcidie]] vyvrátily fylogenetické analýzy 20. let 21. století, podle kterých se vývojová linie rodu ''[[Cryptosporidium]]'' reprezentující čeleď Cryptosporidiae odvětvuje zpravila jako bazální větev výtrusovců,<ref name="Mathur_2021">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Mathur
| jméno1 = Varsha
| příjmení2 = Kwong
| jméno2 = Waldan K.
| příjmení3 = Husnik
| jméno3 = Filip
| příjmení4 = Irwin
| jméno4 = Nicholas A. T.
| příjmení5 = Kristmundsson
| jméno5 = Árni
| příjmení6 = Gestal
| jméno6 = Camino
| příjmení7 = Freeman
| jméno7 = Mark
| příjmení8 = Keeling
| jméno8 = Patrick J
| titul = Phylogenomics Identifies a New Major Subgroup of Apicomplexans, Marosporida ''class nov.'', with Extreme Apicoplast Genome Reduction
| periodikum = Genome Biology and Evolution
| vydavatel = Oxford University Press
| ročník = 13
| číslo = 2
| datum_vydání = 2021-02-03
| strany = evaa244
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7875001/
| issn = 1759-6653
| datum_přístupu = 2023-04-17
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1093/gbe/evaa244
| pmid = 33566096
}}</ref><ref name="Salomaki_2021">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Salomaki
| jméno1 = Eric D.
| příjmení2 = Terpis
| jméno2 = Kristina X.
| příjmení3 = Rueckert
| jméno3 = Sonja
| příjmení4 = Kotyk
| jméno4 = Michael
| příjmení5 = Varadínová
| jméno5 = Zuzana Kotyková
| příjmení6 = Čepička
| jméno6 = Ivan
| příjmení7 = Lane
| jméno7 = Christopher E.
| příjmení8 = Kolisko
| jméno8 = Martin
| titul = Gregarine single-cell transcriptomics reveals differential mitochondrial remodeling and adaptation in apicomplexans
| periodikum = BMC Biology
| vydavatel = BioMed Central
| ročník = 19
| číslo = 1
| datum_vydání = 2021-12
| strany = 77
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8051059/
| issn = 1741-7007
| datum_přístupu = 2023-04-17
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1186/s12915-021-01007-2
| pmid = 33863338
}}</ref> případně až po odvětvení [[hromadinky|hromadinek]] jako sesterská linie ke kladu ‘Core Apicomplexa‘ (kokcidie + krvinkovky + Marosporida).<ref name="Mathur_2023">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Mathur
| jméno1 = Varsha
| příjmení2 = Salomaki
| jméno2 = Eric D.
| příjmení3 = Wakeman
| jméno3 = Kevin C.
| příjmení4 = Na
| jméno4 = Ina
| příjmení5 = Kwong
| jméno5 = Waldan K.
| příjmení6 = Kolisko
| jméno6 = Martin
| příjmení7 = Keeling
| jméno7 = Patrick J.
| titul = Reconstruction of Plastid Proteomes of Apicomplexans and Close Relatives Reveals the Major Evolutionary Outcomes of Cryptic Plastids
| periodikum = Molecular Biology and Evolution
| vydavatel = Oxford University Press
| ročník = 40
| číslo = 1
| datum_vydání = 2023-01-04
| strany = msad002
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9847631/
| issn = 1537-1719
| datum_přístupu = 2023-04-17
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1093/molbev/msad002
| pmid = 36610734
}}</ref>|group="pozn."}} vyskytujících se u [[Savci|savců]], [[Ptáci|ptáků]] a [[Plazi|plazů]].<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Chroust
| příjmení = Chroust
| jméno = Karel
| jméno = Karel

Verze z 17. 4. 2023, 15:38

Jak číst taxoboxCryptosporidium
alternativní popis obrázku chybí
Oocysty Cryptosporidium parvum při imunoflouerescenci
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
(nezařazeno)Chromalveolata
Podkmenvýtrusovci (Apicomplexa)
TřídaConoidasida (parafyl.)
ČeleďCryptosporidiae
RodCryptosporidium
Tyzzer 1907
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cryptosporidium je rod jednohostitelských výtrusovců kmene Apicomplexa [pozn. 1] vyskytujících se u savců, ptáků a plazů.[4]

Všechna vývojová stádia se vyvíjí intracelulárně, tj. uvnitř buňky, ale extracytoplazmaticky, tj. uvnitř vlastní parazitoforní vakuoly. Parazitují v buňkách sliznic, nejčastěji trávicího systému, méně často ve výstelce dýchacího systému, v játrech, slinivce břišní, žlučníku, na oční spojivce aj.[4]

Při nepohlavním množení, tzv. merogonii, dochází k tvorbě dvou odlišných typů merontů. Typ I. obsahuje 6–8 jader. Po dozrání z každého jádra vzniká merozoit a ten napadá další slizniční buňku. V následující generaci vznikají opěty meronty I. typu nebo morfologicky odlišné meronty II. typu, které produkují pouze 4 merozoity.[4]

Při následné gametogonii, tj, pohlavním množení, se většina vzniklých zygot vyvíjí v tzv. silnostěnné oocyty, které sporulují v parazitoforní vakuole hostitelské buňky. Tyto oocysty odcházejí ze zažívacího traktu trusem. Část tzv. tenkostěnných oocyst zažívací trakt neopouští, snáze praskají a uvolněné sporozoity opakovaně zahajují endogenní cyklus – merogonii (autoinfekce). Oocysty měří mezi 2–10 µm. Oocysty kryptosporidií obsahují 4 volně uložené sporozoity a poměrně velké reziduální tělísko. Nemají mikropyle a jejich stěna je téměř bezbarvá. Jsou téměř kulaté, silně světlolomné.[4]

Endogenní vývoj probíhá v tenkém střevě. Oocysty jsou pozřeny s potravou, vodou, z vnějšího prostředí nebo inhalovány vhodným hostitelem. Sporozoity pronikají slizničními buňkami zažívacího traktu. Mají však schopnost se uvolňovat z oocysty i spontánně, což částečně vysvětluje, proč kryptosporidie mohou infikovat tkáně mimo zažívací trakt, např. oční spojivku či dýchací systém. Prepatentní perioda je různě dlouhá, zpravidla 2–10 dní a to jak v závislosti na hostitelském druhu, ale i na druhu kryptosporídií.[4]

Diagnostika se provádí ze vzorků trusu, resp. stolice (u lidí), často se využíví koncentrační metody dle Sheathera. Dále je možné detekovat oocysty v nátěrech trusu s následným barvením oocyst barvením dle Ziehl-Nielsena, negativním barvením dle Heineho, barvením dle Baxbyho et al. nebo barvením dle Miláčka a Vítovce. Posmrtně lze oocysty diagnostikovat v histologických řezech a seškrabech sliznice tenkého střeva. Po barvení v hematoxilin-eozinu se kryptosporidie jeví jako drobná, sférická tělíska o velikosti 2–5 um, nacházející se v zóně kartáčového lemu střevních slizničních buněk, kde se barví bazofilně (toto platí u druhů parazitujících u savců). Oocysty lze detekovat také pomocí imunofluorescence s využitím monoklonálních protilátek (MAbs). Dále lze užít techniky PCR nebo RFLP (Restriction Fragment Lenght Polymorpism, fingerprinting) metodu u získaných izolátů C. parvum.[4]

Teplota a vlhkost umožňují oocystám dlouhou dobu životaschopnosti, zůstávají infekční až po dobu 1 roku. Oocysty kryptosporidií spolehlivě ničí peroxid vodíku a chlordioxid, vysoké teploty (65 °C po 20 minut) a zmrazení. Ozonizace vody také napomáhá devitalizaci oocyst kryptosporidií. Jejich vitalitu také ovlivňuje UV záření, přičemž přirozené sluneční záření se tak stává váznamným faktorem, který dezinfikuje vnější prostředí.

K terapii se užívá podpůrná a symptomatická léčba. Užití rehydratačních roztoků je nezbytné k zamezení dehydratace postiženého organismu. U telat často včasné podání kolostra od hyperimunizovaných krav může symptomy onemocnění zmírnit. U plně imunitně vybavených jedinců tura domácího dochází často k samovyzdravení (tzv. fenomén selfcure). K preventivní aplikaci i terapii onemocnění u lidí a zvířat byly ověřovány salinomycin, sulfaquinoxalin, amprolium, dinitolamid a paromomycin. U telat byla zkoušena i perorální vakcinace oocystami. Specifická terapie však dosud není vyřešena.[4]

Druhy Cryptosporidium hominis a C. parvum genotyp 1 jsou významnými parazity člověka. Přenáší se nejčastěji kontaminovanou vodou, zeleninou, přímým kontaktem s infikovaným jedincem, jakož i dalšími cestami. U lidí způsobuje akutní průjmové onemocnění a bolesti břicha, které u imunokompetentních lidí odezní zpravidla do týdne. U imunokompromitovaných jedinců (např. HIV pozitivní) je průběh závažnější, průjmy jsou chronického charakteru a nemoc může končit i fatálně.[5]

Další běžné druhy jsou Cryptosporidium muris, Cr. bailey, Cr. meleagridis, Cr. saurophilum, Cr. serpentis.[4][6]

Reference

  1. ↑ MATHUR, Varsha; KWONG, Waldan K.; HUSNIK, Filip; IRWIN, Nicholas A. T.; KRISTMUNDSSON, Árni; GESTAL, Camino; FREEMAN, Mark. Phylogenomics Identifies a New Major Subgroup of Apicomplexans, Marosporida class nov., with Extreme Apicoplast Genome Reduction. S. evaa244. Genome Biology and Evolution [online]. Oxford University Press, 2021-02-03 [cit. 2023-04-17]. Roč. 13, čís. 2, s. evaa244. Dostupné online. ISSN 1759-6653. DOI 10.1093/gbe/evaa244. PMID 33566096. (anglicky) 
  2. ↑ SALOMAKI, Eric D.; TERPIS, Kristina X.; RUECKERT, Sonja; KOTYK, Michael; VARADÍNOVÁ, Zuzana Kotyková; ČEPIČKA, Ivan; LANE, Christopher E. Gregarine single-cell transcriptomics reveals differential mitochondrial remodeling and adaptation in apicomplexans. S. 77. BMC Biology [online]. BioMed Central, 2021-12 [cit. 2023-04-17]. Roč. 19, čís. 1, s. 77. Dostupné online. ISSN 1741-7007. DOI 10.1186/s12915-021-01007-2. PMID 33863338. (anglicky) 
  3. ↑ MATHUR, Varsha; SALOMAKI, Eric D.; WAKEMAN, Kevin C.; NA, Ina; KWONG, Waldan K.; KOLISKO, Martin; KEELING, Patrick J. Reconstruction of Plastid Proteomes of Apicomplexans and Close Relatives Reveals the Major Evolutionary Outcomes of Cryptic Plastids. S. msad002. Molecular Biology and Evolution [online]. Oxford University Press, 2023-01-04 [cit. 2023-04-17]. Roč. 40, čís. 1, s. msad002. Dostupné online. ISSN 1537-1719. DOI 10.1093/molbev/msad002. PMID 36610734. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e f g h CHROUST, Karel; LUKEŠOVÁ, Daniela; MODRÝ, David. Veterinární protozoologie. 1. vyd. Brno: Ediční středisko VFU, 1998. 113 s. ISBN 80-85114-27-5. S. 84–87. 
  5. ↑ BOUZID, Maha; HUNTER, Paul R.; CHALMERS, Rachel M. Cryptosporidium Pathogenicity and Virulence. Clinical Microbiology Reviews. 2013-01-01, roč. 26, čís. 1, s. 115–134. PMID: 23297262. Dostupné online [cit. 2017-07-19]. ISSN 0893-8512. DOI 10.1128/cmr.00076-12. PMID 23297262. (anglicky)  Archivováno 14. 6. 2017 na Wayback Machine.
  6. ↑ BECK, WIELAND. Praktische Parasitologie bei Heimtieren : Kleinsäuger - Vögel - Reptilien - Bienen. Hannover: Schlütersche x, 317 Seiten s. Dostupné online. ISBN 3-89993-017-7, ISBN 978-3-89993-017-7. OCLC 181489246 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cryptosporidium&oldid=22710074“