Přeskočit na obsah

Želva síťovaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŽelva síťovaná
alternativní popis obrázku chybí
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádželvy (Testudines)
NadčeleďTestudinoidea
Čeleďemydovití (Emydidae)
RodDeirochelys
Binomické jméno
Deirochelys reticularia
(Latreille, 1881)
Synonyma
  • Testudo reticularia

Latreille, 1801

  • Testudo reticulata

Daudin, 1801

  • Emys reticularia

Schweigger, 1814

  • Emys reticulata

Say, 1824

  • Terrapene reticulata

Bonaparte, 1831

  • Clemmys reticulata

Fitzinger, 1835

  • Deirochelys reticulata

Agassiz, 1857

  • Clemmys reticularia

Štrauch, 1862

  • Chrysemys reticulata

Cope, 1875

  • Dirochelys reticularia

Baur, 1890

  • Hirochelys reticulata

Beyer, 1900

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želva síťovaná (Deirochelys reticularia) je druh želvy z čeledi emydovití[1]. Žije ve Spojených státech amerických. Jde o málo dotčený taxon.

Byla popsána v roce 1801 nezávisle na sobě Francouzi Pierrem André Latreillem[2] a Françoisem Marie Daudinem[3], v roce 1940 přírodovědec Francis Harper určil, že první byl Latreille, proto se nyní užívá jeho název. Druh byl postupně přiřazen k několika rodům, v roce 1857 jej Louis Agassiz zařadil do rodu Deirochelys.

Kresba od P. A. Latreilleho

Jde o jediný druh rodu Deirochelys. Jméno rodu pochází z řeckých slov deirḗ (krk) a khélūs (želva). Název rodu odkazuje na dlouhý krk, který se od ostatních druhů amerických emydovitých liší svojí délkou.

Používala se do polévek a její maso má chutnat jako kuřecí maso (v angličtině se nazývá chicken turtle).

Existují tři známé poddruhy této želvy:

Jméno Druh popsal Obrázek
Deirochelys reticularia chrysea Schwartz, 1956
Deirochelys reticularia miaria Schwartz, 1956
Deirochelys reticularia reticularia Latreille, 1801
Bažiny ve Virginii, není jasné zda se zde stále vyskytuje

Vyskytuje se v jihovýchodní části Spojených států amerických.

Želva je masožravá, obývá stálé vody s dostatkem vegetace a bahnitým substrátem.

Má neobvykle dlouhý krk, jehož délka se kolikrát blíží délce krunýře. Má také červené skvrny na spodní straně můstku (můstek spojuje plastron a karapax). Barva karapaxu se blíží od tmavě zelené po hnědou a má silně výrazně dělení žlutým zbarvením. Má štíhlá žebra, údajně uzpůsobená jejímu krku. Barva kůže může přecházet od olivové přes hnědou až po černou.

Dospělý jedinec s janě viditelným žlutým mřížkováním

Samci měří kolem 16,5 cm a samice kolem 26,0 cm.

Životní cyklus

[editovat | editovat zdroj]

Období páření lze odhadnout podle objemu samčích varlat, která v té době produkují maximální počet spermií. Období páření se liší od místa výskytu dané želvy. Pářící rituál zahajuje samec.

Vejce samice kladou blízko vody (i když byla zaznamenáno, že samice ušla i 280 metrů). Vejce se kladou do díry o hloubce asi 10 centimetrů a průměru asi 8 centimetrů. Snůška činí 1 až 19 vajec. Želva dosahuje maximálního věku 20–24 let. Předpokládá se, že ve volné přírodě žije asi 100 000 dospělců tohoto taxonu.

Samice kladoucí vejce
  1. iucn-tftsg.org [online]. Dostupné online. 
  2. www.biodiversitylibrary.org [online]. Dostupné online. 
  3. www.biodiversitylibrary.org [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]