Sobol východní: Porovnání verzí
tax. evol. a rozšíření značka: editace z Vizuálního editoru |
plus zdroj značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 87: | Řádek 87: | ||
| jazyk = en |
| jazyk = en |
||
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/mam.12147 |
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/mam.12147 |
||
| datum přístupu = 2022-07-30 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Tatara |
|||
| jméno = Masaya |
|||
| příjmení2 = Doi |
|||
| jméno2 = Teruo |
|||
| titul = Comparative analyses on food habits of Japanese marten, Siberian weasel and leopard cat in the Tsushima islands, Japan |
|||
| periodikum = Ecological Research |
|||
| datum vydání = 1994-04 |
|||
| ročník = 9 |
|||
| číslo = 1 |
|||
| strany = 99–107 |
|||
| doi = 10.1007/BF02347247 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = http://doi.wiley.com/10.1007/BF02347247 |
|||
| datum přístupu = 2022-07-30 |
| datum přístupu = 2022-07-30 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
Verze z 30. 7. 2022, 11:38
![]() | |
---|---|
![]() Sobol východní v Inokašira Park Zoo | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | lasicovití (Mustelidae) |
Podčeleď | kuny (Mustelinae) |
Rod | kuna (Martes) |
Binomické jméno | |
Martes melampus (Wagner, 1841) | |
![]() Rozšíření sobola východního (zeleně - původní, červeně - introdukovaný). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sobol asijský či kuna japonská[2] (Martes melampus) je lasicovitá šelma řadící se mezi kuny. Jde o japonského endemita, výskyt v Korei je nejistý. Jeho domovem jsou opadavé či stálezelené listnaté lesy. Má šedo-žluto-hnědě zbarvenou srst. Hlava některých populací má výrazně jinou barvu než zbytek těla. Tělo měří na délku asi 50 cm, ocas přibližně 20 cm. Hmotnost samců je v průměru okolo 1,6 kg, samic asi 1 kg. Jde o samotářského živočicha s noční aktivitou a poměrně malými teritorii (cca 1 km2). Je to všežravec, živí se malými obratlovci, bezobratlými, semeny a ovocem. Je považován za významného rozptylovače semen. K páření dochází v létě, k vrhu mláďat příští rok na jaře. Ve vrhu bývají obvykle dvě mláďata. Úmrtnost kromě přirozených faktorů způsobují především srážky s automobily a usmrcení potulnými psy. IUCN hodnotí tento druh jako málo dotčený, neboť navzdory poměrně malému areálu rozšíření disponuje stabilní populací, z níž část žije v chráněných územích.[3][4][5][6][7][8]
Nomenklatura, rozšíření
Sobol východní byl popsán německým paleontologem a zoologem Johannem Georgem Wagnerem v roce 1841 (někdy se udává 1840). Je řazen mezi kuny rodu Martes, přičemž jeho nejbližšími příbuznými jsou sobol asijský a kuna lesní. Dříve byl sobol východní někdy považován za poddruh sobola asijského, ovšem testy DNA to v zásadě vyvrátily. Na japonské ostrovy se sobol dostal z Asie (přes Kamčatku, Kurily a Sachalin), v průběhu pleistocénu a zde se z něj teprve stal současný druh.[9] V průběhu taxonomických hodnocení bylo popsáno několik poddruhů sobola východního, ale v současnosti (2022) jsou považovány za validní pouze dva. Jedná se o Martes melampus melampus, který žije na Honšú, Šikoku, Kjúšú a přilehlých ostrovech (introdukován byl na Hokkaidó, kde koexistuje se sobolem asijským), a Martes melampus tsuensis, jenž se nachází na ostrově Cušima. Existence poddruhu Martes melampus coreensis (jeho zástupci údajně žijí na Korejském poloostrově) je dosti sporná.[5][10]
Popis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/66/Wiki-ezokuroten1.jpg/220px-Wiki-ezokuroten1.jpg)
Biologie
Vztah k člověku, ohrožení
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ ŠTRÁFELDA, Jan. sobol východní Martes melampus (Wagner, 1841). www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
- ↑ HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Filed Guide to the Carnivores of the World. 1. vyd. London: Panthera, New Holland, 2011. S. 174, 215.
- ↑ BARTHEN, Bill. Martes melampus (Japanese marten). Animal Diversity Web [online]. 2003 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ABRAMOV, A. V.; KANEKO, Y.; MASUDA, R. Martes melampus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2015 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
- ↑ HISANO, Masumi. Insectivory characteristics of the Japanese marten (Martes melampus): a qualitative review. Zoology and Ecology. 2019-07-13, roč. 29, čís. 1, s. 71–77. Dostupné online [cit. 2022-07-29]. ISSN 2165-8005. DOI 10.35513/21658005.2019.1.9. (anglicky)
- ↑ TSUJI, Yamato; ITO, Takehiko Y.; KANEKO, Yayoi. Variation in the diets of Japanese martens Martes melampus. Mammal Review. 2019-04, roč. 49, čís. 2, s. 121–128. Dostupné online [cit. 2022-07-30]. ISSN 0305-1838. DOI 10.1111/mam.12147. (anglicky)
- ↑ TATARA, Masaya; DOI, Teruo. Comparative analyses on food habits of Japanese marten, Siberian weasel and leopard cat in the Tsushima islands, Japan. Ecological Research. 1994-04, roč. 9, čís. 1, s. 99–107. Dostupné online [cit. 2022-07-30]. DOI 10.1007/BF02347247. (anglicky)
- ↑ KUROSE, Naoko; MASUDA, Ryuichi; SIRIAROONRAT, Boripat. Intraspecific Variation of Mitochondrial Cytochrome b Gene Sequences of the Japanese Marten Martes melampus and the Sable Martes zibellina (Mustelidae, Carnivora, Mammalia) in Japan. Zoological Science. 1999-08, roč. 16, čís. 4, s. 693–700. Dostupné online [cit. 2022-07-30]. ISSN 0289-0003. DOI 10.2108/zsj.16.693.
- ↑ AUBRY, Keith B.; ZIELINSKI, William J.; RAPHAEL, Martin G. Biology and Conservation of Martens, Sables, and Fishers: A New Synthesis. Ithaca, London: Cornell University Press, 2012. 603 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-6609-0. (anglicky) Google-Books-ID: AlrVLEpFGlcC.