Popírání klimatické změny: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m úprava refů
doplnění
Řádek 110: Řádek 110:
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0039368116300681
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0039368116300681
| datum přístupu = 2019-01-01
| datum přístupu = 2019-01-01
}}</ref>
}}</ref> na druhou stranu je vážnou námitkou proti

Různé studie ukázaly, jakým způsobem jsou vedeny kampaně, které podkopávají důvěru veřejnosti v klimatické vědy – literatura je popisuje jako "popírací stroj" organizovaný průmyslovými, politickými a ideologickými zájmy a podporovaný konzervativními médii a "skeptickými" blogery, kteří vyrábějí nejistotu ohledně globálního oteplování.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vaidyanathan,ClimateWire
| jméno = Gayathri
| titul = What Have Climate Scientists Learned from 20-Year Fight with Deniers?
| periodikum = Scientific American
| url = https://www.scientificamerican.com/article/what-have-climate-scientists-learned-from-20-year-fight-with-deniers/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-01-02
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Dunlap
| jméno = Riley E.
| titul = Climate Change Skepticism and Denial: An Introduction
| periodikum = American Behavioral Scientist
| vydavatel =
| url = https://www.researchgate.net/publication/274306932_Climate_Change_Skepticism_and_Denial_An_Introduction
| datum vydání =
| strany = 691-698
| poznámka = DOI: http://dx.doi.org/10.1177/0002764213477097
| jazyk = en
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-01-02
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Global Warming Deniers Well Funded {{!}} Newsweek Project Green {{!}} Newsweek.com
| periodikum = web.archive.org
| url = https://web.archive.org/web/20071021024942/http://www.newsweek.com/id/32482
| datum vydání = 2007-10-21
| datum přístupu = 2019-01-02
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Cook
| jméno = John
| titul = Understanding and countering climate science denial
| periodikum = Proceedings of the Royal Society of New South Wales
| vydavatel =
| url = https://royalsoc.org.au/images/pdf/journal/150-2-Cook.pdf
| datum vydání = 2017
| strany = 207-219
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-01-02
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cook
| jméno = John
| příjmení2 = Ellerton
| jméno2 = Peter
| příjmení3 = Kinkead
| jméno3 = David
| titul = Deconstructing climate misinformation to identify reasoning errors
| periodikum = Environmental Research Letters
| datum vydání = 2018
| ročník = 13
| číslo = 2
| strany = 024018
| issn = 1748-9326
| doi = 10.1088/1748-9326/aaa49f
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/1748-9326/13/i=2/a=024018
| datum přístupu = 2019-01-02
}}</ref> Ve veřejné diskusi byly fráze jako "klimatický skepticismus" často používány se stejným významem jako "klimatické popíračství".<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Nerlich
| jméno = Brigitte
| titul = 'Climategate': Paradoxical Metaphors and Political Paralysis
| periodikum = www.ingentaconnect.com
| url = https://www.ingentaconnect.com/content/whp/ev/2010/00000019/00000004/art00003%3bjsessionid=6k5gcrtq6hqjo.x-ic-live-01
| datum vydání = 2010-11
| doi = 10.3197/096327110x531543
| poznámka = DOI: info:doi/10.3197/096327110X531543
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-01-02
}}</ref> Místo, aby byl výraz skepse používán pro postupy, splňující společné standardy vědecké skepse a jsou je používán pro jakékoliv pochyby o globálního oteplování bez ohledu na jejich vědecký základ.<ref name=":1" />


== Rozpory mezi vědeckými zjištěními a názory veřejnosti ==
== Rozpory mezi vědeckými zjištěními a názory veřejnosti ==

Verze z 2. 1. 2019, 22:37

Popírání klimatických změn nebo popírání globálního oteplování jsou součástí sporů o globálním oteplování. Za popírání je označováno jak přímé popírání, odmítání či neopodstatněné pochybnosti, která jsou v rozporu s vědeckým stanoviskem o změně klimatu; pod termín popírání jsou zahrnovány i popírání rozsahu, v němž jsou změny způsobeny lidmi, jejich dopady na přírodu a lidskou společnost nebo potenciál přizpůsobení se globálnímu oteplování lidskými činnostmi.[1][2][3] Někteří představitelé popírání vědeckého konsenzu o změně klimatu souhlasí s termínem "popírání klimatické změny", jiní dávají přednost výrazu "skepticismus změny klimatu".[2] Různí vědci označili "klimatický skepticismus" jako zavádějící termín pro označení popírání antropogenního globální oteplování.[4][5][6][7][8] Odmítání změny klimatu může být také implicitní, když jednotlivci nebo sociální skupiny přijmou vědu, ale nedokáží se s ní vyrovnat nebo ji akceptovat.[2] Několik společenskovědních studií analyzovalo tyto pozice jako formy popíračství[7][8] a pseudovědy.[9]

Různé studie ukázaly, jakým způsobem jsou vedeny kampaně, které podkopávají důvěru veřejnosti v klimatické vědy – literatura je popisuje jako "popírací stroj" organizovaný průmyslovými, politickými a ideologickými zájmy a podporovaný konzervativními médii a "skeptickými" blogery, kteří vyrábějí nejistotu ohledně globálního oteplování.[10][11][12][13][14] Ve veřejné diskusi byly fráze jako "klimatický skepticismus" často používány se stejným významem jako "klimatické popíračství".[15] Místo, aby byl výraz skepse používán pro postupy, splňující společné standardy vědecké skepse a jsou je používán pro jakékoliv pochyby o globálního oteplování bez ohledu na jejich vědecký základ.[7]

Rozpory mezi vědeckými zjištěními a názory veřejnosti

Ačkoliv se zjištěními IPCC souhlasí drtivá většina vědců v oboru,[16][17][18][19][20] existuje část vědců mimo klimatologii, politiků a veřejnosti, kteří nesouhlasí s tezí IPCC, že by byla většina oteplení posledních 50 let způsobena lidskou činností.[21][22][23] Vlivný průzkum, publikovaný v roce 2013, ukázal na vědeckém poli souhlas s tvrzením, že globální oteplování je způsobeno člověkem u drtivé většiny (97 %) vědců v oboru[24] (k této studii existují kritické připomínky, které ukazují nižší shodu při zapojení nepublikujících a odborníků jiných oborů)[25], studie z roku 2016 ukazuje, že pouze 4 ze 69 406 autorů vědeckých článků nesouhlasilo s antropogenními příčinami globálního oteplování[26] a ve stejném roce vyšla studie, shrnující předešlé studie konsenzu, která došla také k podobným výsledkům.[27]

Velká část veřejnosti,je přesvědčena o tom, že názor vědců je nejednoznačný – např. v USA si to myslí 57 % lidí.[28] Ovšem zmiňovaná studie z roku 2013 je kritizována za špatnou metodologii a některé studie mezi odborníky nedosahují ani 50 % konsenzu.[29] Také označování za popírače je některými kritizováno pro nekorektnost ve srovnání s popíráním holokaustu.[6]

Kdo ovlivňuje klimatickou politiku a názory veřejnosti?

Názory veřejnosti a na antropogenní příčiny globálního oteplování a především klimatickou politiku se snaží ovlivňovat různé zájmové a lobbistické skupiny. Například A. Michaelowa identifikovala ve své studii[30] následující hlavní zájmové skupiny:

  • politici,
  • voliči,
  • lobby znečišťovatelů,
  • lobby snižovatelů,
  • environmentální nevládní organizace,
  • úředníci,
  • vědci.

S ohledem na komplexnost problematiky a především díky nejistotám, především v odhadech makro- i mikroekonomických důsledků globálního oteplování dovoluje situace různým zájmovým skupinám zaujímat různé pozice, aniž by tím byly zásadně diskreditovány. Navíc tyto pozice mohou být různé od místní regionální po národní a nadnárodní úroveň.[30]

Politici

Politici mají tendenci přijímat jednoduchá, viditelná opatření, která pochopí voliči bez další potřeby vysvětlování i když tato opatření mohou být nákladná a často i na úkor budoucnosti, či jiných států. Opatření jsou většinou dělána tak, že jsou financována co nejširším okruhem plátců, např. emisní daň dopadá v mnoha státech pouze na domácnosti. S ohledem na to, že viditelnost této daně je pro domácnosti nízká, také jejich odpor je malý.[30]

Voliči

Voliči se začínají zajímat o problémy globálního oteplování, pokud jsou vyřešeny zásadní lokální environmentální problémy a pokud se dobře vyvíjí ekonomická situace. Existuje korelace mezi příjmy a zájmem o klimatickou politiku.[31] Obecně mají voliči averzi k takovým opatřením, která jsou nákladná a přitom nemají jasný výsledek, což dává široké pole pro působení lobbistických skupin.[30] Například lobby amerických znečišťovatelů věnovala 13 mil. USD na akce proti Kjótskému protokolu a hlavním argumentem bylo, že tento protokol ohrozí 1,5 mil. pracovních míst.[32] Na druhou stranu například Greenpeace vykazuje každý meteorologický extrém jako indikátor nastupující klimatické změny.[33]

Znečišťovatelé

Znečišťovatelé, tedy ta část průmyslové lobby, která může mít ztráty z opatření proti globálnímu oteplování, se snaží snížit náklady na klimatická opatření na co nejnižší úroveň. Prosazují proto především dotace a administrativní povolení, vystupují naopak proti daním či obchodovatelným povolením.[34] Lobby znečišťovatelů využívají hojně také internet, mají velmi často weby, které často nazývají zavádějícími jmény (např. Globální klimatická koalice) a vytváří vlastní výzkumné ústavy, často také kromě vlastních vědců financují i tzv. "klimaskeptiky". Důležitým spolupracovníkem této lobby jsou také odborové organizace, především z energetické oblasti.[35] Podobnou roli, jako znečišťovatelé hrají také některé konzervativní think tanky, prosazujícími volný trh.[36][37][38][39][40] Tyto lobbistické skupiny používají velmi často metodu popírání klimatické změny – sérii organizovaných pokusu o bagatelizaci, popření či zrušení vědeckého konsenzu o rozsahu globálního oteplování, o jeho významu a antropogenních příčinách těchto změn.[41][42] Typicky mají tyto diskuse rétorickou formu řádné vědecké debaty, ačkoliv ve skutečnosti v nich nejsou dodržovány principy této debaty.[43][44] Někteří komentátoři popisují popírání klimatické změny jako formu popíračství.[45][46][47][48][49][50][51]

Peter Christoff, napsal v roce 2007 ve své knize "Věk", že popírání klimatické změny se liší od vědeckého skepticismu, který je nezbytný pro dobrou vědu. Napsal: "Téměř dvě desetiletí poté, co se téma globálního oteplování dostalo do centra globálního zájmu, je debata o změně klimatu u konce. V současnosti již nejsou žádní věrohodní vědečtí skeptici, kteří by napadali základní vědeckou teorii či obecné rámce změny klimatu".[49] Vztah mezi popíráním klimatické změny, financovaným průmyslem, a změnami skepse veřejnosti ke klimatickým změnám lze porovnat s předchozími snahami tabákového průmyslu podkopat vědecké důkazy o nebezpečí pasivního kouření.[52] Kromě soukromých průmyslových skupin můžeme popírání klimatické změny také často pozorovat u volených zastupitelů.[53]

Někteří komentátoři kritizovali použití označení "popírání klimatické změny" jako pokus o delegitimizaci skeptických názorů a označili ho za nemorální.[54][55][56] Mnozí autoři, včetně některých vědců tvrdí, že různé konzervativní think tanky, korporace a obchodní skupiny se zabývají úmyslným popírání vědy o změně klimatu již od roku 1990[39][40][52][57][58][59][60] a někteří, včetně Národního centra pro vědecké vzdělání USA požadují, aby popírání klimatické změny bylo označeno jako pseudověda.[61][62][63][64]

Snižovatelé

Snižovatelé, tedy ta část průmyslové lobby, která zastupuje firmy, které mají prospěch z opatření na snižování emisí skleníkových plynů vidí naopak své šance v prosazování klimatických politik. Jejich lobbistické skupiny jsou zatím malé, ale mají často úspěch, mediálně velmi známá je kauza podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice. Ve prospěch klimatické politiky také lobují také zajišťovny, které dokonce koordinují své aktivity s nevládními organizacemi. Změny v chování lze ale také pozorovat u velkých evropských petrochemických firem jako jsou BP, Shell, nebo Elf, které začaly vidět svou budoucnost v oblasti obnovitelných zdrojů, opustili Globální klimatickou koalici a vstoupily naopak do asociací obnovitelných zdrojů.[35]

Nevládní organizace

Nevládní organizace (NGO) nejsou většinou zaměřeny výhradně na klimatickou politiku, ta je jen jedna z mnoha oblastí, kterými se zabývají. Pro zlepšení účinnosti často NGO tvoří koalice. V prvních obdobích byly kampaně NGO úspěšné, protože lobby znečišťovatelů nebyly doposud zkonsolidované a tak se NGO povedlo prosadit například "Torontský" cíl 20% snížení emisí do roku 2005. NGO často úzce spolupracují s vědci z oboru.[35] V rámci mezinárodních jednání hrají skupiny NGO, spolu s lobbistickými skupinami znečišťovatelů důležitou roli, protože mají přímý přístup k jednáním.[65]

Úředníci

Úředníci dávají přednost takovým nástrojům, které umožňují oddělená rozhodnutí, mohou být vyjednávány a jsou založeny na speciálních informačních potřebách. To jim dovoluje zvedat rozpočty a hrát důležitou roli v implementaci.[35]

Vědci

Vědci ve státních univerzitách a vědeckých ústavech mohou mít podobné přístupy jako úředníci; nemají snahu zaujímat extrémní pozice, protože by to mohlo ohrozit jejich rozpočty. V privátně financovaných vědeckých systémech, jako v USA, jsou extrémní vědecké pozice atraktivnější, protože mohou pomoci získat financování od různých lobby.[35] Mezinárodní panel IPCC lze považovat za dobře organizovanou mezinárodní skupinu vědců.[66]

Problémy financování

Podle S. Goldbergové podpořily lobby znečišťovatelů prostřednictvím jediné organizace v letech 2002 a 2010 tajně částkou cca 120 miliónů USD více než 100 organizací, které podporují pochybnosti o vědeckých závěrech o příčinách klimatické změny.[67]

Kritici antropogenních příčin globálního oteplování často poukazují na to, že lobby podporující klimatické politiky jsou bohatě podporovány z veřejných financí.[68]

Financování vědeckého výzkumu je často kritizováno odpůrci antropogenního globálního oteplování, poukazují na to, že i když 3 % vědců v oboru s vědeckým konsenzem nesouhlasí, dostává tato skupina ve skutečnosti výrazně méně, než 3 % financí.[69][70]

Metody přesvědčování, používané jednotlivými lobbistickými skupinami

Na studii dvou organizací, jedné podporující klimatické politiky a druhé bojující proti ní ukázali Knight a Greensberg, že obě strany sporu snaží zpochybňovat protistranu v 5 základních oblastech:

  • korektnost tvrzení,
  • morální charakter,
  • kvalifikace a kompetence,
  • sociální zapojení,
  • motivace

Studie ukazuje, že obě strany sporu používají zpochybňování ve všech pěti oblastech, důraz na jednotlivé oblasti je však rozdílný.[71]

Používaný slovník

Vyhrocení sporů jednotlivých lobbistických skupin se zobrazuje také v používání pojmenování pro jednotlivé strany sporu.

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Odkazy

Reference

  1. ↑ The Pillars of Climate Change Denial. NCSE [online]. 2016-01-15 [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Why Is It Called Denial?. NCSE [online]. 2016-01-15 [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ POWELL, James Lawrence. The Inquisition of Climate Science. [s.l.]: Columbia University Press 250 s. Dostupné online. ISBN 9780231157193. S. 170-173. (anglicky) Google-Books-ID: 5SU7utP8PIMC. 
  4. ↑ Climate and environmental science denial: A review of the scientific literature published in 1990–2015. S. 229–241. Journal of Cleaner Production [online]. 2017-11-20 [cit. 2019-01-01]. Roč. 167, s. 229–241. Dostupné online. ISSN 0959-6526. DOI 10.1016/j.jclepro.2017.08.066. (anglicky) 
  5. ↑ WASHINGTON, Haydn; COOK, John. Climate change denial : heads in the sand. London: Earthscan, 2011. xviii, 174 pages s. Dostupné online. ISBN 9781849713351, ISBN 1849713359. OCLC 682903020 S. 2. 
  6. ↑ a b BOYKOFF, Max; O’NEILL, Saffron J. Climate denier, skeptic, or contrarian?. S. E151–E151. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2010-09-28 [cit. 2019-01-01]. Roč. 107, čís. 39, s. E151–E151. PMID: 20807754. Dostupné online. ISSN 1091-6490. DOI 10.1073/pnas.1010507107. PMID 20807754. (anglicky) 
  7. ↑ a b c DUNLAP, Riley E. Climate Change Skepticism and Denial: An Introduction. American Behavioral Scientist [online]. Sage, 2013-02-22 [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. DOI 10.1177/0002764213477097. (anglicky) 
  8. ↑ a b TIMMER, John. Skeptics, deniers, and contrarians: The climate science label game. Ars Technica [online]. 2014-12-16 [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ HANSSON, Sven Ove. Science denial as a form of pseudoscience. S. 39–47. Studies in History and Philosophy of Science Part A [online]. 2017-06-01 [cit. 2019-01-01]. Roč. 63, s. 39–47. Dostupné online. ISSN 0039-3681. DOI 10.1016/j.shpsa.2017.05.002. (anglicky) 
  10. ↑ VAIDYANATHAN,CLIMATEWIRE, Gayathri. What Have Climate Scientists Learned from 20-Year Fight with Deniers?. Scientific American [online]. [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ DUNLAP, Riley E. Climate Change Skepticism and Denial: An Introduction. S. 691-698. American Behavioral Scientist [online]. [cit. 2019-01-02]. S. 691-698. DOI: http://dx.doi.org/10.1177/0002764213477097. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Global Warming Deniers Well Funded | Newsweek Project Green | Newsweek.com. web.archive.org [online]. 2007-10-21 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ COOK, John. Understanding and countering climate science denial. S. 207-219. Proceedings of the Royal Society of New South Wales [online]. 2017 [cit. 2019-01-02]. S. 207-219. Dostupné online. 
  14. ↑ COOK, John; ELLERTON, Peter; KINKEAD, David. Deconstructing climate misinformation to identify reasoning errors. Environmental Research Letters. 2018, roč. 13, čís. 2, s. 024018. Dostupné online [cit. 2019-01-02]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/aaa49f. (anglicky) 
  15. ↑ NERLICH, Brigitte. 'Climategate': Paradoxical Metaphors and Political Paralysis. www.ingentaconnect.com [online]. 2010-11 [cit. 2019-01-02]. DOI: info:doi/10.3197/096327110X531543. Dostupné online. DOI 10.3197/096327110x531543. (anglicky) 
  16. ↑ ORESKES, N. BEYOND THE IVORY TOWER: The Scientific Consensus on Climate Change. Science. 2004-12-03, roč. 306, čís. 5702, s. 1686–1686. DOI 10.1126/science.1103618. 
  17. ↑ LAVELL, M. Survey Tracks Scientists' Growing Climate Concern. U.S. News & World Report [online]. 23.4.2008 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ DORAN, Peter T., Zimmerman, Maggie Kendall. Examining the Scientific Consensus on Climate Change. S. 22. Eos, Transactions American Geophysical Union [online]. 2009-01-01. Roč. 90, čís. 3, s. 22. Dostupné online. DOI 10.1029/2009EO030002. 
  19. ↑ ANDEREGG, William R. L. Expert credibility in climate [online]. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 9. 4. 2010. 
  20. ↑ FARNSWORTH, Stephen J.; LICHTER, S. Robert. The Structure of Scientific Opinion on Climate Change. International Journal of Public Opinion Research [online]. 27. 10. 2011. Dostupné online. 
  21. ↑ Global Warming Petition Project [online]. Dostupné online. 
  22. ↑ Copenhagen Climate Challenge [online]. 2011 [cit. 2014-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-02-2011. 
  23. ↑ IDSO, Craig; SINGER, S. Fred, et al. 2009 Report of the Nongovernmental International Panel on Climate Change (NIPCC) [online]. Nongovernmental International Panel on Climate Change, 2009 [cit. 2014-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-12-2010. 
  24. ↑ COOK, John; NUCCITELLI, Dana; GREEN, Sarah A. Quantifying the consensus on anthropogenic global warming in the scientific literature. Environmental Research Letters. 2013, roč. 8, čís. 2, s. 024024. Dostupné online [cit. 2019-01-01]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/8/2/024024. (anglicky) 
  25. ↑ TOL, Richard S. J. Comment on ‘Quantifying the consensus on anthropogenic global warming in the scientific literature’. Environmental Research Letters. 2016, roč. 11, čís. 4, s. 048001. Dostupné online [cit. 2019-01-01]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/11/4/048001. (anglicky) 
  26. ↑ POWELL, James Lawrence. Climate Scientists Virtually Unanimous: Anthropogenic Global Warming Is True. Bulletin of Science, Technology & Society [online]. SAGE Journals, 2018-04-28 [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. DOI 10.1177/0270467616634958. (anglicky) 
  27. ↑ COOK, John; ORESKES, Naomi; DORAN, Peter T. Consensus on consensus: a synthesis of consensus estimates on human-caused global warming. S. 048002. Environmental Research Letters [online]. 2016 [cit. 2019-01-01]. Roč. 11, čís. 4, s. 048002. Dostupné online. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/11/4/048002. (anglicky) 
  28. ↑ Pew, (2012) More Say There is Solid Evidence of Global Warming (Washington, DC: Pew Research Center for the People & the Press) http://www.people-press.org/files/legacy-pdf/10-15-12%20Global%20Warming%20Release.pdf
  29. ↑ TOL, Richard S. J. Comment on ‘Quantifying the consensus on anthropogenic global warming in the scientific literature’. Environmental Research Letters. 2016, roč. 11, čís. 4, s. 048001. Dostupné online [cit. 2019-01-01]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/11/4/048001. (anglicky) 
  30. ↑ a b c d MICHAELOWA, Axel. Climate policy and interest Groups—A Public choice analysis. Intereconomics. 1998-11-01, roč. 33, čís. 6, s. 251–259. Dostupné online [cit. 2019-01-01]. ISSN 1613-964X. DOI 10.1007/BF02929886. (anglicky) 
  31. ↑ Weltweites UmweltbewuBtsein, in: A. Diekmann, C. Jaeger (eds.): Umweltsoziologie, Sonderheft der K61ner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie, Cologne 1996, pp. 194-218; and the correlation of Green Party results with income in: Jens H o r b a c h: Neue Politische Okonomie und Umweltpolitik, Frankfurt 1992, p. 158.
  32. ↑ TOMAN, Michael; TEBO, Michael; PITCHER, Matt. A summary of US positions on climate change policy. Resources for the Future, 1997, 14-17.
  33. ↑ MEDIA, Social Change. The Climate Time Bomb: Signs of Climate Change from the Greenpeace Database. Amsterdam: Stichting Greenpeace Council ISBN 9789073361034. 
  34. ↑ např. e.g. European Round Table of Industrialists: The climate change debate: Seven principles for practical policies, Brussels 1994
  35. ↑ a b c d e MICHAELOWA, Axel. Climate policy and interest Groups—A Public choice analysis. Intereconomics. 1998-11-01, s. 251–259. Dostupné online [cit. 2014-08-11]. ISSN 1613-964X 0020-5346, 1613-964X. DOI 10.1007/BF02929886. 
  36. ↑ ADAMS, David. Oil firms fund climate change 'denial'. www.guardian.co.uk. London: The Guardian, 2005-01-27. Dostupné online [cit. 2007-08-03]. 
  37. ↑ ADAMS, David. Royal Society tells Exxon: stop funding climate change denial. www.guardian.co.uk. London: The Guardian, 2006-09-20. Dostupné online [cit. 2007-08-02]. 
  38. ↑ GELBSPAN, Ross. The heat is on: The warming of the world's climate sparks a blaze of denial [online]. Harper’s Magazine, December 1995 [cit. 2007-08-02]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b David Michaels (2008) Doubt is Their Product: How Industry's Assault on Science Threatens Your Health.
  40. ↑ a b HOGGAN, James; LITTLEMORE, Richard. Climate Cover-Up: The Crusade to Deny Global Warming. Vancouver: Greystone Books, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-55365-485-8.  See, e.g., p31 ff, describing industry-based advocacy strategies in the context of climate change denial, and p73 ff, describing involvement of free-market think tanks in climate-change denial.
  41. ↑ Dunlap, Riley E. and McCright, Aaron M. Routledge Handbook of Climate Change and Society. Redakce Constance Lever-Tracy. [s.l.]: Taylor & Francis, 2011. ISBN 0-415-54478-5. Kapitola Climate Change Denial: Sources, actors, and strategies. 
  42. ↑ KLEIN, Naomi. Capitalism vs. the Climate. The Nation. November 9, 2011. Dostupné online [cit. 2 January 2012]. 
  43. ↑ HOOFNAGLE, Mark. Hello Science blogs (Welcome to Denialism blog) [online]. April 30, 2007. Dostupné online. 
  44. ↑ Pascal Diethelm, Martin McKee. Denialism: what is it and how should scientists respond?. European Journal of Public Health. 2009, s. 2–4. Dostupné online. DOI 10.1093/eurpub/ckn139. PMID 19158101. 
  45. ↑ BEGLEY., Sharon. The Truth About Denial [online]. Newsweek, 2007-08-07. Dostupné online. 
  46. ↑ Timeline, Climate Change and its Naysayers.Chybí název periodika! Newsweek, 13 August 2007. 
  47. ↑ MONBIOT, George. The denial industry. environment.guardian.co.uk. London: Guardian Unlimited, 2006-09-19. Dostupné online. 
  48. ↑ Ellen Goodman. No change in political climate. www.boston.com. The Boston Globe, 2007-02-09. Dostupné online [cit. 2008-08-30]. 
  49. ↑ a b CHRISTOFF, Peter. Climate change is another grim tale to be treated with respect - Opinion. www.theage.com.au. Melbourne: Theage.com.au, July 9, 2007. Dostupné online [cit. 2010-03-19]. 
  50. ↑ CONNELLY, Joel. Deniers of global warming harm us. www.seattlepi.com. Seattle Post-Intelligencer, 2007-07-10. Dostupné online [cit. 2009-12-25]. 
  51. ↑ http://www.scientificamerican.com/article/who-funds-contrariness-on/
  52. ↑ a b Erik Conway; NAOMI ORESKES. Merchants of Doubt: How a Handful of Scientists Obscured the Truth on Issues from Tobacco Smoke to Global Warming. USA: Bloomsbury, 2010. ISBN 1-59691-610-9. 
  53. ↑ MONBIOT, George. Monbiot's royal flush: Top 10 climate change deniers. www.guardian.co.uk. London: Guardian, 2009-03-09. Dostupné online [cit. 2013-07-03]. 
  54. ↑ O'Neill, Brendan. A climate of censorship. The Guardian. November 22, 2006. Last retrieved 3/18/10.
  55. ↑ SAMUELSON, Robert J. Greenhouse Simplicities [online]. Newsweek, 2007-08-20 [cit. 2007-08-16]. Dostupné online. 
  56. ↑ On Comparing Global Warming Denial to Holocaust Denial::By Dennis Prager [online]. Townhall.com, 2007-02-13 [cit. 2013-07-03]. Dostupné online. 
  57. ↑ Clive Hamilton. Requiem for a Species: Why We Resist the Truth about Climate Change. [s.l.]: Allen & Unwin, 2010. Dostupné online. ISBN 1-74237-210-4. S. 103–105. 
  58. ↑ Flannery, Tim; SCHNEIDER, STEPHEN HENRY. Science as a Contact Sport: Inside the Battle to Save Earth's Climate. Washington, D.C: National Geographic, 2009. ISBN 1-4262-0540-6. 
  59. ↑ Wendy Wagner; McGarity, Thomas O. Bending Science: How Special Interests Corrupt Public Health Research. Cambridge: Harvard University Press, 2010. ISBN 0-674-04714-1. 
  60. ↑ Chris Mooney. The Republican war on science. New York: Basic Books, 2005. ISBN 0-465-04675-4. 
  61. ↑ NCSE Tackles Climate Change Denial, National Center for Science Education, January 13th, 2012
  62. ↑ KENNEDY, D. An Unfortunate U-turn on Carbon. Science. 30 March 2001, s. 5513. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1060922.  Subscription needed
  63. ↑ BROWN, R. G. E., Jr. Environmental science under siege: Fringe science and the 104th Congress, U. S. House of Representatives.. Report, Democratic Caucus of the Committee on Science. Washington, D. C.: U. S. House of Representatives, 23 October 1996. Dostupné online. 
  64. ↑ LAHSEN, Myanna. Technocracy, Democracy, and the U.S. Climate Politics: The Need for Demarcations. Science, Technology, & Human Values. Winter 2005, s. 137–169. DOI 10.1177/0162243904270710. 
  65. ↑ TAALAB, Azza. Rising voices against global warming. [s.l.]: Informationszentrale der Elektrizitätswirtschaft, 1998. 
  66. ↑ BOEHMER-CHRISTIANSEN, Sonja. A winning coalition of advocacy: climate research, bureaucracy and ‘alternative’fuels: Who is driving climate change policy?. Energy Policy. 1997, s. 439–444. 
  67. ↑ GOLDENBERG, Suzanne. Secret funding helped build vast network of climate denial thinktanks. The Guardian. London: 14 February 2013. Dostupné online [cit. 1 March 2013]. 
  68. ↑ UK Report: Taxpayer Funding for Climate Alarmism ($11 million of $60 million total) — MasterResource [online]. [cit. 2014-08-13]. Dostupné online. 
  69. ↑ How much funding did the Anthropogenic Global Warming Alarmist Lobby get vs the Skeptics? [online]. Dostupné online. 
  70. ↑ LEWIS, Jason. Lobbyists who cleared 'Climategate' academics funded by taxpayers and the BBC. www.telegraph.co.uk. 2011-04-23. Dostupné online [cit. 2014-08-13]. 
  71. ↑ KNIGHT, Graham, Josh Greenberg. Talk of the Enemy: Adversarial Framing and Climate Change Discourse. Social Movement Studies. 2011, s. 323–340. Dostupné online [cit. 2014-08-13]. ISSN 1474-2837. DOI 10.1080/14742837.2011.614102. 
Globální oteplování a změna klimatu
Přehled
Příčiny
Přehled
Zdroje
Historie
Účinky a problémy
Fyzikální
Flóra a fauna
Společnost
Zmírňování změny klimatu
Ekonomie a finance
Energie
Uchovávání a posilování propadů uhlíku
Společnost a adaptace
Společnost
Adaptace
Komunikace
Mezinárodní dohody
Pozadí a teorie
Měření
Teorie
Výzkum a modelování
Kategorie:Klimatické změny
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Popírání_klimatické_změny&oldid=16825885“