Dřevěné uhlí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
port
značka: editor wikitextu 2017
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 5: Řádek 5:
Hlavní složkou je elementární uhlík kontaminovaný popelem a četnými organickými sloučeninami. Dřevěné uhlí má velmi nízkou hustotu (částečně zachovává strukturu buněčných stěn dřeva). Má vysokou adsorpční kapacitu díky velkému povrchu. Jako palivo má asi třikrát vyšší energetickou účinnost než dřevo. 1 kilogram uhlí poskytuje množství energie podobné energii získané spalováním jednoho litru benzínu. Problematické je jeho použití ve velkém zejména vzhledem kvůli prostoru zabíranému ve vztahu k hmotnosti, kromě toho se při manipulaci rozpadá a práší (v tomto ohledu jsou dřevěné brikety lepší – jsou méně křehké a mají vyšší hustotu). Vzhledem k relativně nízkému obsahu dehtu patří mezi pevná paliva vytvářející nejmenší množství popela a emisí.
Hlavní složkou je elementární uhlík kontaminovaný popelem a četnými organickými sloučeninami. Dřevěné uhlí má velmi nízkou hustotu (částečně zachovává strukturu buněčných stěn dřeva). Má vysokou adsorpční kapacitu díky velkému povrchu. Jako palivo má asi třikrát vyšší energetickou účinnost než dřevo. 1 kilogram uhlí poskytuje množství energie podobné energii získané spalováním jednoho litru benzínu. Problematické je jeho použití ve velkém zejména vzhledem kvůli prostoru zabíranému ve vztahu k hmotnosti, kromě toho se při manipulaci rozpadá a práší (v tomto ohledu jsou dřevěné brikety lepší – jsou méně křehké a mají vyšší hustotu). Vzhledem k relativně nízkému obsahu dehtu patří mezi pevná paliva vytvářející nejmenší množství popela a emisí.


V [[mezinárodní index barviv|Mezinárodním indexu barviv]] má dřevěné uhlí číselné označení 77266. V [[lékopis]]ech se pro aktivní dřevěné uhlí užívá latinský název ''Carbo pulveratur'', respektive ''Carbo medicinalis''. Dřevěné uhlí je také jednou z [[Potravinářské přídatné látky|potravinářských přídatných látek]], v potravinářském průmyslu má [[E číslo|číslo]] E153.
V [[mezinárodní index barviv|Mezinárodním indexu barviv]] má dřevěné uhlí číselné označení 77266. V [[lékopis]]ech se pro aktivní dřevěné uhlí užívá latinský název ''Carbo pulveratur'', respektive ''Carbo medicinalis''. Dřevěné uhlí je také jednou z [[Potravinářské přídatné látky|potravinářských přídatných látek]], v potravinářském průmyslu má [[E číslo|číslo]] E153.


== Historie ==
== Historie ==
Dříve se dřevěné uhlí připravovalo v [[milíř]]ích, dnes v kovových karbonizérech.
Dříve se dřevěné uhlí připravovalo v [[milíř]]ích, dnes v kovových karbonizérech.


Dřevěné uhlí bylo po dlouhou dobu základním zdrojem tepla pro kovářské výhně, [[Huť|hutě]] a další provozy, závislé na intenzivním zdroji tepla. Už [[doba bronzová]] jej potřebovala k tavbě a pak i pro železo.<ref>http://www.bbc.co.uk/history/ancient/british_prehistory/ironage_tasks_gallery_08.shtml - BBC: Charcoal-making</ref> Je také důležitou surovinou pro výrobu [[střelný prach|černého střelného prachu]]. Během [[19. století]] bylo vytlačeno [[uhlí]]m kamenným a dnes je užíváno jen zřídka (vytápění, provoz [[gril]]ů, výroba střelného prachu pro historické zbraně).
Dřevěné uhlí bylo po dlouhou dobu základním zdrojem tepla pro kovářské výhně, [[Huť|hutě]] a další provozy, závislé na intenzivním zdroji tepla. Už [[doba bronzová]] jej potřebovala k tavbě a pak i pro železo.<ref>http://www.bbc.co.uk/history/ancient/british_prehistory/ironage_tasks_gallery_08.shtml - BBC: Charcoal-making</ref> Je také důležitou surovinou pro výrobu [[střelný prach|černého střelného prachu]]. Během [[19. století]] bylo vytlačeno [[uhlí]]m kamenným a dnes je užíváno jen zřídka (vytápění, provoz [[gril]]ů, výroba střelného prachu pro historické zbraně).


Výjimkou je v 21. století [[Brazílie]], kde se dřevěné uhlí vyrábí a užívá ve velkém množství pro užití metalurgii, protože tento stát nemá téměř žádné zásoby [[černé uhlí|černého uhlí]]. K pokrytí potřeb pro výrobu železa byly vysázeny velké [[blahovičník|eukalyptové]] [[plantáž]]e.<ref>Dieter Osteroth: ''Biomasse: Rückkehr zum ökologischen Gleichgewicht.'' Springer, 1992, ISBN 978-3-642-77410-2, S.&nbsp;110–122.</ref>
Výjimkou je v 21. století [[Brazílie]], kde se dřevěné uhlí vyrábí a užívá ve velkém množství pro užití metalurgii, protože tento stát nemá téměř žádné zásoby [[černé uhlí|černého uhlí]]. K pokrytí potřeb pro výrobu železa byly vysázeny velké [[blahovičník|eukalyptové]] [[plantáž]]e.<ref>Dieter Osteroth: ''Biomasse: Rückkehr zum ökologischen Gleichgewicht.'' Springer, 1992, {{ISBN|978-3-642-77410-2}}, S.&nbsp;110–122.</ref>


Dalším vážným ekologickým problémem je odlesňování kvůli výrobě dřevěného uhlí v některých zemích, například na [[Haiti]], kde poskytuje 60&nbsp;% energie pro domácnosti.<ref>{{citace elektronické monografie|autor=Jake Kheel|url = http://latinamericanscience.org/2014/03/the-charcoal-war/ |titul = ''The charcoal war'' | vydavatel = lateinamericascience.org| datum přístupu = 2015-11-23|jazyk=en}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie|autor = Andrea Viala | url = http://liportal.de/haiti/ueberblick/ | titul = ''Haiti – Überblick und Naturraum'' | vydavatel = liportal.de | datum přístupu = 2015-11-23|jazyk=de}}</ref> Stejný osud ohrožuje [[Madagaskar]], kde je dřevěné uhlí také nejčastějším palivem.<ref>{{citace elektronické monografie| autor = François Missier |url = http://taz.de/!5081708 | titul = ''Holzrodung in Madagaskar; Ein Paradies wird geplündert''| vydavatel = [[Die Tageszeitung|taz]] | datum vydání = 2012-10-17|datum přístupu 2015-11-23}}</ref>
Dalším vážným ekologickým problémem je odlesňování kvůli výrobě dřevěného uhlí v některých zemích, například na [[Haiti]], kde poskytuje 60&nbsp;% energie pro domácnosti.<ref>{{citace elektronické monografie|autor=Jake Kheel|url = http://latinamericanscience.org/2014/03/the-charcoal-war/ |titul = ''The charcoal war'' | vydavatel = lateinamericascience.org| datum přístupu = 2015-11-23|jazyk=en}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie|autor = Andrea Viala | url = http://liportal.de/haiti/ueberblick/ | titul = ''Haiti – Überblick und Naturraum'' | vydavatel = liportal.de | datum přístupu = 2015-11-23|jazyk=de}}</ref> Stejný osud ohrožuje [[Madagaskar]], kde je dřevěné uhlí také nejčastějším palivem.<ref>{{citace elektronické monografie| autor = François Missier |url = http://taz.de/!5081708 | titul = ''Holzrodung in Madagaskar; Ein Paradies wird geplündert''| vydavatel = [[Die Tageszeitung|taz]] | datum vydání = 2012-10-17|datum přístupu 2015-11-23}}</ref>

Verze z 6. 6. 2020, 09:08

Dřevěné uhlí

Dřevěné uhlí je dřevo karbonizované za vysokých teplot bez přístupu vzduchu. Toto pevné palivo vzniká, když je suché dřevo, obsahující 13 % až 18% vody, zahříváno bez přístupu vzduchu (kyslíku) při teplotě 275 ° C. Dochází přitom k pyrolýze. Teplota se poté zvyšuje na 350 až 400 ° C, kdy probíhá karbonizace, podobně jako při výrobě koksovatelného uhlí. Těkavé složky dřeva přitom hoří. Zbytkem (kromě plynných produktů rozkladu jako například methanol) je asi 35 % dřevěného uhlí z původního objemu dřeva.

Vlastnosti

Hlavní složkou je elementární uhlík kontaminovaný popelem a četnými organickými sloučeninami. Dřevěné uhlí má velmi nízkou hustotu (částečně zachovává strukturu buněčných stěn dřeva). Má vysokou adsorpční kapacitu díky velkému povrchu. Jako palivo má asi třikrát vyšší energetickou účinnost než dřevo. 1 kilogram uhlí poskytuje množství energie podobné energii získané spalováním jednoho litru benzínu. Problematické je jeho použití ve velkém zejména vzhledem kvůli prostoru zabíranému ve vztahu k hmotnosti, kromě toho se při manipulaci rozpadá a práší (v tomto ohledu jsou dřevěné brikety lepší – jsou méně křehké a mají vyšší hustotu). Vzhledem k relativně nízkému obsahu dehtu patří mezi pevná paliva vytvářející nejmenší množství popela a emisí.

V Mezinárodním indexu barviv má dřevěné uhlí číselné označení 77266. V lékopisech se pro aktivní dřevěné uhlí užívá latinský název Carbo pulveratur, respektive Carbo medicinalis. Dřevěné uhlí je také jednou z potravinářských přídatných látek, v potravinářském průmyslu má číslo E153.

Historie

Dříve se dřevěné uhlí připravovalo v milířích, dnes v kovových karbonizérech.

Dřevěné uhlí bylo po dlouhou dobu základním zdrojem tepla pro kovářské výhně, hutě a další provozy, závislé na intenzivním zdroji tepla. Už doba bronzová jej potřebovala k tavbě a pak i pro železo.[1] Je také důležitou surovinou pro výrobu černého střelného prachu. Během 19. století bylo vytlačeno uhlím kamenným a dnes je užíváno jen zřídka (vytápění, provoz grilů, výroba střelného prachu pro historické zbraně).

Výjimkou je v 21. století Brazílie, kde se dřevěné uhlí vyrábí a užívá ve velkém množství pro užití metalurgii, protože tento stát nemá téměř žádné zásoby černého uhlí. K pokrytí potřeb pro výrobu železa byly vysázeny velké eukalyptové plantáže.[2]

Dalším vážným ekologickým problémem je odlesňování kvůli výrobě dřevěného uhlí v některých zemích, například na Haiti, kde poskytuje 60 % energie pro domácnosti.[3][4] Stejný osud ohrožuje Madagaskar, kde je dřevěné uhlí také nejčastějším palivem.[5]

Odkazy

Reference

  1. http://www.bbc.co.uk/history/ancient/british_prehistory/ironage_tasks_gallery_08.shtml - BBC: Charcoal-making
  2. Dieter Osteroth: Biomasse: Rückkehr zum ökologischen Gleichgewicht. Springer, 1992, ISBN 978-3-642-77410-2, S. 110–122.
  3. Jake Kheel. The charcoal war [online]. lateinamericascience.org [cit. 2015-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Andrea Viala. Haiti – Überblick und Naturraum [online]. liportal.de [cit. 2015-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  5. François Missier. Holzrodung in Madagaskar; Ein Paradies wird geplündert [online]. taz, 2012-10-17. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy