Gastroenteritida: Porovnání verzí
→Léčba: Malá editace: oprava mezer a řádků, rozpsání zkratek. značka: editace z Vizuálního editoru |
Added translation from English by translators without borders (Pavla Dohnalova, and Zbynek Taborsky). |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Infekce |
|||
'''Gastroenteritida''', laicky známá jako '''střevní chřipka''', je (akutní) [[zánět]] [[Žaludek|žaludku]] a [[Střevo|tenkého střeva]] toxickým podrážděním nebo infekčního původu (virového nebo bakteriálního). |
|||
| český název = Gastroenteritida |
|||
| Obrázek = [[Soubor:Gastroenteritis viruses.jpg|300px|Vyrážka typická pro horečku dengue]] |
|||
| Popis = Viry způsobující gastroenteritidu: A = rotavirus, B = adenovirus, C = norovirus a D = astrovirus. Částice virů jsou zobrazeny při stejném optickém zvětšení, aby bylo možno porovnat jejich velikost. |
|||
| DiseasesDB = 30726 |
|||
| ICD10 = {{ICD10|A|02|0|a|00}}, {{ICD10|A|08||a|00}}, {{ICD10|A|09||a|00}}, {{ICD10|J|10|8|j|09}}, {{ICD10|J|11|8|j|09}},{{ICD10|K|52||k|50}} |
|||
| ICD9 = {{ICD9|008.8}} {{ICD9|009.0}}, {{ICD9|009.1}}, {{ICD9|558}} |
|||
| ICDO = |
|||
| OMIM = |
|||
| MedlinePlus = |
|||
| eMedicineSubj = emerg |
|||
| eMedicineTopic = 213 |
|||
| MeshID = D005759 |
|||
}} |
|||
'''Gastroenteritida''' je onemocnění charakterizované [[zánětem]] (''"-itida"'') [[trávicí soustavy]] postihujícím jak [[žaludek]] (''"gastro"''-), tak [[tenké střevo]] (''"entero"''-) a způsobujícím v konečném důsledku kombinaci [[průjmu]], [[zvracení]], křečí a bolestí [[břicha]].<ref name=EBMED2010>{{cite journal|last=Singh|first=Amandeep|title=Pediatric Emergency Medicine Practice Acute Gastroenteritis — An Update|journal=Emergency Medicine Practice|year=2010|month=July|volume=7|issue=7|url=http://www.ebmedicine.net/topics.php?paction=showTopic&topic_id=229}}</ref> Pro gastroenteritidu se rovněž používá název '''žaludeční viróza'''. Ačkoli toto onemocnění nemá žádnou spojitost s [[chřipkou]], bývá označováno také jako'''žaludeční chřipka''' a '''střevní chřipka'''. |
|||
<!--Příčina --> |
|||
V celosvětovém měřítku je většina případů onemocnění dětí způsobena [[rotavirem]].<ref name="pmid22030330">{{cite journal |author=Tate JE, Burton AH, Boschi-Pinto C, Steele AD, Duque J, Parashar UD |title=2008 estimate of worldwide rotavirus-associated mortality in children younger than 5 years before the introduction of universal rotavirus vaccination programmes: a systematic review and meta-analysis |journal=The Lancet Infectious Diseases|volume=12 |issue=2 |pages=136–41 |year=2012 |month=February |pmid=22030330 |doi=10.1016/S1473-3099(11)70253-5 }}</ref> U dospělých bývá běžnější příčinou [[norovirus]]<ref name="pmid21695033">{{cite journal |author=Marshall JA, Bruggink LD |title=The dynamics of norovirus outbreak epidemics: recent insights |journal=International Journal of Environmental Research and Public Health |volume=8 |issue=4 |pages=1141–9 |year=2011 |month=April|pmid=21695033 |pmc=3118882 |doi=10.3390/ijerph8041141}}</ref> a bakterie rodu [[Campylobacter]]<ref name="pmid22025030">{{cite journal |author=Man SM|title=The clinical importance of emerging Campylobacter species |journal=Nature Reviews. Gastroenterology & Hepatology |volume=8 |issue=12|pages=669–85 |year=2011 |month=December |pmid=22025030 |doi=10.1038/nrgastro.2011.191}}</ref>. Méně obvyklými příčinami jsou infekce vyvolané jinými bakteriemi (či jejich toxiny) a parazity. K přenosu může dojít i v důsledku konzumace nesprávně připraveného jídla či kontaminované vody nebo prostřednictvím blízkého kontaktu s nakaženými osobami. |
|||
<!—Léčba a epidemiologie --> |
|||
Základem léčby je adekvátní hydratace. U mírných až středně těžkých případů onemocnění toho lze obvykle dosáhnout prostřednictvím podávání [[orálního rehydratačního roztoku]]. U závažnějších případů může být zapotřebí aplikace nitrožilního roztoku. Gastroenteritida postihuje především děti a osoby žijící v rozvojových zemích. |
|||
== Symptomy a příznaky == |
|||
[[Image:Bristol stool chart.svg|thumb|Typ 7 na [[Bristolské škále typů stolice]] indikuje průjem.]] |
|||
Gastroenteritidu většinou doprovází jak [[průjem]], tak [[zvracení]],<ref name=Eck2011/> méně často pak jen jedno či druhé.<ref name=EBMED2010/> Mohou se rovněž objevit křeče v břišní oblasti.<ref name=EBMED2010/> Příznaky a symptomy se obvykle projevují do 12–72 hodin po přenosu původců infekce.<ref name=Web09>{{cite book|last=Webber|first=Roger|title=Communicable disease epidemiology and control : a global perspective|year=2009|publisher=Cabi|location=Wallingford, Oxfordshire|isbn=978-1-84593-504-7|page=79|url=http://books.google.ca/books?id=pZ9fpHtvOGYC&pg=PA79|edition=3rd}}</ref> Je-li onemocnění způsobeno virem, obvykle odezní do jednoho týdne.<ref name=Eck2011/> Někteří viroví původci onemocnění mohou být také příčinou [[horečky]], únavy, [[bolestí hlavy]] a [[myalgie|bolestí svalů]].<ref name=Eck2011/> Pokud je [[dysentérie|stolice krvavá]], virový původ <ref name=Eck2011/> je mnohem méně pravděpodobný než bakteriální.<ref name=Bact2007/> Některé bakteriální infekce mohou být provázeny prudkou bolestí břicha a mohou trvat až několik týdnů.<ref name=Bact2007/> |
|||
Děti nakažené rotavirem se z nemoci zcela zotaví obvykle do tří až osmi dnů.<ref name=Rota2011>{{cite journal|last=Meloni|first=A|coauthors=Locci, D, Frau, G, Masia, G, Nurchi, AM, Coppola, RC|title=Epidemiology and prevention of rotavirus infection: an underestimated issue?|journal=The journal of maternal-fetal & neonatal medicine : the official journal of the European Association of Perinatal Medicine, the Federation of Asia and Oceania Perinatal Societies, the International Society of Perinatal Obstetricians|date=2011 Oct|volume=24 Suppl 2|pages=48–51|pmid=21749188|doi=10.3109/14767058.2011.601920}}</ref> V chudých zemích je však léčba závažných infekcí často nedostupná a přetrvávající průjem je tak obvyklým jevem.<ref>{{cite web|title=Toolkit|url=http://www.defeatdd.org/understanding-crisis/advocacy-outreach/toolkits|work=DefeatDD|accessdate=3 May 2012}}</ref> Běžnou komplikací doprovázející [[průjem]] je [[dehydratace]].<ref name=NICE2009>{{cite web|title=Management of acute diarrhoea and vomiting due to gastoenteritis in children under 5|url=http://guidance.nice.org.uk/CG84|work=National Institute of Clinical Excellence|month=April|year=2009}}</ref> U dítěte trpícího závažným stupněm dehydratace může dojít k prodloužení času [[kapilárního návratu]], snížení[[pružnosti pokožky]] a abnormálnímu dýchání.<ref name=Tint10>{{cite book |author=Tintinalli, Judith E. |title=Emergency Medicine: A Comprehensive Study Guide (Emergency Medicine (Tintinalli))|publisher=McGraw-Hill Companies |location=New York |year=2010 |pages=830–839 |isbn=0-07-148480-9 }}</ref> Pro oblasti se špatnou hygienou a [[podvýživou]] jsou typické opakované infekce,<ref name=Web09/> které v konečném důsledku mohou vést k zakrnělému vzrůstu a dlouhodobému zpoždění kognitivního vývoje.<ref name=M93/> |
|||
U 1 % osob, které prodělaly infekci zapříčiněnou bakteriemi rodu ''Campylobacter'', se posléze projeví [[reaktivní artritida]], u 0,1 % nakažených pak [[Guillain-Barrého syndrom]].<ref name=Bact2007/> V důsledku nákazy bakteriemi ''Escherichia coli'' nebo bakteriemi rodu ''Shigella'' , produkujícími[[Shiga toxin]], se může objevit [[hemolyticko-uremický syndrom]] (HUS) a v konečném důsledku vést až ke [[trombocytopenie|sníženému počtu krevních destiček]], [[selhání ledvin|špatné funkci ledvin]] a [[hemolytická anémie|sníženému počtu červených krvinek (v důsledku jejich rozpadu)]].<ref name=BMJ2007/> U dětí se HUS rozvine mnohem častěji než u dospělých.<ref name=M93/> Některé virové infekce mohou způsobit [[benigní dětská epilepsie|benigní dětské záchvaty]].<ref name=EBMED2010/> |
|||
==Příčina== |
|||
Hlavními příčinami gastroenteritidy jsou především [[viry]] (zejména [[rotavirus]]), bakterie ''[[Escherichia coli]]'' a bakterie rodu ''[[Campylobacter]]''.<ref name=Sz2010/><ref name=Web09/> Existuje však i mnoho jiných činitelů infekčního rázu, které mohou toto onemocnění způsobit.<ref name=M93/>S neinfekčními příčinami se sice příležitostně setkáváme, jsou ale méně pravděpodobné než příčiny virového či bakteriálního [[původu]].<ref name=EBMED2010/> Riziko nákazy je vyšší u dětí, a to z důvodu nedostatečné [[imunity]] a relativně špatné hygieny.<ref name=EBMED2010/> |
|||
===Virový původ=== |
|||
K virům, o kterých je známo, že gastroenteritidu způsobují, patří [[rotavirus]], [[norovirus]], [[adenovirus]] a [[astrovirus]].<ref name=Eck2011>{{cite journal |author=Eckardt AJ, Baumgart DC |title=Viral gastroenteritis in adults |journal=Recent Patents on Anti-infective Drug Discovery |volume=6|issue=1 |pages=54–63 |year=2011 |month=January |pmid=21210762}}</ref><ref name="pmid21173676">{{cite journal |author=Dennehy PH |title=Viral gastroenteritis in children |journal=The Pediatric Infectious Disease Journal |volume=30 |issue=1 |pages=63–4 |year=2011 |month=January|pmid=21173676 |doi=10.1097/INF.0b013e3182059102}}</ref> Rotavirus je nejběžnější příčinou gastroenteritidy u dětí<ref name=Sz2010/> a frekvence jeho výskytu je přibližně stejná v [[rozvinutých]] i [[rozvojových]]zemích.<ref name=Rota2011/> Viry stojí za přibližně 70 % dětských infekčních průjmů.<ref name=Webb2005>{{cite journal|last=Webb|first=A|coauthors=Starr, M|title=Acute gastroenteritis in children.|journal=Australian family physician|date=2005 Apr|volume=34|issue=4|pages=227–31|pmid=15861741}}</ref> Díky získané imunitě je rotavirus u dospělých méně běžnou příčinou nemoci.<ref name=ID2011>{{cite journal |author=Desselberger U, Huppertz HI |title=Immune responses to rotavirus infection and vaccination and associated correlates of protection |journal=The Journal of Infectious Diseases |volume=203 |issue=2|pages=188–95 |year=2011 |month=January |pmid=21288818 |pmc=3071058 |doi=10.1093/infdis/jiq031 |url=}}</ref> |
|||
V Americe je norovirus hlavní příčinou gastroenteritidy u dospělých, kde způsobuje více než 90 % případů nemoci.<ref name=Eck2011/> Tyto lokální [[epidemie]] se typicky objevují u skupin lidí, kteří tráví čas ve vzájemné těsné fyzické blízkosti, například na [[výletních plavbách zámořských lodí]],<ref name=Eck2011/> v nemocnicích či v restauracích.<ref name=EBMED2010/> Lidé mohou zůstat nositeli infekce i po odeznění průjmu.<ref name=Eck2011/> U dětí je norovirus původcem přibližně 10 % onemocnění.<ref name=EBMED2010/> |
|||
===Bakteriální původ=== |
|||
[[File:Salmonella Typhimurium Gram.jpg|thumb|Sérotyp ''Salmonella enterica'' Typhimurium (ATCC 14028) pohledem mikroskopu při 1000násobném zvětšení a po Gramově barvení.]] |
|||
V rozvojových zemích je hlavní příčinou bakteriální gastroenteritidy bakterie ''[[Campylobacter jejuni]]'', přičemž polovina těchto případů je vyvolána kontaktem s [[drůbeží]].<ref name=Bact2007>{{cite journal|last=Galanis|first=E|title=Campylobacter and bacterial gastroenteritis.|journal=CMAJ : Canadian Medical Association |date=2007 Sep 11|volume=177|issue=6|pages=570–1|pmid=17846438|doi=10.1503/cmaj.070660|pmc=1963361}}</ref> U dětí jsou bakterie příčinou nemoci v asi 15 % případů; mezi nejběžnější původce patří bakterie ''[[Escherichia coli]]'' a bakterie rodu ''[[Salmonella]]'',''[[Shigella]]'' a ''Campylobacter''.<ref name=Webb2005/> Pokud jsou potraviny kontaminovány bakteriemi a pak po několik hodin uchovávány při pokojové teplotě, bakterie se rozmnoží a zvýší se tak riziko nákazy těch, kteří kontaminované potraviny zkonzumují.<ref name=M93/> K potravinám běžně spojovaným s onemocněním patří mimo jiné syrové nebo nedovařené maso, kuřecí maso, plody moře a vejce, syrové klíčky a výhonky, nepasterované mléko, měkké sýry a ovocné a zeleninové šťávy.<ref>{{cite journal|last=Nyachuba|first=DG|title=Foodborne illness: is it on the rise?|journal=Nutrition Reviews|date=2010 May|volume=68|issue=5|pages=257-69|pmid=20500787|doi=10.1111/j.1753-4887.2010.00286.x}}</ref> V rozvojových zemích, zvláště v subsaharské Africe a v Asii, je běžnou příčinou gastroenteritidy [[cholera]].<!-- <ref name=Cholera11/> --> Tato infekce se obvykle přenáší kontaminovanou vodou či potravinami.<ref name=Cholera11>{{cite journal|last=Charles|first=RC|coauthors=Ryan, ET|title=Cholera in the 21st century.|journal=Current opinion in infectious diseases|date=2011 Oct|volume=24|issue=5|pages=472-7|pmid=21799407|doi=10.1097/QCO.0b013e32834a88af}}</ref> |
|||
Velmi častou příčinou průjmů, vyskytující se zejména u starších osob, je toxigenní bakterie ''[[Clostridium difficile]]''.<ref name=M93/> Děti mohou tyto bakterie přenášet, aniž by se u nich rozvinuly symptomy onemocnění.<ref name=M93/> Jde o obvyklou příčinu průjmu u hospitalizovaných osob, jež je často dávána do souvislosti s užíváním antibiotik.<ref>{{cite journal|last=Moudgal|first=V|coauthors=Sobel, JD|title=Clostridium difficile colitis: a review.|journal=Hospital practice (1995)|date=2012 Feb|volume=40|issue=1|pages=139-48|pmid=22406889|doi=10.3810/hp.2012.02.954}}</ref> Infekční průjem u osob užívajících antibiotika může být způsoben i bakterií ''[[Staphylococcus aureus]]'' (zlatý stafylokok).<ref>{{cite journal|last=Lin|first=Z|coauthors=Kotler, DP; Schlievert, PM; Sordillo, EM|title=Staphylococcal enterocolitis: forgotten but not gone?|journal=Digestive diseases and sciences|date=2010 May|volume=55|issue=5|pages=1200-7|pmid=19609675}}</ref> Takzvaný "[[cestovatelský průjem]]" je obvykle jedním z typů bakteriální gastroenteritidy. Zdá se, že léky potlačující tvorbu žaludečních kyselin významným způsobem zvyšují riziko infekce po styku s mnoha typy organismů, včetně bakterie ''Clostridium difficile'' a bakterií rodu ''Salmonella'' a ''Campylobacter''.<ref name=PPI2007>{{cite journal|last=Leonard|first=J|coauthors=Marshall, JK, Moayyedi, P|title=Systematic review of the risk of enteric infection in patients taking acid suppression.|journal=The American journal of gastroenterology|date=2007 Sep|volume=102|issue=9|pages=2047–56; quiz 2057|pmid=17509031|doi=10.1111/j.1572-0241.2007.01275.x}}</ref> Riziko je vyšší u osob, kterým jsou podávány [[inhibitory protonové pumpy]], než u těch, kteří užívají léky zvané [[antagonisté H2 receptorů]].<ref name=PPI2007/> |
|||
===Parazitický původ=== |
|||
Gastroenteritidu může způsobit i řada [[prvoci|prvoků]]; nejčastěji jde o parazitického prvoka ''[[Giardia lamblia]]'' (lamblie střevní), příčinou však mohou být i představitelé druhu ''[[Entamoeba histolytica]]'' (měňavka úplavičná) a rodu ''[[Cryptosporidium]]''.<ref name=Webb2005/> Jako skupina stojí tito původci za přibližně 10 % případů onemocnění u dětí.<ref name=BMJ2007/> Přestože se prvoci rodu ''Giardia'' běžněji vyskytují v rozvojových zemích, způsobují tento typ onemocnění do určité míry prakticky po celém světě.<ref name=Giar2010>{{cite journal|last=Escobedo|first=AA|coauthors=Almirall, P, Robertson, LJ, Franco, RM, Hanevik, K, Mørch, K, Cimerman, S|title=Giardiasis: the ever-present threat of a neglected disease.|journal=Infectious disorders drug targets|date=2010 Oct|volume=10|issue=5|pages=329–48|pmid=20701575}}</ref> Choroba se často vyskytuje u osob, které podnikly cestu do oblastí s vysokou mírou výskytu, u dětí navštěvujících [[mateřské školy]], u mužů praktikujících pohlavní styk s jinými muži a v období po [[přírodních katastrofách]].<ref name=Giar2010/> |
|||
===Přenos=== |
|||
K přenosu onemocnění může docházet prostřednictvím konzumace kontaminované vody nebo v případě, kdy lidé sdílejí předměty osobní potřeby.<ref name=Web09/> V oblastech, kde se střídají období sucha a dešťů, se kvalita vody během [[období dešťů]] obvykle zhoršuje, což koresponduje s obdobími vypuknutí epidemie nemoci.<ref name=Web09/> V[[mírný podnebný pás|oblastech se střídajícími se obdobími]] jsou infekce běžnější v zimním období.<ref name=M93/> V celosvětovém měřítku je významnou příčinou nemoci rovněž [[krmení dětí kojeneckým mlékem]] z nesprávně dezinfikovaných lahví.<ref name=Web09/> Míra úspěšnosti přenosu rovněž souvisí se špatnou hygienou, a to zvláště u dětí,<ref name=Eck2011/> v početných domácnostech<ref>{{cite journal|last=Grimwood|first=K|coauthors=Forbes, DA|title=Acute and persistent diarrhea.|journal=Pediatric clinics of North America|date=2009 Dec|volume=56|issue=6|pages=1343–61|pmid=19962025|doi=10.1016/j.pcl.2009.09.004}}</ref> a u osob s předcházející nevhodnou skladbou výživy.<ref name=M93/> Po vypěstování tolerance mohou dospělí přenášet určité organismy, aniž by se u nich projevily příznaky či symptomy nemoci, a tudíž se stát jakýmisi [[přirozenými zdroji]] nákazy.<ref name=M93/> Zatímco někteří činitelé (například ''Shigella'') ohrožují pouze [[primáty]], jiní způsobují onemocnění u široké škály zvířat (například ''Giardia'').<ref name=M93/> |
|||
===Neinfekční příčiny=== |
|||
Existuje rovněž několik neinfekčních příčin zánětu trávicí soustavy.<ref name=EBMED2010/> Mezi ty běžnější patří podávání léků (např. [[NSAID]]) nebo určitých potravin, jako například [[laktózy]] (těm, kteří jsou na laktózu intolerantní) a [[lepku]] (osobám trpícím [[celiakií]]). Další neinfekční příčinou (často vážné) gastroenteritidy je [[Crohnova choroba]].<ref name=EBMED2010/> Gastroenteritida může být vyvolána i na základě působení [[toxinů]]. K chorobám souvisejícím s konzumací jídla a doprovázeným nevolností, zvracením a průjmem mimo jiné patří [[otrava ciguatera]] vyvolaná konzumací kontaminovaného masa dravých ryb, [[scombroid syndrom]] související s konzumací určitých typů zkaženého rybího masa, [[otrava tetrodotoxinem]] v důsledku konzumace masa [[čtverzubce]] nebo [[botulismus]] , vzniklý typicky v důsledku konzumace nesprávně konzervovaných potravin.<ref>{{cite journal|last=Lawrence|first=DT|coauthors=Dobmeier, SG; Bechtel, LK; Holstege, CP|title=Food poisoning.|journal=Emergency medicine clinics of North America|date=2007 May|volume=25|issue=2|pages=357-73; abstract ix|pmid=17482025|doi=10.1016/j.emc.2007.02.014}}</ref> |
|||
==Patofyziologie== |
|||
Gastroenteritida je definována jako [[zvracení]] či [[průjem]] v důsledku infekce postihující [[tenké střevo|tenké]] či [[tlusté střevo]].<ref name=M93>Mandell 2010 Chp. 93</ref> Změny probíhající v tenkém střevě jsou typicky nezánětlivé, zatímco změny v tlustém střevě mají zánětlivý charakter.<ref name=M93/>Počet patogenů potřebných k propuknutí infekce se liší od jednoho (u parazitů rodu ''Cryptosporidium'') až k 10<sup>8</sup> (u bakterií''Vibrio cholerae'').<ref name=M93/> |
|||
==Diagnóza== |
|||
Gastroenteritida je obvykle diagnostikována klinicky na základě příznaků a symptomů, které se u nemocného projevují.<ref name=Eck2011/> Určení přesné příčiny obvykle není nutné, jelikož nemá vliv na způsob léčby,<ref name=Web09/> nicméně u osob, v jejichž stolici byla zjištěna krev, u těch, kde mohlo dojít [[k otravě jídlem]], a u pacientů, kteří nedávno cestovali do rozvojových zemí, se doporučuje provést [[rozbor stolice]].<ref name=Webb2005/> Pro kontrolu lze rovněž provést diagnostické testy.<ref name=Eck2011/> Jelikož se přibližně u 10 % nemluvňat a malých dětí dostavuje [[hypoglykémie]], doporučuje se u této věkové skupiny stanovení koncentrace [[glukózy]] v séru.<ref name=Tint10/> V případě obav z vážné dehydratace by měla být zkontrolována také hladina [[elektrolytů]] v těle a [[kreatinin|funkce ledvin]].<ref name=Webb2005/> |
|||
===Dehydratace=== |
|||
Ověření skutečnosti, zda dotyčná osoba trpí [[dehydratací]] či nikoliv, je důležitou součástí posouzení jejího stavu. Dehydratace se dále typicky dělí na mírnou (3–5 %), středně těžkou (6–9 %) a těžkou (≥10 %).<ref name=EBMED2010/> U dětí jsou nepřesnějšími příznaky středně těžké či těžké dehydratace delší čas [[kapilárního návratu]], snížená [[pružnost pokožky]] a abnormální dýchání.<ref name=Tint10/><ref>{{cite journal|last=Steiner|first=MJ|coauthors=DeWalt, DA, Byerley, JS|title=Is this child dehydrated?|journal=JAMA : the Journal of the American Medical Association|date=2004 Jun 9|volume=291|issue=22|pages=2746–54|pmid=15187057|doi=10.1001/jama.291.22.2746}}</ref> K dalším symptomům napomáhajícím rozpoznat dehydrataci (při kombinaci příznaků) patří zapadlé oči, snížená aktivita, nedostatečná tvorba slz a sucho v ústech.<ref name=EBMED2010/> O dostatečné hydrataci naopak svědčí normální produkce moči a orální příjem tekutin.<ref name=Tint10/> Laboratorní testy mají při určování stupně dehydratace v klinické praxi jen malý užitek.<ref name=EBMED2010/> |
|||
===Diferenciální diagnostika=== |
|||
Ostatní potenciální příčiny příznaků a symptomů podobných těm, jež se objevují u gastroenteritidy a které je třeba vyloučit, zahrnují [[zánět slepého střeva]],[[volvulus]], [[zánětlivé onemocnění střev]], [[infekci močových cest]] a [[cukrovku]].<ref name=Webb2005/> Uvážena by měla být rovněž pankreatická nedostatečnost, [[syndrom krátkého střeva]], [[Whippleova choroba]], [[celiakie]] a nadužívání [[laxativ]].<ref name="Oxford">{{cite book |editor=Warrell D.A., Cox T.M., Firth J.D., Benz E.J. |title=The Oxford Textbook of Medicine |publisher=Oxford University Press |year=2003 |isbn=0-19-262922-0 |edition=4th |url=http://otm.oxfordmedicine.com/ }}</ref> Diferenciální diagnostika může být poněkud obtížná, pokud dotyčná osoba ''pouze'' zvrací nebo má průjem (vyskytuje se jen jeden z obou symptomů).<ref name=EBMED2010/> |
|||
Zánět slepého střeva může až v 33 % případů doprovázet zvracení, bolesti břicha a mírný průjem.<ref name=EBMED2010/> To je v rozporu se silným průjmem typickým pro gastroenteritidu.<ref name=EBMED2010/> Zvracení či průjem mohou u dětí způsobit rovněž infekce plic nebo močových cest.<ref name=EBMED2010/> Při klasické [[diabetické ketoacidóze]] (DKA) se objevují bolesti břicha, nevolnost a zvracení, nikoliv však průjem.<ref name=EBMED2010/> Jedna ze studií prokázala, že u 17 % dětí s DKA byla původně diagnostikována gastroenteritida.<ref name=EBMED2010/> |
|||
==Prevence== |
|||
[[File:RotavirusV2009.gif|thumb|Procentní množství testů na rotaviry s pozitivními výsledky během týdne sledování, Spojené státy, červenec 2000 – červen 2009.]] |
|||
===Životní styl=== |
|||
Pro snížení počtu infekcí klinicky významné gastroenteritidy jsou důležité dodávky snadno dostupné nekontaminované vody a dodržování správných hygienických návyků.<ref name=M93/> Bylo prokázáno, že opatření na osobní úrovni (například [[mytí rukou]]) dokázala v rozvinutých i rozvojových zemích snížit počet případů a rozšíření gastroenteritidy až o 30 %.<ref name=Tint10/> Účinné může být i používání gelů na bázi alkoholu.<ref name=Tint10/> [[Kojení]], stejně jako všeobecné zlepšení hygienických podmínek, je důležité zejména v místech se špatnou hygienou.<ref name=Web09/>Mateřské mléko snižuje četnost infekcí i dobu jejich trvání.<ref name=EBMED2010/> Účinné by mělo být rovněž zamezení kontaktu s kontaminovanými potravinami a nápoji.<ref>{{cite web|title=Viral Gastroenteritis|url=http://www.cdc.gov/ncidod/dvrd/revb/gastro/faq.htm|work=Center for Disease Control and Prevention|accessdate=16 April 2012|month=February|year=2011}}</ref> |
|||
===Vakcinace=== |
|||
V roce 2009 doporučila Světová zdravotnická organizace podávání [[rotavirové vakcíny]] dětem na celém světě, a to na základě její účinnosti a bezpečnosti.<ref name=WHORota2009>{{cite journal|last=World Health Organization|title=Rotavirus vaccines: an update|journal=Weekly epidemiological record|year=2009|month=December|volume=51–52|issue=84|pages=533–540|url=http://www.who.int/wer/2009/wer8451_52.pdf|accessdate=10 May 2012}}</ref><ref name=Sz2010>{{cite journal|last=Szajewska|first=H|coauthors=Dziechciarz, P|title=Gastrointestinal infections in the pediatric population.|journal=Current opinion in gastroenterology|date=2010 Jan|volume=26|issue=1|pages=36–44|pmid=19887936|doi=10.1097/MOG.0b013e328333d799}}</ref> V současné době existují dvě komerční rotavirové vakcíny a několik dalších je ve fázi vývoje.<ref name=WHORota2009/> V Africe a Asii tyto vakcíny snížily výskyt závažné formy onemocnění u nemluvňat<ref name=WHORota2009/> a v zemích, které zavedly národní imunizační programy, došlo ke snížení výskytu onemocnění i jeho závažnosti.<ref>{{cite journal|last=Giaquinto|first=C|coauthors=Dominiak-Felden G, Van Damme P, Myint TT, Maldonado YA, Spoulou V, Mast TC, Staat MA|title=Summary of effectiveness and impact of rotavirus vaccination with the oral pentavalent rotavirus vaccine: a systematic review of the experience in industrialized countries|journal=Human Vaccines|year=July|month=2011|volume=7|series=7|pages=734–748|url=http://www.landesbioscience.com/journals/vaccines/article/15511/?nocache=1111012137|accessdate=10 May 2012|doi=10.4161/hv.7.7.15511|pmid=21734466}}</ref><ref>{{cite journal|last=Jiang|first=V|coauthors=Jiang B, Tate J, Parashar UD, Patel MM|title=Performance of rotavirus vaccines in developed and developing countries|journal=Human Vaccines|year=2010|month=July|volume=6|issue=7|pages=532–542|url=http://www.landesbioscience.com/journals/vaccines/article/11278/?nocache=531156378|accessdate=10 May 2012 | pmid = 20622508 }}</ref> Tato vakcína může rovněž zabránit propuknutí nemoci u nevakcinovaných dětí v důsledku snížení počtu kolujících infekcí.<ref>{{cite journal|last=Patel|first=MM|coauthors=Steele, D, Gentsch, JR, Wecker, J, Glass, RI, Parashar, UD|title=Real-world impact of rotavirus vaccination.|journal=The Pediatric Infectious Disease Journal|date=2011 Jan|volume=30|issue=1 Suppl|pages=S1-5|pmid=21183833|doi=10.1097/INF.0b013e3181fefa1f}}</ref> Od roku 2000 došlo díky realizaci programu rotavirové vakcinace ve Spojených státech k významnému snížení počtu případů průjmu až o 80 procent.<ref name="CDC Rota">{{cite journal|last=US Center for Disease Control and Prevention|title=Delayed onset and diminished magnitude of rotavirus activity—United States, November 2007 – May 2008|journal=Morbidity and Mortality Weekly Report|year=2008|volume=57|issue=25|pages=697–700|url=http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm5725a6.htm|accessdate=3 May 2012}}</ref><ref>{{cite journal |title=Reduction in rotavirus after vaccine introduction—United States, 2000–2009 |journal=MMWR Morb. Mortal. Wkly. Rep. |volume=58 |issue=41 |pages=1146–9 |year=2009 |month=October |pmid=19847149|url=http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm5841a2.htm}}</ref><ref>{{cite journal|last=Tate|first=JE|coauthors=Cortese, MM, Payne, DC, Curns, AT, Yen, C, Esposito, DH, Cortes, JE, Lopman, BA, Patel, MM, Gentsch, JR, Parashar, UD|title=Uptake, impact, and effectiveness of rotavirus vaccination in the United States: review of the first 3 years of postlicensure data.|journal=The Pediatric Infectious Disease Journal|date=2011 Jan|volume=30|issue=1 Suppl|pages=S56-60|pmid=21183842|doi=10.1097/INF.0b013e3181fefdc0}}</ref> První dávka vakcíny by měla být podána novorozeňatům mezi 6. a 15. týdnem života.<ref name=Sz2010/> [[Vakcína proti choleře|Orálně podávaná vakcína proti choleře]] vykázala v průběhu 2 let účinnost 50–60 %.<ref>{{cite journal|last=Sinclair|first=D|coauthors=Abba, K, Zaman, K, Qadri, F, Graves, PM|title=Oral vaccines for preventing cholera.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2011 Mar 16|issue=3|pages=CD008603|pmid=21412922|doi=10.1002/14651858.CD008603.pub2}}</ref> |
|||
== Léčba == |
|||
Gastroenteritida je obvykle akutní a spontánně odeznívající onemocnění, které nevyžaduje léčbu léky.<ref name=NICE2009/> Upřednostňovaným způsobem léčby osob trpících mírnou až středně těžkou [[dehydratací]] je [[orální rehydratační terapie]] (ORT).<ref name=BMJ2007>{{cite journal|last=Elliott|first=EJ|title=Acute gastroenteritis in children.|journal=BMJ (Clinical research ed.)|date=2007 Jan 6|volume=334|issue=7583|pages=35–40|pmid=17204802|doi=10.1136/bmj.39036.406169.80|pmc=1764079}}</ref> U některých dětí však může být vhodné podání [[metoklopramidu]] a/nebo [[ondansetronu]],<ref name="Alhashimi2009">{{cite journal |author=Alhashimi D, Al-Hashimi H, Fedorowicz Z|editor1-last=Alhashimi |editor1-first=Dunia |title=Antiemetics for reducing vomiting related to acute gastroenteritis in children and adolescents|journal=Cochrane Database Syst Rev |issue=2 |pages=CD005506 |year=2009 |pmid=19370620|doi=10.1002/14651858.CD005506.pub4 }}</ref> při léčbě [[bolestí břicha]] pak může být užitečný [[butylskopolamin]].<ref>{{cite journal |author=Tytgat GN |title=Hyoscine butylbromide: a review of its use in the treatment of abdominal cramping and pain |journal=Drugs |volume=67 |issue=9 |pages=1343–57 |year=2007 |pmid=17547475 }}</ref> |
|||
=== Rehydratace === |
|||
Primárním způsobem léčby gastroenteritidy u dětí i dospělých je [[rehydratace]]. Té se nejlépe dosáhne prostřednictvím orální rehydratační terapie, ačkoli v případě [[poruchy vědomí]] nebo těžké dehydratace může být nezbytné přistoupit k [[nitrožilní léčba|nitrožilnímu]] podání tekutin.<ref>{{cite web |url=http://www.bestbets.org/bets/bet.php?id=1039 |title=BestBets: Fluid Treatment of Gastroenteritis in Adults}}</ref><ref>{{cite journal |author=Canavan A, Arant BS |title=Diagnosis and management of dehydration in children |journal=Am Fam Physician|volume=80 |issue=7 |pages=692–6 |year=2009 |month=October |pmid=19817339 }}</ref> Orálně podávané prostředky rehydratace obsahující komplexní cukry (tj. cukry vyráběné z pšenice či rýže) mohou být účinnější než produkty založené na cukrech jednoduchých.<ref>{{cite journal |author=Gregorio GV, Gonzales ML, Dans LF, Martinez EG |editor1-last=Gregorio |editor1-first=Germana V |title=Polymer-based oral rehydration solution for treating acute watery diarrhoea |journal=Cochrane Database Syst Rev |issue=2 |pages=CD006519 |year=2009 |pmid=19370638 |doi=10.1002/14651858.CD006519.pub2}}</ref> Nápoje s obzvlášť vysokým obsahem jednoduchých cukrů, jako například [[limonády]] a ovocné džusy, nejsou doporučovány dětem mladším 5 let, jelikož mohou ''zvýšit'' riziko průjmu.<ref name=NICE2009/> Pokud specifické a účinné rehydratační přípravky nejsou dostupné nebo pacientovi nechutnají, lze použít čistou vodu.<ref name=NICE2009/> Ve zdůvodněných případech lze pro podání tekutin malým dětem použít [[nasogastrickou sondu]].<ref name=Webb2005/> |
|||
===Dieta=== |
|||
Doporučuje se, aby bezprostředně po skončení orální rehydratace (ORT) byly kojené děti nadále krmeny stejným způsobem a kojencům krmeným umělou výživou aby bylo opět podáváno kojenecké mléko.<ref name=MMWR2003/> Obvykle není nutné podávat bezlaktózové kojenecké mléko nebo mléko se sníženým obsahem laktózy.<ref name=MMWR2003/>Během záchvatů průjmu by děti měly dostávat obvyklou stravu s výjimkou potravin obsahujících vysoký podíl [[jednoduchých cukrů]].<ref name=MMWR2003/> Takzvaná [[dieta BRAT]], spočívající v konzumaci banánů, rýže, jablečného protlaku, toastů a čaje, se již nedoporučuje, neboť neobsahuje dostatek živin a ve srovnání s normální stravou nepřináší žádné výhody.<ref name=MMWR2003>{{cite journal |author=King CK, Glass R, Bresee JS, Duggan C |title=Managing acute gastroenteritis among children: oral rehydration, maintenance, and nutritional therapy |journal=MMWR Recomm Rep |volume=52 |issue=RR-16|pages=1–16 |year=2003 |month=November |pmid=14627948 |url=http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/rr5216a1.htm}}</ref> U některých [[probiotik]] bylo prokázáno, že pomáhají ke zkrácení doby nemoci a snížení frekvence stolice.<ref>{{cite journal |author=Allen SJ, Martinez EG, Gregorio GV, Dans LF |editor1-last=Allen |editor1-first=Stephen J |title=Probiotics for treating acute infectious diarrhoea |journal=Cochrane Database Syst Rev |volume=11 |issue= 11|pages=CD003048 |year=2010 |pmid=21069673 |doi=10.1002/14651858.CD003048.pub3 }}</ref> Mohou být rovněž prospěšná při prevenci a léčbě [[průjmu po užití antibiotik]].<ref>{{cite journal|last=Hempel|first=S|coauthors=Newberry, SJ; Maher, AR; Wang, Z; Miles, JN; Shanman, R; Johnsen, B; Shekelle, PG|title=Probiotics for the prevention and treatment of antibiotic-associated diarrhea: a systematic review and meta-analysis.|journal=JAMA : the journal of the American Medical Association|date=2012 May 9|volume=307|issue=18|pages=1959-69|pmid=22570464}}</ref> Zakysané mléčné výrobky (jako například [[jogurt]]) mají podobné účinky.<ref>{{cite web|last=Mackway-Jones|first=Kevin|title=Does yogurt decrease acute diarrhoeal symptoms in children with acute gastroenteritis?|url=http://www.bestbets.org/bets/bet.php?id=1000|work=BestBets|month=June|year=2007}}</ref> Rovněž [[zinek]] jako doplněk stravy se zdá být při léčbě i prevenci průjmu u dětí v rozvojovém světě účinný.<ref>{{cite journal|last=Telmesani|first=AM|title=Oral rehydration salts, zinc supplement and rota virus vaccine in the management of childhood acute diarrhea.|journal=Journal of family and community medicine|date=2010 May|volume=17|issue=2|pages=79–82|pmid=21359029|doi=10.4103/1319-1683.71988|pmc=3045093}}</ref> |
|||
===Antiemetika=== |
|||
[[Antiemetika]] mohou být účinná při léčbě zvracení u dětí. Jistá pozitiva vykazuje [[ondansetron]], jehož jediná dávka může snížit nutnost podání nitrožilního roztoku, počet hospitalizací a frekvenci zvracení.<ref>{{cite journal |author=DeCamp LR, Byerley JS, Doshi N, Steiner MJ |title=Use of antiemetic agents in acute gastroenteritis: a systematic review and meta-analysis |journal=Arch Pediatr Adolesc Med|volume=162 |issue=9 |pages=858–65 |year=2008 |month=September |pmid=18762604|doi=10.1001/archpedi.162.9.858 }}</ref><ref name="pmid17279195">{{cite journal| author = Mehta S, Goldman RD| title = Ondansetron for acute gastroenteritis in children| journal = Can Fam Physician| volume = 52| issue = 11| pages = 1397–8| year = 2006| pmid = 17279195 | url =http://www.cfp.ca/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=17279195 |pmc = 1783696 }}</ref><ref name=Cochrane2011/> Pomoci může i Pomoci může i [[metoklopramid]].<ref name=Cochrane2011>{{cite journal|last=Fedorowicz|first=Z|coauthors=Jagannath, VA, Carter, B|title=Antiemetics for reducing vomiting related to acute gastroenteritis in children and adolescents.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2011 Sep 7|volume=9|pages=CD005506|pmid=21901699|doi=10.1002/14651858.CD005506.pub5|issue=9}}</ref> Užívání ondansetronu by však mohlo být příčinou častějších návratů do nemocnice u dětí.<ref>{{cite journal |author=Sturm JJ, Hirsh DA, Schweickert A, Massey R, Simon HK|title=Ondansetron use in the pediatric emergency department and effects on hospitalization and return rates: are we masking alternative diagnoses?|journal=Ann Emerg Med |volume=55 |issue=5 |pages=415–22 |year=2010 |month=May |pmid=20031265 |doi=10.1016/j.annemergmed.2009.11.011 }}</ref> Ondansetron připravený pro nitrožilní aplikaci lze podat i orálně, existují-li k tomu klinicky opodstatněné důvody.<ref>{{cite web|title=Ondansetron|url=http://www.merckmanuals.com/professional/print/lexicomp/ondansetron.html|work=Lexi-Comp|month=May|year=2011}}</ref>[[Dimenhydrinát]] nevykazuje významnější klinické účinky, i když omezuje zvracení.<ref name=EBMED2010/> |
|||
===Antibiotika=== |
|||
Antibiotika nejsou k léčbě gastroenteritidy zpravidla předepisována, i když se jejich užití občas doporučuje v případě zvláště závažných symptomů<ref>{{cite journal |author=Traa BS, Walker CL, Munos M, Black RE |title=Antibiotics for the treatment of dysentery in children |journal=Int J Epidemiol|volume=39 |issue=Suppl 1 |pages=i70–4 |year=2010 |month=April |pmid=20348130 |pmc=2845863 |doi=10.1093/ije/dyq024 }}</ref> nebo v případě, že existuje podezření na snadno léčitelnou bakteriální infekci či pokud byla tato infekce prokázána.<ref>{{cite journal |author=Grimwood K, Forbes DA |title=Acute and persistent diarrhea |journal=Pediatr. Clin. North Am. |volume=56 |issue=6 |pages=1343–61 |year=2009 |month=December |pmid=19962025 |doi=10.1016/j.pcl.2009.09.004 }}</ref> Pokud je nutné nasadit antibiotika, obvykle jsou předepsány [[makrolidy]] (jako například [[azitromycin]]), jimž je v důsledku nižší míry rezistence dávána přednost před [[fluoroquinolonem]].<ref name=Bact2007/> [[Pseudomembranózní kolitidu]], obvykle způsobenou užíváním antibiotik, lze zmírnit ukončením užívání léčivého prostředku, jenž ji způsobil, a léčit buď pomocí [[metronidazolu]] nebo [[vankomycinu]].<ref name="Mandell"/> K bakteriím a prvokům, jež lze snadno léčit, řadíme bakterie rodu ''[[shigelóza|Shigella]]''<ref>{{cite journal|last=Christopher|first=PR|coauthors=David, KV, John, SM, Sankarapandian, V|title=Antibiotic therapy for Shigella dysentery.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2010 Aug 4|issue=8|pages=CD006784|pmid=20687081|doi=10.1002/14651858.CD006784.pub4}}</ref> ''[[salmonelóza|Salmonella typhi]]''<ref>{{cite journal|last=Effa|first=EE|coauthors=Lassi, ZS, Critchley, JA, Garner, P, Sinclair, D, Olliaro, PL, Bhutta, ZA|title=Fluoroquinolones for treating typhoid and paratyphoid fever (enteric fever).|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2011 Oct 5|issue=10|pages=CD004530|pmid=21975746|doi=10.1002/14651858.CD004530.pub4}}</ref> a ''Giardia''.<ref name=Giar2010/> Pacientům napadeným bakteriemi rodu ''Giardia''nebo parazitickým prvokem ''Entamoeba histolytica'' je doporučována léčba [[tinidazolem]], jenž přináší lepší výsledky než metronidazol.<ref>{{cite journal|last=Gonzales|first=ML|coauthors=Dans, LF, Martinez, EG|title=Antiamoebic drugs for treating amoebic colitis.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2009 Apr 15|issue=2|pages=CD006085|pmid=19370624|doi=10.1002/14651858.CD006085.pub2}}</ref><ref name=Giar2010/>[[Světová zdravotnická organizace]] (WHO) doporučuje předepisování antibiotik malým dětem trpícím současně krvavým průjmem i horečkou.<ref name=EBMED2010/> |
|||
===Přípravky proti průjmu=== |
|||
Léky proti průjmu přinášejí teoretické riziko komplikací, a i když klinické zkušenosti prokázaly, že riziko není příliš vysoké,<ref name="Oxford"/> nejsou tyto prostředky předepisovány nemocným s krvavým průjmem nebo průjmem komplikovaným horečkou.<ref name="Harrison">{{cite book |title=Harrison's Principles of Internal Medicine |publisher=McGraw-Hill |isbn=0-07-140235-7 |edition=16th|url=http://books.mcgraw-hill.com/medical/harrisons/}}</ref> [[Loperamid]], [[opioidový]] analog, se pro symptomatickou léčbu průjmu běžně používá.<ref name="SleisengerFordtran">{{cite book |first1=Mark |last1=Feldman |first2=Lawrence S. |last2=Friedman |first3=Marvin H.|last3=Sleisenger |title=Sleisenger & Fordtran's Gastrointestinal and Liver Disease |publisher=Saunders |year=2002 |isbn=0-7216-8973-6 |edition=7th|url=http://www.elsevier-international.com/catalogue/title.cfm?ISBN=0721689736}}</ref> Není však doporučován k léčbě dětí, neboť může překonat nezralou hematoencefalickou bariéru a způsobit otravu. [[Bismut subsalicylát]], nerozpustný komplex trojmocného [[bismutu]] a salicylátu, lze u mírných až středně těžkých případů použít,<ref name="Oxford"/> teoreticky je však možná [[otrava salicyláty]].<ref name=EBMED2010/> |
|||
==Epidemiologie== |
|||
[[Image:Diarrhoeal diseases world map - DALY - WHO2004.svg|thumb|[[Rok života ovlivněný nezpůsobilostí]] u průjmu na 100 000 obyvatel v roce 2004. |
|||
{{Multicol}} |
|||
{{legend|#b3b3b3|<small>údaje nejsou k dispozici</small>}} |
|||
{{legend|#ffff65|<small>≤méně než 500</small>}} |
|||
{{legend|#fff200|<small>500–1000</small>}} |
|||
{{legend|#ffdc00|<small>1000–1500</small>}} |
|||
{{legend|#ffc600|<small>1500–2000</small>}} |
|||
{{legend|#ffb000|<small>2000–2500</small>}} |
|||
{{legend|#ff9a00|<small>2500–3000</small>}} |
|||
{{Multicol-break}} |
|||
{{legend|#ff8400|<small>3000–3500</small>}} |
|||
{{legend|#ff6e00|<small>3500–4000</small>}} |
|||
{{legend|#ff5800|<small>4000–4500</small>}} |
|||
{{legend|#ff4200|<small>4500–5000</small>}} |
|||
{{legend|#ff2c00|<small>5000–6000</small>}} |
|||
{{legend|#cb0000|<small>≥6000</small>}} |
|||
{{Multicol-end}}]] |
|||
Odhaduje se, že každým rokem se na světě vyskytne tři až pět miliard případů gastroenteritidy,<ref>{{cite journal|last=Elliott|first=EJ|title=Acute gastroenteritis in children.|journal=BMJ (Clinical research ed.)|date=2007 Jan 6|volume=334|issue=7583|pages=35–40|pmid=17204802|doi=10.1136/bmj.39036.406169.80|pmc=1764079}}</ref> postihujících zejména děti a obyvatele[[rozvojových zemí]].<ref name=Web09/> Na následky nemoci zemřelo v roce 2008 přibližně 1,3 miliónu dětí mladších pěti let,<ref>{{cite journal|last=Black|first=RE|coauthors=Cousens, S, Johnson, HL, Lawn, JE, Rudan, I, Bassani, DG, Jha, P, Campbell, H, Walker, CF, Cibulskis, R, Eisele, T, Liu, L, Mathers, C, Child Health Epidemiology Reference Group of WHO and, UNICEF|title=Global, regional, and national causes of child mortality in 2008: a systematic analysis.|journal=Lancet|date=2010 Jun 5|volume=375|issue=9730|pages=1969–87|pmid=20466419|doi=10.1016/S0140-6736(10)60549-1}}</ref> přičemž k většině úmrtí došlo v nejchudších zemích světa.<ref name=M93/> Více než 450 000 těchto úmrtí u dětí mladších 5 let bylo způsobeno v důsledku napadení rotaviry.<ref>{{cite journal|last=Tate|first=JE|coauthors=Burton, AH, Boschi-Pinto, C, Steele, AD, Duque, J, Parashar, UD, WHO-coordinated Global Rotavirus Surveillance, Network|title=2008 estimate of worldwide rotavirus-associated mortality in children younger than 5 years before the introduction of universal rotavirus vaccination programmes: a systematic review and meta-analysis.|journal=The Lancet infectious diseases|date=2012 Feb|volume=12|issue=2|pages=136–41|pmid=22030330|doi=10.1016/S1473-3099(11)70253-5}}</ref><ref>{{cite journal|last=World Health Organization|title=Global networks for surveillance of rotavirus gastroenteritis, 2001–2008|journal=Weekly Epidemiological Record|year=2008|month=November|volume=47|issue=83|pages=421–428|url=http://www.who.int/wer/2008/wer8347.pdf|accessdate=10 May 2012}}</ref>[[Cholera]] stojí za přibližně třemi až pěti milióny případů gastroenteritidy a je příčinou úmrtí asi 100 000 lidí ročně.<ref name=Cholera11/> V rozvojových zemích se děti mladší dvou let nezřídka nakazí infekcí, jejímž následkem je klinicky významná gastroenteritida, šestkrát ročně i častěji.<ref name=M93/> U dospělých je onemocnění méně běžné - částečně i díky získané [[imunita (lékařská)|imunitě]].<ref name=Eck2011/> |
|||
V roce 1980 způsobila gastroenteritida - ze všech ostatních příčin - 4,6 miliónu dětských úmrtí, většinou v rozvojových zemích.<ref name="Mandell">{{cite book |first1=Gerald L. |last1=Mandell |first2=John E. |last2=Bennett |first3=Raphael |last3=Dolin |title=Mandell's Principles and Practices of Infection Diseases |publisher=Churchill Livingstone |year=2004 |isbn=0-443-06643-4 |edition=6th|url=http://www.ppidonline.com/}}</ref> Do roku 2000 se počet úmrtí významně snížil (na přibližně 1,5 miliónu úmrtí ročně), a to zejména díky zavedení a širokému využití [[orální rehydratační terapie]].<ref name="Victora2000">{{cite journal |author=Victora CG, Bryce J, Fontaine O, Monasch R |title=Reducing deaths from diarrhoea through oral rehydration therapy |journal=Bull. World Health Organ.|volume=78|issue=10 |pages=1246–55 |year=2000 |pmid=11100619 |pmc=2560623}}</ref> Ve Spojených státech jsou infekce působící gastroenteritidu druhou nejrozšířenější infekcí (po [[nachlazení]]) a mají za následek 200 až 375 miliónů případů akutního průjmu<ref name=Eck2011/><ref name=M93/> a kolem deseti tisíc úmrtí ročně,<ref name=M93/> z čehož 150 až 300 jsou děti mladší pěti let.<ref name=EBMED2010/> |
|||
==Historie== |
|||
Výraz „gastroenteritida“ byl poprvé použit v roce 1825.<ref>{{cite web |url=http://www.oed.com/ |title=Gastroenteritis |format= |work=[[Oxford English Dictionary]] 2011 |accessdate=January 15, 2012}}</ref> Předtím bylo onemocnění přesněji označováno mimo jiné jako [[tyfová horečka]] nebo „cholera morbus“ či obecněji jako „svírání vnitřností“, „přesycení“, „kolika“ nebo „střevní potíže“ - a našli bychom celou řadu dalších zastaralých označení akutního průjmu.<ref name="archaic">[http://www.antiquusmorbus.com/English/English.htm Rudy's List of Archaic Medical Terms]</ref> |
|||
==Společnost a kultura== |
|||
Gastroenteritida je spojována i s mnoha hovorovými názvy, mimo jiné „[[Montezumova pomsta]]“, „dillíské potíže“ (Delhi belly), „la turista“ nebo „úprk k zadním dveřím“ (česky také běhavka).<ref name=M93/> Nemoc sehrála důležitou roli v mnoha vojenských akcích a existuje domněnka, že dala vzniknout úsloví „bez odvahy není slávy“ („no guts no glory“ - guts je hovorový výraz pro odvahu, ale i označení pro vnitřnosti).<ref name=M93/> |
|||
Gastroenteritida je každoročně hlavním důvodem 3,7 miliónu návštěv u lékaře ve Spojených státech<ref name=EBMED2010/> a 3 miliónů návštěv u lékaře ve Francii.<ref>{{cite journal|last=Flahault|first=A|coauthors=Hanslik, T|title=[Epidemiology of viral gastroenteritis in France and Europe].|journal=Bulletin de l'Academie nationale de medecine|date=2010 Nov|volume=194|issue=8|pages=1415–24; discussion 1424-5|pmid=22046706}}</ref> Byl vysloven odhad, že ve Spojených státech stojí gastroenteritida jako celek 23 miliard dolarů ročně;<ref>{{cite book|last=Albert|first=edited by Neil S. Skolnik ; associate editor, Ross H.|title=Essential infectious disease topics for primary care|year=2008|publisher=Humana Press|location=Totowa, NJ|isbn=978-1-58829-520-0|pages=66|url=http://books.google.ca/books?id=iGUKPeO9-ygC&pg=PA66}}</ref> náklady na léčbu gastroenteritidy způsobené rotavirem se odhadují na přibližně 1 miliardu dolarů ročně.<ref name=EBMED2010/> |
|||
==Výzkum== |
|||
Vědci v současné době pracují na vývoji řady vakcín proti gastroenteritidě. Patří k nim například vakcíny proti bakteriím rodu Shigella a enterotoxigenním bakteriím ''Escherichia coli'' (ETEC), dvěma z nejčastějších příčin gastroenteritidy způsobené bakteriemi na světě.<ref name="WHO ETEC">{{cite web|last=World Health Organization|title=Enterotoxigenic Escherichia coli (ETEC)|url=http://www.who.int/vaccine_research/diseases/diarrhoeal/en/index4.html|work=Diarrhoeal Diseases|accessdate=3 May 2012}}</ref><ref name="WHO Shig">{{cite web|last=World Health Organization|title=Shigellosis|url=http://www.who.int/vaccine_research/diseases/diarrhoeal/en/index6.html|work=Diarrhoeal Diseases|accessdate=3 May 2012}}</ref> |
|||
==Výskyt u zvířat== |
|||
Gastroenteritidu psů a koček způsobuje řada týchž činitelů jako u člověka. Nejběžnějšími původci jsou následující organismy - ''Campylobacter'', ''Clostridium difficile'', ''Clostridium perfringens'' a ''Salmonella''.<ref>{{cite journal|last=Weese|first=JS|title=Bacterial enteritis in dogs and cats: diagnosis, therapy, and zoonotic potential.|journal=The Veterinary clinics of North America. Small animal practice|date=2011 Mar|volume=41|issue=2|pages=287-309|pmid=21486637|doi=10.1016/j.cvsm.2010.12.005}}</ref> Symptomy mohou být vyvolány i mnoha jedovatými rostlinami.<ref>{{cite book|last=Rousseaux|first=Wanda Haschek, Matthew Wallig, Colin|title=Fundamentals of toxicologic pathology|year=2009|publisher=Academic|location=London|isbn=9780123704696|pages=182|url=http://books.google.ca/books?id=vkox3JS83k8C&pg=PA182|edition=2nd ed.}}</ref> Někteří původci nemoci napadají jen jisté zvířecí druhy. [[Koronavirus přenosné gastroenteritidy]](TGEV) se objevuje u prasat a způsobuje zvracení, průjem a dehydrataci.<ref>{{cite book|last=MacLachlan|first=edited by N. James|title=Fenner's veterinary virology|year=2009|publisher=Elsevier Academic Press|location=Amsterdam|page=399|isbn=9780123751584|edition=4th ed.|coauthors=Dubovi, Edward J.|url=http://books.google.ca/books?id=TYFqlYO9eE4C&pg=PA399}}</ref> Vědci se domnívají, že virus je na prasata přenášen volně žijícími ptáky. Specifická léčba onemocnění neexistuje,<ref>{{cite book|last=al.]|first=edited by James G. Fox ... [et|title=Laboratory animal medicine|year=2002|publisher=Academic Press|location=Amsterdam|isbn=9780122639517|pages=649|url=http://books.google.ca/books?id=m2ftfPMJnMMC&pg=PA649|edition=2nd ed.}}</ref> choroba však není přenosná na člověka.<ref>{{cite book|last=al.]|first=edited by Jeffrey J. Zimmerman ... [et|title=Diseases of swine|publisher=Wiley-Blackwell|location=Chichester, West Sussex|isbn=9780813822679|pages=504|url=http://books.google.ca/books?id=jVaemau17J4C&pg=PA504|edition=10th ed.}}</ref> |
|||
==Reference== |
|||
{{reflist|2}} |
|||
;Notes |
|||
*{{cite book|last=Dolin|first=[edited by] Gerald L. Mandell, John E. Bennett, Raphael|title=Mandell, Douglas, and Bennett's principles and practice of infectious diseases|year=2010|publisher=Churchill Livingstone/Elsevier|location=Philadelphia, PA|isbn=0-443-06839-9|edition=7th ed.}} |
|||
== Epidemiologie == |
== Epidemiologie == |
Verze z 11. 1. 2014, 00:11
Šablona:Infobox Infekce Gastroenteritida je onemocnění charakterizované zánětem ("-itida") trávicí soustavy postihujícím jak žaludek ("gastro"-), tak tenké střevo ("entero"-) a způsobujícím v konečném důsledku kombinaci průjmu, zvracení, křečí a bolestí břicha.[1] Pro gastroenteritidu se rovněž používá název žaludeční viróza. Ačkoli toto onemocnění nemá žádnou spojitost s chřipkou, bývá označováno také jakožaludeční chřipka a střevní chřipka.
V celosvětovém měřítku je většina případů onemocnění dětí způsobena rotavirem.[2] U dospělých bývá běžnější příčinou norovirus[3] a bakterie rodu Campylobacter[4]. Méně obvyklými příčinami jsou infekce vyvolané jinými bakteriemi (či jejich toxiny) a parazity. K přenosu může dojít i v důsledku konzumace nesprávně připraveného jídla či kontaminované vody nebo prostřednictvím blízkého kontaktu s nakaženými osobami.
<!—Léčba a epidemiologie --> Základem léčby je adekvátní hydratace. U mírných až středně těžkých případů onemocnění toho lze obvykle dosáhnout prostřednictvím podávání orálního rehydratačního roztoku. U závažnějších případů může být zapotřebí aplikace nitrožilního roztoku. Gastroenteritida postihuje především děti a osoby žijící v rozvojových zemích.
Symptomy a příznaky
Gastroenteritidu většinou doprovází jak průjem, tak zvracení,[5] méně často pak jen jedno či druhé.[1] Mohou se rovněž objevit křeče v břišní oblasti.[1] Příznaky a symptomy se obvykle projevují do 12–72 hodin po přenosu původců infekce.[6] Je-li onemocnění způsobeno virem, obvykle odezní do jednoho týdne.[5] Někteří viroví původci onemocnění mohou být také příčinou horečky, únavy, bolestí hlavy a bolestí svalů.[5] Pokud je stolice krvavá, virový původ [5] je mnohem méně pravděpodobný než bakteriální.[7] Některé bakteriální infekce mohou být provázeny prudkou bolestí břicha a mohou trvat až několik týdnů.[7]
Děti nakažené rotavirem se z nemoci zcela zotaví obvykle do tří až osmi dnů.[8] V chudých zemích je však léčba závažných infekcí často nedostupná a přetrvávající průjem je tak obvyklým jevem.[9] Běžnou komplikací doprovázející průjem je dehydratace.[10] U dítěte trpícího závažným stupněm dehydratace může dojít k prodloužení času kapilárního návratu, sníženípružnosti pokožky a abnormálnímu dýchání.[11] Pro oblasti se špatnou hygienou a podvýživou jsou typické opakované infekce,[6] které v konečném důsledku mohou vést k zakrnělému vzrůstu a dlouhodobému zpoždění kognitivního vývoje.[12]
U 1 % osob, které prodělaly infekci zapříčiněnou bakteriemi rodu Campylobacter, se posléze projeví reaktivní artritida, u 0,1 % nakažených pak Guillain-Barrého syndrom.[7] V důsledku nákazy bakteriemi Escherichia coli nebo bakteriemi rodu Shigella , produkujícímiShiga toxin, se může objevit hemolyticko-uremický syndrom (HUS) a v konečném důsledku vést až ke sníženému počtu krevních destiček, špatné funkci ledvin a sníženému počtu červených krvinek (v důsledku jejich rozpadu).[13] U dětí se HUS rozvine mnohem častěji než u dospělých.[12] Některé virové infekce mohou způsobit benigní dětské záchvaty.[1]
Příčina
Hlavními příčinami gastroenteritidy jsou především viry (zejména rotavirus), bakterie Escherichia coli a bakterie rodu Campylobacter.[14][6] Existuje však i mnoho jiných činitelů infekčního rázu, které mohou toto onemocnění způsobit.[12]S neinfekčními příčinami se sice příležitostně setkáváme, jsou ale méně pravděpodobné než příčiny virového či bakteriálního původu.[1] Riziko nákazy je vyšší u dětí, a to z důvodu nedostatečné imunity a relativně špatné hygieny.[1]
Virový původ
K virům, o kterých je známo, že gastroenteritidu způsobují, patří rotavirus, norovirus, adenovirus a astrovirus.[5][15] Rotavirus je nejběžnější příčinou gastroenteritidy u dětí[14] a frekvence jeho výskytu je přibližně stejná v rozvinutých i rozvojovýchzemích.[8] Viry stojí za přibližně 70 % dětských infekčních průjmů.[16] Díky získané imunitě je rotavirus u dospělých méně běžnou příčinou nemoci.[17]
V Americe je norovirus hlavní příčinou gastroenteritidy u dospělých, kde způsobuje více než 90 % případů nemoci.[5] Tyto lokální epidemie se typicky objevují u skupin lidí, kteří tráví čas ve vzájemné těsné fyzické blízkosti, například na výletních plavbách zámořských lodí,[5] v nemocnicích či v restauracích.[1] Lidé mohou zůstat nositeli infekce i po odeznění průjmu.[5] U dětí je norovirus původcem přibližně 10 % onemocnění.[1]
Bakteriální původ
V rozvojových zemích je hlavní příčinou bakteriální gastroenteritidy bakterie Campylobacter jejuni, přičemž polovina těchto případů je vyvolána kontaktem s drůbeží.[7] U dětí jsou bakterie příčinou nemoci v asi 15 % případů; mezi nejběžnější původce patří bakterie Escherichia coli a bakterie rodu Salmonella,Shigella a Campylobacter.[16] Pokud jsou potraviny kontaminovány bakteriemi a pak po několik hodin uchovávány při pokojové teplotě, bakterie se rozmnoží a zvýší se tak riziko nákazy těch, kteří kontaminované potraviny zkonzumují.[12] K potravinám běžně spojovaným s onemocněním patří mimo jiné syrové nebo nedovařené maso, kuřecí maso, plody moře a vejce, syrové klíčky a výhonky, nepasterované mléko, měkké sýry a ovocné a zeleninové šťávy.[18] V rozvojových zemích, zvláště v subsaharské Africe a v Asii, je běžnou příčinou gastroenteritidy cholera. Tato infekce se obvykle přenáší kontaminovanou vodou či potravinami.[19]
Velmi častou příčinou průjmů, vyskytující se zejména u starších osob, je toxigenní bakterie Clostridium difficile.[12] Děti mohou tyto bakterie přenášet, aniž by se u nich rozvinuly symptomy onemocnění.[12] Jde o obvyklou příčinu průjmu u hospitalizovaných osob, jež je často dávána do souvislosti s užíváním antibiotik.[20] Infekční průjem u osob užívajících antibiotika může být způsoben i bakterií Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok).[21] Takzvaný "cestovatelský průjem" je obvykle jedním z typů bakteriální gastroenteritidy. Zdá se, že léky potlačující tvorbu žaludečních kyselin významným způsobem zvyšují riziko infekce po styku s mnoha typy organismů, včetně bakterie Clostridium difficile a bakterií rodu Salmonella a Campylobacter.[22] Riziko je vyšší u osob, kterým jsou podávány inhibitory protonové pumpy, než u těch, kteří užívají léky zvané antagonisté H2 receptorů.[22]
Parazitický původ
Gastroenteritidu může způsobit i řada prvoků; nejčastěji jde o parazitického prvoka Giardia lamblia (lamblie střevní), příčinou však mohou být i představitelé druhu Entamoeba histolytica (měňavka úplavičná) a rodu Cryptosporidium.[16] Jako skupina stojí tito původci za přibližně 10 % případů onemocnění u dětí.[13] Přestože se prvoci rodu Giardia běžněji vyskytují v rozvojových zemích, způsobují tento typ onemocnění do určité míry prakticky po celém světě.[23] Choroba se často vyskytuje u osob, které podnikly cestu do oblastí s vysokou mírou výskytu, u dětí navštěvujících mateřské školy, u mužů praktikujících pohlavní styk s jinými muži a v období po přírodních katastrofách.[23]
Přenos
K přenosu onemocnění může docházet prostřednictvím konzumace kontaminované vody nebo v případě, kdy lidé sdílejí předměty osobní potřeby.[6] V oblastech, kde se střídají období sucha a dešťů, se kvalita vody během období dešťů obvykle zhoršuje, což koresponduje s obdobími vypuknutí epidemie nemoci.[6] Voblastech se střídajícími se obdobími jsou infekce běžnější v zimním období.[12] V celosvětovém měřítku je významnou příčinou nemoci rovněž krmení dětí kojeneckým mlékem z nesprávně dezinfikovaných lahví.[6] Míra úspěšnosti přenosu rovněž souvisí se špatnou hygienou, a to zvláště u dětí,[5] v početných domácnostech[24] a u osob s předcházející nevhodnou skladbou výživy.[12] Po vypěstování tolerance mohou dospělí přenášet určité organismy, aniž by se u nich projevily příznaky či symptomy nemoci, a tudíž se stát jakýmisi přirozenými zdroji nákazy.[12] Zatímco někteří činitelé (například Shigella) ohrožují pouze primáty, jiní způsobují onemocnění u široké škály zvířat (například Giardia).[12]
Neinfekční příčiny
Existuje rovněž několik neinfekčních příčin zánětu trávicí soustavy.[1] Mezi ty běžnější patří podávání léků (např. NSAID) nebo určitých potravin, jako například laktózy (těm, kteří jsou na laktózu intolerantní) a lepku (osobám trpícím celiakií). Další neinfekční příčinou (často vážné) gastroenteritidy je Crohnova choroba.[1] Gastroenteritida může být vyvolána i na základě působení toxinů. K chorobám souvisejícím s konzumací jídla a doprovázeným nevolností, zvracením a průjmem mimo jiné patří otrava ciguatera vyvolaná konzumací kontaminovaného masa dravých ryb, scombroid syndrom související s konzumací určitých typů zkaženého rybího masa, otrava tetrodotoxinem v důsledku konzumace masa čtverzubce nebo botulismus , vzniklý typicky v důsledku konzumace nesprávně konzervovaných potravin.[25]
Patofyziologie
Gastroenteritida je definována jako zvracení či průjem v důsledku infekce postihující tenké či tlusté střevo.[12] Změny probíhající v tenkém střevě jsou typicky nezánětlivé, zatímco změny v tlustém střevě mají zánětlivý charakter.[12]Počet patogenů potřebných k propuknutí infekce se liší od jednoho (u parazitů rodu Cryptosporidium) až k 108 (u bakteriíVibrio cholerae).[12]
Diagnóza
Gastroenteritida je obvykle diagnostikována klinicky na základě příznaků a symptomů, které se u nemocného projevují.[5] Určení přesné příčiny obvykle není nutné, jelikož nemá vliv na způsob léčby,[6] nicméně u osob, v jejichž stolici byla zjištěna krev, u těch, kde mohlo dojít k otravě jídlem, a u pacientů, kteří nedávno cestovali do rozvojových zemí, se doporučuje provést rozbor stolice.[16] Pro kontrolu lze rovněž provést diagnostické testy.[5] Jelikož se přibližně u 10 % nemluvňat a malých dětí dostavuje hypoglykémie, doporučuje se u této věkové skupiny stanovení koncentrace glukózy v séru.[11] V případě obav z vážné dehydratace by měla být zkontrolována také hladina elektrolytů v těle a funkce ledvin.[16]
Dehydratace
Ověření skutečnosti, zda dotyčná osoba trpí dehydratací či nikoliv, je důležitou součástí posouzení jejího stavu. Dehydratace se dále typicky dělí na mírnou (3–5 %), středně těžkou (6–9 %) a těžkou (≥10 %).[1] U dětí jsou nepřesnějšími příznaky středně těžké či těžké dehydratace delší čas kapilárního návratu, snížená pružnost pokožky a abnormální dýchání.[11][26] K dalším symptomům napomáhajícím rozpoznat dehydrataci (při kombinaci příznaků) patří zapadlé oči, snížená aktivita, nedostatečná tvorba slz a sucho v ústech.[1] O dostatečné hydrataci naopak svědčí normální produkce moči a orální příjem tekutin.[11] Laboratorní testy mají při určování stupně dehydratace v klinické praxi jen malý užitek.[1]
Diferenciální diagnostika
Ostatní potenciální příčiny příznaků a symptomů podobných těm, jež se objevují u gastroenteritidy a které je třeba vyloučit, zahrnují zánět slepého střeva,volvulus, zánětlivé onemocnění střev, infekci močových cest a cukrovku.[16] Uvážena by měla být rovněž pankreatická nedostatečnost, syndrom krátkého střeva, Whippleova choroba, celiakie a nadužívání laxativ.[27] Diferenciální diagnostika může být poněkud obtížná, pokud dotyčná osoba pouze zvrací nebo má průjem (vyskytuje se jen jeden z obou symptomů).[1]
Zánět slepého střeva může až v 33 % případů doprovázet zvracení, bolesti břicha a mírný průjem.[1] To je v rozporu se silným průjmem typickým pro gastroenteritidu.[1] Zvracení či průjem mohou u dětí způsobit rovněž infekce plic nebo močových cest.[1] Při klasické diabetické ketoacidóze (DKA) se objevují bolesti břicha, nevolnost a zvracení, nikoliv však průjem.[1] Jedna ze studií prokázala, že u 17 % dětí s DKA byla původně diagnostikována gastroenteritida.[1]
Prevence
Životní styl
Pro snížení počtu infekcí klinicky významné gastroenteritidy jsou důležité dodávky snadno dostupné nekontaminované vody a dodržování správných hygienických návyků.[12] Bylo prokázáno, že opatření na osobní úrovni (například mytí rukou) dokázala v rozvinutých i rozvojových zemích snížit počet případů a rozšíření gastroenteritidy až o 30 %.[11] Účinné může být i používání gelů na bázi alkoholu.[11] Kojení, stejně jako všeobecné zlepšení hygienických podmínek, je důležité zejména v místech se špatnou hygienou.[6]Mateřské mléko snižuje četnost infekcí i dobu jejich trvání.[1] Účinné by mělo být rovněž zamezení kontaktu s kontaminovanými potravinami a nápoji.[28]
Vakcinace
V roce 2009 doporučila Světová zdravotnická organizace podávání rotavirové vakcíny dětem na celém světě, a to na základě její účinnosti a bezpečnosti.[29][14] V současné době existují dvě komerční rotavirové vakcíny a několik dalších je ve fázi vývoje.[29] V Africe a Asii tyto vakcíny snížily výskyt závažné formy onemocnění u nemluvňat[29] a v zemích, které zavedly národní imunizační programy, došlo ke snížení výskytu onemocnění i jeho závažnosti.[30][31] Tato vakcína může rovněž zabránit propuknutí nemoci u nevakcinovaných dětí v důsledku snížení počtu kolujících infekcí.[32] Od roku 2000 došlo díky realizaci programu rotavirové vakcinace ve Spojených státech k významnému snížení počtu případů průjmu až o 80 procent.[33][34][35] První dávka vakcíny by měla být podána novorozeňatům mezi 6. a 15. týdnem života.[14] Orálně podávaná vakcína proti choleře vykázala v průběhu 2 let účinnost 50–60 %.[36]
Léčba
Gastroenteritida je obvykle akutní a spontánně odeznívající onemocnění, které nevyžaduje léčbu léky.[10] Upřednostňovaným způsobem léčby osob trpících mírnou až středně těžkou dehydratací je orální rehydratační terapie (ORT).[13] U některých dětí však může být vhodné podání metoklopramidu a/nebo ondansetronu,[37] při léčbě bolestí břicha pak může být užitečný butylskopolamin.[38]
Rehydratace
Primárním způsobem léčby gastroenteritidy u dětí i dospělých je rehydratace. Té se nejlépe dosáhne prostřednictvím orální rehydratační terapie, ačkoli v případě poruchy vědomí nebo těžké dehydratace může být nezbytné přistoupit k nitrožilnímu podání tekutin.[39][40] Orálně podávané prostředky rehydratace obsahující komplexní cukry (tj. cukry vyráběné z pšenice či rýže) mohou být účinnější než produkty založené na cukrech jednoduchých.[41] Nápoje s obzvlášť vysokým obsahem jednoduchých cukrů, jako například limonády a ovocné džusy, nejsou doporučovány dětem mladším 5 let, jelikož mohou zvýšit riziko průjmu.[10] Pokud specifické a účinné rehydratační přípravky nejsou dostupné nebo pacientovi nechutnají, lze použít čistou vodu.[10] Ve zdůvodněných případech lze pro podání tekutin malým dětem použít nasogastrickou sondu.[16]
Dieta
Doporučuje se, aby bezprostředně po skončení orální rehydratace (ORT) byly kojené děti nadále krmeny stejným způsobem a kojencům krmeným umělou výživou aby bylo opět podáváno kojenecké mléko.[42] Obvykle není nutné podávat bezlaktózové kojenecké mléko nebo mléko se sníženým obsahem laktózy.[42]Během záchvatů průjmu by děti měly dostávat obvyklou stravu s výjimkou potravin obsahujících vysoký podíl jednoduchých cukrů.[42] Takzvaná dieta BRAT, spočívající v konzumaci banánů, rýže, jablečného protlaku, toastů a čaje, se již nedoporučuje, neboť neobsahuje dostatek živin a ve srovnání s normální stravou nepřináší žádné výhody.[42] U některých probiotik bylo prokázáno, že pomáhají ke zkrácení doby nemoci a snížení frekvence stolice.[43] Mohou být rovněž prospěšná při prevenci a léčbě průjmu po užití antibiotik.[44] Zakysané mléčné výrobky (jako například jogurt) mají podobné účinky.[45] Rovněž zinek jako doplněk stravy se zdá být při léčbě i prevenci průjmu u dětí v rozvojovém světě účinný.[46]
Antiemetika
Antiemetika mohou být účinná při léčbě zvracení u dětí. Jistá pozitiva vykazuje ondansetron, jehož jediná dávka může snížit nutnost podání nitrožilního roztoku, počet hospitalizací a frekvenci zvracení.[47][48][49] Pomoci může i Pomoci může i metoklopramid.[49] Užívání ondansetronu by však mohlo být příčinou častějších návratů do nemocnice u dětí.[50] Ondansetron připravený pro nitrožilní aplikaci lze podat i orálně, existují-li k tomu klinicky opodstatněné důvody.[51]Dimenhydrinát nevykazuje významnější klinické účinky, i když omezuje zvracení.[1]
Antibiotika
Antibiotika nejsou k léčbě gastroenteritidy zpravidla předepisována, i když se jejich užití občas doporučuje v případě zvláště závažných symptomů[52] nebo v případě, že existuje podezření na snadno léčitelnou bakteriální infekci či pokud byla tato infekce prokázána.[53] Pokud je nutné nasadit antibiotika, obvykle jsou předepsány makrolidy (jako například azitromycin), jimž je v důsledku nižší míry rezistence dávána přednost před fluoroquinolonem.[7] Pseudomembranózní kolitidu, obvykle způsobenou užíváním antibiotik, lze zmírnit ukončením užívání léčivého prostředku, jenž ji způsobil, a léčit buď pomocí metronidazolu nebo vankomycinu.[54] K bakteriím a prvokům, jež lze snadno léčit, řadíme bakterie rodu Shigella[55] Salmonella typhi[56] a Giardia.[23] Pacientům napadeným bakteriemi rodu Giardianebo parazitickým prvokem Entamoeba histolytica je doporučována léčba tinidazolem, jenž přináší lepší výsledky než metronidazol.[57][23]Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje předepisování antibiotik malým dětem trpícím současně krvavým průjmem i horečkou.[1]
Přípravky proti průjmu
Léky proti průjmu přinášejí teoretické riziko komplikací, a i když klinické zkušenosti prokázaly, že riziko není příliš vysoké,[27] nejsou tyto prostředky předepisovány nemocným s krvavým průjmem nebo průjmem komplikovaným horečkou.[58] Loperamid, opioidový analog, se pro symptomatickou léčbu průjmu běžně používá.[59] Není však doporučován k léčbě dětí, neboť může překonat nezralou hematoencefalickou bariéru a způsobit otravu. Bismut subsalicylát, nerozpustný komplex trojmocného bismutu a salicylátu, lze u mírných až středně těžkých případů použít,[27] teoreticky je však možná otrava salicyláty.[1]
Epidemiologie
Odhaduje se, že každým rokem se na světě vyskytne tři až pět miliard případů gastroenteritidy,[60] postihujících zejména děti a obyvatelerozvojových zemí.[6] Na následky nemoci zemřelo v roce 2008 přibližně 1,3 miliónu dětí mladších pěti let,[61] přičemž k většině úmrtí došlo v nejchudších zemích světa.[12] Více než 450 000 těchto úmrtí u dětí mladších 5 let bylo způsobeno v důsledku napadení rotaviry.[62][63]Cholera stojí za přibližně třemi až pěti milióny případů gastroenteritidy a je příčinou úmrtí asi 100 000 lidí ročně.[19] V rozvojových zemích se děti mladší dvou let nezřídka nakazí infekcí, jejímž následkem je klinicky významná gastroenteritida, šestkrát ročně i častěji.[12] U dospělých je onemocnění méně běžné - částečně i díky získané imunitě.[5]
V roce 1980 způsobila gastroenteritida - ze všech ostatních příčin - 4,6 miliónu dětských úmrtí, většinou v rozvojových zemích.[54] Do roku 2000 se počet úmrtí významně snížil (na přibližně 1,5 miliónu úmrtí ročně), a to zejména díky zavedení a širokému využití orální rehydratační terapie.[64] Ve Spojených státech jsou infekce působící gastroenteritidu druhou nejrozšířenější infekcí (po nachlazení) a mají za následek 200 až 375 miliónů případů akutního průjmu[5][12] a kolem deseti tisíc úmrtí ročně,[12] z čehož 150 až 300 jsou děti mladší pěti let.[1]
Historie
Výraz „gastroenteritida“ byl poprvé použit v roce 1825.[65] Předtím bylo onemocnění přesněji označováno mimo jiné jako tyfová horečka nebo „cholera morbus“ či obecněji jako „svírání vnitřností“, „přesycení“, „kolika“ nebo „střevní potíže“ - a našli bychom celou řadu dalších zastaralých označení akutního průjmu.[66]
Společnost a kultura
Gastroenteritida je spojována i s mnoha hovorovými názvy, mimo jiné „Montezumova pomsta“, „dillíské potíže“ (Delhi belly), „la turista“ nebo „úprk k zadním dveřím“ (česky také běhavka).[12] Nemoc sehrála důležitou roli v mnoha vojenských akcích a existuje domněnka, že dala vzniknout úsloví „bez odvahy není slávy“ („no guts no glory“ - guts je hovorový výraz pro odvahu, ale i označení pro vnitřnosti).[12]
Gastroenteritida je každoročně hlavním důvodem 3,7 miliónu návštěv u lékaře ve Spojených státech[1] a 3 miliónů návštěv u lékaře ve Francii.[67] Byl vysloven odhad, že ve Spojených státech stojí gastroenteritida jako celek 23 miliard dolarů ročně;[68] náklady na léčbu gastroenteritidy způsobené rotavirem se odhadují na přibližně 1 miliardu dolarů ročně.[1]
Výzkum
Vědci v současné době pracují na vývoji řady vakcín proti gastroenteritidě. Patří k nim například vakcíny proti bakteriím rodu Shigella a enterotoxigenním bakteriím Escherichia coli (ETEC), dvěma z nejčastějších příčin gastroenteritidy způsobené bakteriemi na světě.[69][70]
Výskyt u zvířat
Gastroenteritidu psů a koček způsobuje řada týchž činitelů jako u člověka. Nejběžnějšími původci jsou následující organismy - Campylobacter, Clostridium difficile, Clostridium perfringens a Salmonella.[71] Symptomy mohou být vyvolány i mnoha jedovatými rostlinami.[72] Někteří původci nemoci napadají jen jisté zvířecí druhy. Koronavirus přenosné gastroenteritidy(TGEV) se objevuje u prasat a způsobuje zvracení, průjem a dehydrataci.[73] Vědci se domnívají, že virus je na prasata přenášen volně žijícími ptáky. Specifická léčba onemocnění neexistuje,[74] choroba však není přenosná na člověka.[75]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z SINGH, Amandeep. Pediatric Emergency Medicine Practice Acute Gastroenteritis — An Update. Emergency Medicine Practice. 2010. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tate JE, Burton AH, Boschi-Pinto C, Steele AD, Duque J, Parashar UD. 2008 estimate of worldwide rotavirus-associated mortality in children younger than 5 years before the introduction of universal rotavirus vaccination programmes: a systematic review and meta-analysis. The Lancet Infectious Diseases. 2012, s. 136–41. DOI 10.1016/S1473-3099(11)70253-5. PMID 22030330. (anglicky)
- ↑ Marshall JA, Bruggink LD. The dynamics of norovirus outbreak epidemics: recent insights. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2011, s. 1141–9. DOI 10.3390/ijerph8041141. PMID 21695033. (anglicky)
- ↑ Man SM. The clinical importance of emerging Campylobacter species. Nature Reviews. Gastroenterology & Hepatology. 2011, s. 669–85. DOI 10.1038/nrgastro.2011.191. PMID 22025030. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Eckardt AJ, Baumgart DC. Viral gastroenteritis in adults. Recent Patents on Anti-infective Drug Discovery. 2011, s. 54–63. PMID 21210762. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i WEBBER, Roger. Communicable disease epidemiology and control : a global perspective. 3rd. vyd. Wallingford, Oxfordshire: Cabi, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-84593-504-7. S. 79. (anglicky)
- ↑ a b c d e GALANIS, E. Campylobacter and bacterial gastroenteritis.. CMAJ : Canadian Medical Association. 2007 Sep 11, s. 570–1. DOI 10.1503/cmaj.070660. PMID 17846438. (anglicky)
- ↑ a b MELONI, A, Locci, D, Frau, G, Masia, G, Nurchi, AM, Coppola, RC. Epidemiology and prevention of rotavirus infection: an underestimated issue?. The journal of maternal-fetal & neonatal medicine : the official journal of the European Association of Perinatal Medicine, the Federation of Asia and Oceania Perinatal Societies, the International Society of Perinatal Obstetricians. 2011 Oct, s. 48–51. DOI 10.3109/14767058.2011.601920. PMID 21749188. (anglicky)
- ↑ Toolkit [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Management of acute diarrhoea and vomiting due to gastoenteritis in children under 5 [online]. 2009. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Tintinalli, Judith E. Emergency Medicine: A Comprehensive Study Guide (Emergency Medicine (Tintinalli)). New York: McGraw-Hill Companies, 2010. ISBN 0-07-148480-9. S. 830–839. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Mandell 2010 Chp. 93
- ↑ a b c ELLIOTT, EJ. Acute gastroenteritis in children.. BMJ (Clinical research ed.). 2007 Jan 6, s. 35–40. DOI 10.1136/bmj.39036.406169.80. PMID 17204802. (anglicky)
- ↑ a b c d SZAJEWSKA, H, Dziechciarz, P. Gastrointestinal infections in the pediatric population.. Current opinion in gastroenterology. 2010 Jan, s. 36–44. DOI 10.1097/MOG.0b013e328333d799. PMID 19887936. (anglicky)
- ↑ Dennehy PH. Viral gastroenteritis in children. The Pediatric Infectious Disease Journal. 2011, s. 63–4. DOI 10.1097/INF.0b013e3182059102. PMID 21173676. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g WEBB, A, Starr, M. Acute gastroenteritis in children.. Australian family physician. 2005 Apr, s. 227–31. PMID 15861741. (anglicky)
- ↑ Desselberger U, Huppertz HI. Immune responses to rotavirus infection and vaccination and associated correlates of protection. The Journal of Infectious Diseases. 2011, s. 188–95. DOI 10.1093/infdis/jiq031. PMID 21288818. (anglicky)
- ↑ NYACHUBA, DG. Foodborne illness: is it on the rise?. Nutrition Reviews. 2010 May, s. 257-69. DOI 10.1111/j.1753-4887.2010.00286.x. PMID 20500787. (anglicky)
- ↑ a b CHARLES, RC, Ryan, ET. Cholera in the 21st century.. Current opinion in infectious diseases. 2011 Oct, s. 472-7. DOI 10.1097/QCO.0b013e32834a88af. PMID 21799407. (anglicky)
- ↑ MOUDGAL, V, Sobel, JD. Clostridium difficile colitis: a review.. Hospital practice (1995). 2012 Feb, s. 139-48. DOI 10.3810/hp.2012.02.954. PMID 22406889. (anglicky)
- ↑ LIN, Z, Kotler, DP; Schlievert, PM; Sordillo, EM. Staphylococcal enterocolitis: forgotten but not gone?. Digestive diseases and sciences. 2010 May, s. 1200-7. PMID 19609675. (anglicky)
- ↑ a b LEONARD, J, Marshall, JK, Moayyedi, P. Systematic review of the risk of enteric infection in patients taking acid suppression.. The American journal of gastroenterology. 2007 Sep, s. 2047–56; quiz 2057. DOI 10.1111/j.1572-0241.2007.01275.x. PMID 17509031. (anglicky)
- ↑ a b c d ESCOBEDO, AA, Almirall, P, Robertson, LJ, Franco, RM, Hanevik, K, Mørch, K, Cimerman, S. Giardiasis: the ever-present threat of a neglected disease.. Infectious disorders drug targets. 2010 Oct, s. 329–48. PMID 20701575. (anglicky)
- ↑ GRIMWOOD, K, Forbes, DA. Acute and persistent diarrhea.. Pediatric clinics of North America. 2009 Dec, s. 1343–61. DOI 10.1016/j.pcl.2009.09.004. PMID 19962025. (anglicky)
- ↑ LAWRENCE, DT, Dobmeier, SG; Bechtel, LK; Holstege, CP. Food poisoning.. Emergency medicine clinics of North America. 2007 May, s. 357-73; abstract ix. DOI 10.1016/j.emc.2007.02.014. PMID 17482025. (anglicky)
- ↑ STEINER, MJ, DeWalt, DA, Byerley, JS. Is this child dehydrated?. JAMA : the Journal of the American Medical Association. 2004 Jun 9, s. 2746–54. DOI 10.1001/jama.291.22.2746. PMID 15187057. (anglicky)
- ↑ a b c The Oxford Textbook of Medicine. Redakce Warrell D.A., Cox T.M., Firth J.D., Benz E.J.. 4th. vyd. [s.l.]: Oxford University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-19-262922-0. (anglicky)
- ↑ Viral Gastroenteritis [online]. 2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c WORLD HEALTH ORGANIZATION. Rotavirus vaccines: an update. Weekly epidemiological record. 2009, s. 533–540. Dostupné online [cit. 10 May 2012]. (anglicky)
- ↑ GIAQUINTO, C, Dominiak-Felden G, Van Damme P, Myint TT, Maldonado YA, Spoulou V, Mast TC, Staat MA. Summary of effectiveness and impact of rotavirus vaccination with the oral pentavalent rotavirus vaccine: a systematic review of the experience in industrialized countries. Human Vaccines. July, s. 734–748. Dostupné online [cit. 10 May 2012]. DOI 10.4161/hv.7.7.15511. PMID 21734466. (anglicky)
- ↑ JIANG, V, Jiang B, Tate J, Parashar UD, Patel MM. Performance of rotavirus vaccines in developed and developing countries. Human Vaccines. 2010, s. 532–542. Dostupné online [cit. 10 May 2012]. PMID 20622508. (anglicky)
- ↑ PATEL, MM, Steele, D, Gentsch, JR, Wecker, J, Glass, RI, Parashar, UD. Real-world impact of rotavirus vaccination.. The Pediatric Infectious Disease Journal. 2011 Jan, s. S1-5. DOI 10.1097/INF.0b013e3181fefa1f. PMID 21183833. (anglicky)
- ↑ US CENTER FOR DISEASE CONTROL AND PREVENTION. Delayed onset and diminished magnitude of rotavirus activity—United States, November 2007 – May 2008. Morbidity and Mortality Weekly Report. 2008, s. 697–700. Dostupné online [cit. 3 May 2012]. (anglicky)
- ↑ Reduction in rotavirus after vaccine introduction—United States, 2000–2009. MMWR Morb. Mortal. Wkly. Rep.. 2009, s. 1146–9. Dostupné online. PMID 19847149. (anglicky)
- ↑ TATE, JE, Cortese, MM, Payne, DC, Curns, AT, Yen, C, Esposito, DH, Cortes, JE, Lopman, BA, Patel, MM, Gentsch, JR, Parashar, UD. Uptake, impact, and effectiveness of rotavirus vaccination in the United States: review of the first 3 years of postlicensure data.. The Pediatric Infectious Disease Journal. 2011 Jan, s. S56-60. DOI 10.1097/INF.0b013e3181fefdc0. PMID 21183842. (anglicky)
- ↑ SINCLAIR, D, Abba, K, Zaman, K, Qadri, F, Graves, PM. Oral vaccines for preventing cholera.. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2011 Mar 16, s. CD008603. DOI 10.1002/14651858.CD008603.pub2. PMID 21412922. (anglicky)
- ↑ Alhashimi D, Al-Hashimi H, Fedorowicz Z. Antiemetics for reducing vomiting related to acute gastroenteritis in children and adolescents. Redakce Alhashimi Dunia. Cochrane Database Syst Rev. 2009, s. CD005506. DOI 10.1002/14651858.CD005506.pub4. PMID 19370620. (anglicky)
- ↑ Tytgat GN. Hyoscine butylbromide: a review of its use in the treatment of abdominal cramping and pain. Drugs. 2007, s. 1343–57. PMID 17547475. (anglicky)
- ↑ BestBets: Fluid Treatment of Gastroenteritis in Adults [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Canavan A, Arant BS. Diagnosis and management of dehydration in children. Am Fam Physician. 2009, s. 692–6. PMID 19817339. (anglicky)
- ↑ Gregorio GV, Gonzales ML, Dans LF, Martinez EG. Polymer-based oral rehydration solution for treating acute watery diarrhoea. Redakce Gregorio Germana V. Cochrane Database Syst Rev. 2009, s. CD006519. DOI 10.1002/14651858.CD006519.pub2. PMID 19370638. (anglicky)
- ↑ a b c d King CK, Glass R, Bresee JS, Duggan C. Managing acute gastroenteritis among children: oral rehydration, maintenance, and nutritional therapy. MMWR Recomm Rep. 2003, s. 1–16. Dostupné online. PMID 14627948. (anglicky)
- ↑ Allen SJ, Martinez EG, Gregorio GV, Dans LF. Probiotics for treating acute infectious diarrhoea. Redakce Allen Stephen J. Cochrane Database Syst Rev. 2010, s. CD003048. DOI 10.1002/14651858.CD003048.pub3. PMID 21069673. (anglicky)
- ↑ HEMPEL, S, Newberry, SJ; Maher, AR; Wang, Z; Miles, JN; Shanman, R; Johnsen, B; Shekelle, PG. Probiotics for the prevention and treatment of antibiotic-associated diarrhea: a systematic review and meta-analysis.. JAMA : the journal of the American Medical Association. 2012 May 9, s. 1959-69. PMID 22570464. (anglicky)
- ↑ MACKWAY-JONES, Kevin. Does yogurt decrease acute diarrhoeal symptoms in children with acute gastroenteritis? [online]. 2007. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TELMESANI, AM. Oral rehydration salts, zinc supplement and rota virus vaccine in the management of childhood acute diarrhea.. Journal of family and community medicine. 2010 May, s. 79–82. DOI 10.4103/1319-1683.71988. PMID 21359029. (anglicky)
- ↑ DeCamp LR, Byerley JS, Doshi N, Steiner MJ. Use of antiemetic agents in acute gastroenteritis: a systematic review and meta-analysis. Arch Pediatr Adolesc Med. 2008, s. 858–65. DOI 10.1001/archpedi.162.9.858. PMID 18762604. (anglicky)
- ↑ Mehta S, Goldman RD. Ondansetron for acute gastroenteritis in children. Can Fam Physician. 2006, s. 1397–8. Dostupné online. PMID 17279195. (anglicky)
- ↑ a b FEDOROWICZ, Z, Jagannath, VA, Carter, B. Antiemetics for reducing vomiting related to acute gastroenteritis in children and adolescents.. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2011 Sep 7, s. CD005506. DOI 10.1002/14651858.CD005506.pub5. PMID 21901699. (anglicky)
- ↑ Sturm JJ, Hirsh DA, Schweickert A, Massey R, Simon HK. Ondansetron use in the pediatric emergency department and effects on hospitalization and return rates: are we masking alternative diagnoses?. Ann Emerg Med. 2010, s. 415–22. DOI 10.1016/j.annemergmed.2009.11.011. PMID 20031265. (anglicky)
- ↑ Ondansetron [online]. 2011. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Traa BS, Walker CL, Munos M, Black RE. Antibiotics for the treatment of dysentery in children. Int J Epidemiol. 2010, s. i70–4. DOI 10.1093/ije/dyq024. PMID 20348130. (anglicky)
- ↑ Grimwood K, Forbes DA. Acute and persistent diarrhea. Pediatr. Clin. North Am.. 2009, s. 1343–61. DOI 10.1016/j.pcl.2009.09.004. PMID 19962025. (anglicky)
- ↑ a b MANDELL, Gerald L.; BENNETT, John E.; DOLIN, Raphael. Mandell's Principles and Practices of Infection Diseases. 6th. vyd. [s.l.]: Churchill Livingstone, 2004. Dostupné online. ISBN 0-443-06643-4. (anglicky)
- ↑ CHRISTOPHER, PR, David, KV, John, SM, Sankarapandian, V. Antibiotic therapy for Shigella dysentery.. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2010 Aug 4, s. CD006784. DOI 10.1002/14651858.CD006784.pub4. PMID 20687081. (anglicky)
- ↑ EFFA, EE, Lassi, ZS, Critchley, JA, Garner, P, Sinclair, D, Olliaro, PL, Bhutta, ZA. Fluoroquinolones for treating typhoid and paratyphoid fever (enteric fever).. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2011 Oct 5, s. CD004530. DOI 10.1002/14651858.CD004530.pub4. PMID 21975746. (anglicky)
- ↑ GONZALES, ML, Dans, LF, Martinez, EG. Antiamoebic drugs for treating amoebic colitis.. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2009 Apr 15, s. CD006085. DOI 10.1002/14651858.CD006085.pub2. PMID 19370624. (anglicky)
- ↑ Harrison's Principles of Internal Medicine. 16th. vyd. [s.l.]: McGraw-Hill Dostupné online. ISBN 0-07-140235-7. (anglicky)
- ↑ FELDMAN, Mark; FRIEDMAN, Lawrence S.; SLEISENGER, Marvin H. Sleisenger & Fordtran's Gastrointestinal and Liver Disease. 7th. vyd. [s.l.]: Saunders, 2002. Dostupné online. ISBN 0-7216-8973-6. (anglicky)
- ↑ ELLIOTT, EJ. Acute gastroenteritis in children.. BMJ (Clinical research ed.). 2007 Jan 6, s. 35–40. DOI 10.1136/bmj.39036.406169.80. PMID 17204802. (anglicky)
- ↑ BLACK, RE, Cousens, S, Johnson, HL, Lawn, JE, Rudan, I, Bassani, DG, Jha, P, Campbell, H, Walker, CF, Cibulskis, R, Eisele, T, Liu, L, Mathers, C, Child Health Epidemiology Reference Group of WHO and, UNICEF. Global, regional, and national causes of child mortality in 2008: a systematic analysis.. Lancet. 2010 Jun 5, s. 1969–87. DOI 10.1016/S0140-6736(10)60549-1. PMID 20466419. (anglicky)
- ↑ TATE, JE, Burton, AH, Boschi-Pinto, C, Steele, AD, Duque, J, Parashar, UD, WHO-coordinated Global Rotavirus Surveillance, Network. 2008 estimate of worldwide rotavirus-associated mortality in children younger than 5 years before the introduction of universal rotavirus vaccination programmes: a systematic review and meta-analysis.. The Lancet infectious diseases. 2012 Feb, s. 136–41. DOI 10.1016/S1473-3099(11)70253-5. PMID 22030330. (anglicky)
- ↑ WORLD HEALTH ORGANIZATION. Global networks for surveillance of rotavirus gastroenteritis, 2001–2008. Weekly Epidemiological Record. 2008, s. 421–428. Dostupné online [cit. 10 May 2012]. (anglicky)
- ↑ Victora CG, Bryce J, Fontaine O, Monasch R. Reducing deaths from diarrhoea through oral rehydration therapy. Bull. World Health Organ.. 2000, s. 1246–55. PMID 11100619. (anglicky)
- ↑ Gastroenteritis [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rudy's List of Archaic Medical Terms
- ↑ FLAHAULT, A, Hanslik, T. [Epidemiology of viral gastroenteritis in France and Europe].. Bulletin de l'Academie nationale de medecine. 2010 Nov, s. 1415–24; discussion 1424-5. PMID 22046706. (anglicky)
- ↑ ALBERT, edited by Neil S. Skolnik ; associate editor, Ross H. Essential infectious disease topics for primary care. Totowa, NJ: Humana Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-58829-520-0. S. 66. (anglicky)
- ↑ WORLD HEALTH ORGANIZATION. Enterotoxigenic Escherichia coli (ETEC) [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WORLD HEALTH ORGANIZATION. Shigellosis [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEESE, JS. Bacterial enteritis in dogs and cats: diagnosis, therapy, and zoonotic potential.. The Veterinary clinics of North America. Small animal practice. 2011 Mar, s. 287-309. DOI 10.1016/j.cvsm.2010.12.005. PMID 21486637. (anglicky)
- ↑ ROUSSEAUX, Wanda Haschek, Matthew Wallig, Colin. Fundamentals of toxicologic pathology. 2nd ed.. vyd. London: Academic, 2009. Dostupné online. ISBN 9780123704696. S. 182. (anglicky)
- ↑ MACLACHLAN, edited by N. James, Dubovi, Edward J. Fenner's veterinary virology. 4th ed.. vyd. Amsterdam: Elsevier Academic Press, 2009. Dostupné online. ISBN 9780123751584. S. 399. (anglicky)
- ↑ AL.], edited by James G. Fox ... [et. Laboratory animal medicine. 2nd ed.. vyd. Amsterdam: Academic Press, 2002. Dostupné online. ISBN 9780122639517. S. 649. (anglicky)
- ↑ AL.], edited by Jeffrey J. Zimmerman ... [et. Diseases of swine. 10th ed.. vyd. Chichester, West Sussex: Wiley-Blackwell Dostupné online. ISBN 9780813822679. S. 504. (anglicky)
- Notes
- DOLIN, [edited by] Gerald L. Mandell, John E. Bennett, Raphael. Mandell, Douglas, and Bennett's principles and practice of infectious diseases. 7th ed.. vyd. Philadelphia, PA: Churchill Livingstone/Elsevier, 2010. ISBN 0-443-06839-9. (anglicky)
Epidemiologie
Nemoc je v dnešní době častá u dětí, většinou s mírným průběhem.[zdroj?] U kojenců se jedná o vážné onemocnění vzhledem k rizikům dehydratace.
- Jde-li o virové onemocnění, je obvykle způsobeno kontaktem s výkaly, případně přenosem vzduchem. Viry se přenáší jak vzduchem, tak vodou kontaminovanou domovním odpadem, případně potravinami, se kterými pracovali nemocní.
- U bakteriálního onemocnění a toxického podráždění je příčinou kontakt se zkaženým jídlem a nápoji.
Hlavní příznaky (stanovení diagnózy)
- prudký krátký průběh (2-3 dny)
- nechutenství, nevolnost, zvracení
- akutní průjem
- vzestup teplot (horečka)
Komplikace
- dehydratace v důsledku zvracení a průjmů (u kojenců)
Diferenciální diagnostika
- dietní chyba (většinou anamnéza podezřelého požití, nepřítomnost teplot, nekomplikovaný průběh s ústupem potíží po krátkém průjmu a vyzvracení)
- salmonelová infekce (horečka)
- intoxikace
Léčba
Dieta - zásadní je zabránit dehydrataci
- zpočátku pouze pitný režim: černý neslazený čaj či lépe indiferentní minerálka či mírně osolená pitná voda (minimálně 2l/d, při zvracení postupně v malých doušcích)
- postupný přechod na pevnou stravu (suché pečivo, dále netučné maso, mastné až naposledy), nejíst dráždivé látky (koření) a léky (acylpyrin ap. nesteriodní antiflogistika)
- u bakteriální gastroenteritidy střevní desinfeciencia (Endiaron), eventuálně celkově antibiotika (vzhledem ke zvracení a průjmu parenterálně)
- u virové gastroenteritidy jsou antibiotika a střevní desinfeciencia neúčinná, adjuvancia (Hylak) též nemusí být dobře snášena vzhledem k podráždění sliznice trávicího ústrojí.
Konsultace lékaře
Zejména
- známky dehydratace (žízeň, únava, apatie, mdloby, suchost sliznic - jazyka, úst)
- přítomnost krve ve stolici
- nezlepšování (zhoršování) stavu do 48h,
Prevence
Dodržování hygieny, správné skladování a příprava jídla.
Zajímavost: na tuto nemoc zemřel například 12. americký prezident Zachary Taylor.