Tido J. Gašpar
| Tido J. Gašpar | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. března 1893 Rakovo |
| Úmrtí | 10. května 1972 (ve věku 79 let) Nové Zámky |
| Povolání | spisovatel |
| Politická strana | Hlinkova slovenská ľudová strana |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tido J. Gašpar (vl. Jménem Jozef Gašpar, pseudonymy Tido J. Gašpar, Peter Štrbský) (7. březen 1893, Rakovo-Stariny - 10. květen 1972, Nové Zámky) byl slovenský novinář, spisovatel, kulturní pracovník, dramaturg, veřejný činitel, ideolog a politik, představitel bratislavské bohémy.
Životopis
Narodil se v rodině hospodářského správce a vzdělání získal v Rakovu a v Martině. V roce 1911 sloužil jako námořník na Jaderském moři, od roku 1919 byl tajemníkem župy, od roku 1922 pracoval na tiskovém oboru ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska, od roku 1938 byl úředníkem slovenské autonomní vlády a od roku 1939 vedoucím tiskového odboru předsednictva vlády.
V roce 1940 se stal chargé d'affaires ve Švýcarsku, v letech 1941-1945 byl šéfem Úřadu propagandy. Byl autorem projevu, který 29. srpna 1944 v rozhlase přečetl tehdejší ministr obrany Ferdinand Čatloš. Projev oznamoval obyvatelstvu vstup německých vojsk na slovenské území a žádal obyvatele aby okupačním vojskům nekladli odpor. V důsledku projevu velká část armádních posádek na západním a východním Slovensku zachovala pasivitu, nepodpořila povstalce nebo se nechala nečinně odzbrojit Němci. V roce 1945 byl zatčen a odsouzen na doživotí. Na svobodu se dostal až v roce 1958 po udělení amnestie. Od roku 1963 žil až do své smrti v Nových Zámcích. Pochován je v Bratislavě na Ondrejském hřbitově.
Politické, veřejné a kulturní aktivity
V letech 1925-1927 byl dramaturgem Slovenského národního divadla v Bratislavě, od roku 1922 byl redaktorem týdeníku Slovenský svet, redaktorem úředního věstníku a členem redakce týdeníku Nový svet. Jistý čas byl členem a také tajemníkem Spolku slovenských spisovatelů, byl redaktorem edice Žatva, kterou vydávalo vydavatelství Biblioteka a také předsedou místní organizace Matice slovenské. V letech 1938-1939 byl jedním z vedoucích ideologů slovenské státnosti a zdůvodňoval nutnost spojenectví s německou říší, ideologicky vystupoval i proti Slovensk0mu národnímu povstání. V letech 1939-1944 byl poslancem Slovenského sněmu.
Tvorba
Literární činnost začínal psaním článků a krátkých próz, knižně debutoval v roce 1920 sbírkou novel Hana a iné novely. Přispíval do časopisů Slovenské pohľady, Nový svet, Elán, Slovenský svet, Ľudový chýrnik, Slovenský hlas, Slovák, Gardista a dalších. Ve svých dílech využíval autobiografické motivy, motivy nenaplněné lásky, rodinných poměrů, životní nejistoty, pesimismu a dekadentních nálad, ale také sociální tematiku. Do popředí kladl citové konflikty, spletité osudy žen, úřednické, rodinné a jiné konflikty.
Ocenění
- 1935 - státní literární cena za knihu Námorníci
Dílo
- 1920 - Hana a iné novely, novely o nesplněných milostných touhách
- 1922 - Deputácia mŕtvych, novely o jeho námořnickém působení
- 1925 - Buvi-Buvi, próza o zklamáních v sociální oblasti a kritika společnosti
- 1925 - Karambol a iné novely
- 1929 - Pri Kráľovej studni
- 1931 - Červený koráb, o vzpouře na křižníku Pula
- 1931 - Zakliata hora, památka Oskara Nedbala
- 1933 - Námorníci
- 1935 - V cudzine a iné rozprávky, novely
- 1969 - Zlatá fantázia, vzpomínky na léta mládí (v roce 1968 vyšly v časopise Slovenské pohľady)
Sebrané spisy
- 1943 - Dávne histórie. Zobrané spisy, zv. 1
- 1943 - Rozprávky o láske. Zobrané spisy, zv. 2
- 1944 - Námorníci. Zobrané spisy, zv. 3
Výběry
- 1970 - Námorníci
Publicistika
- 1934 - Trvalé svetlá, dokumentoval zde zájem o slovenské dějiny a kulturu
- 1938 - O čom je reč?, výběr z komentářů uveřejňovaných v rubrice "O čem je řeč?" publikovaných v časopise Nový svet
- 1939 - Veľký rok, komentáře k vzniku slovenského státu
- 1941 - Ziskožravci, slovenský nacionalismus má být proniknut sociálním akcentem
- 1942 - Za dobro celku, slovenský nacionalismus má důsledně dbát o svůj křesťanský základ
- 1944 - Slovenský nacionalizmus a Matica slovenská, povinností ducha není jen sjednocovat národ, ale i zajišťovat jeho novou obrodu a stále mladistvé trvání
Paměti
- 1998 - Pamäti I.
- 2004 - Pamäti II., Vydavatelství Spolku slovenských spisovatelů. Vzpomínky na první ČSR a její představitele.
Překlady
- 1933 - Keller, G. E.: Romeo a Julie na vesnici
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tido J. Gašpar na slovenské Wikipedii.
Literatura
Maruniak, Peter: Jozef Tido Gašpar - 115. výročie narodenia. In: Maruniak, P. - Grácová, G. (eds): Život a dielo ďalších exilových pracovníkov, MS 2010, s. 254 - 285.
Externí odkazy
