Čeněk Musil

Čeněk Musil
Čeněk Musil
	Čeněk Musil
Narození	5. března 1889; Kolín ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. listopadu 1947 (ve věku 58 let); Jičín ; Československo
Místo pohřbení	hřbitov v Jičíně
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	architekt a stavitel
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Musil (5. března 1889 Kolín^[1] – 1. listopadu 1947 Jičín) byl český architekt a urbanista, který působil převážně v Jičíně a významně ovlivnil podobu města v době první republiky^[2]. Jeho tvorba nese prvky neoklasicismu, funkcionalismu a konstruktivismu, inspiroval se také Janem Kotěrou. Ve své práci vždy věnoval pečlivou pozornost citlivému zasazení navrhovaných objektů do okolního prostoru, tento postup uplatnil také jako autor regulačního plánu Jičína (1930-1935).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z Kolína, gymnaziální studia absolvoval v Jičíně, po maturitě v roce 1908 pokračoval na škole pozemního stavitelství ČVUT (1908–1913), souběžně studoval architekturu na Akademii výtvarných umění. Po první světové válce se usadil v Jičíně, kde si v roce 1923 otevřel projekční kancelář. I když v Jičíně nebyl jediným architektem, postupem doby získal výsadní postavení, vyhrával veřejné soutěže, řadu zakázek získával i přímo. Jeho první významnou realizací byl projekt areálu jičínské okresní nemocnice (1923–1930), poté projektoval řadu veřejných staveb (školy, finanční instituce) i soukromých domů. K jeho nejvýznamnějším pracím patří funkcionalistická budova Masarykovy obchodní akademie v ulici 17. listopadu pod zámeckou zahradou. Jeho regulační plán Jičína byl jedním z vůbec prvních regulačních plánů v Čechách (1930–1935)^[3] Souběžně pracoval také na regulačním plánu Lázní Bělohrad (1929–1931). Pokoušel se prosadit také v Praze, což se mu nepodařilo, ale na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století se začal uplatňovat v rámci celého jičínského okresu. V několika obcích a městech byly podle jeho návrhů postaveny sokolovny a školy, budovou Městské spořitelny (1930–1934) vytvořil novou dominantu náměstí v Nové Pace. Během druhé světové války musel své aktivity omezit, po roce 1945 s kolegou Václavem Šťastným sepsal pojednání o poválečné obnově Jičína a spoluzakládal východočeský Stavoprojekt (1947). Své další záměry již nestihl realizovat, po jeho náhlém úmrtí v roce 1947 byla jeho projekční kancelář uzavřena.

Kromě profese architekta se uplatnil také jako scénograf a výtvarník, mimoto se v Jičíně aktivně zapojoval do veřejného života a byl členem řady spolků, byl též jičínským městským inženýrem.

Zemřel roku 1947 v Jičíně a byl pohřben na zdejším městském hřbitově.

Realizace v Jičíně[editovat | editovat zdroj]

Okresní nemocnice (1923-1930)
činžovní domy v Tyršově ulici (1923)
Rolnická škola (1923-1925)
Studentský dům (knihovna) (1923-1924)
Hospodyňská škola (1925-1927)
činžovní dům poštovních gážistů v Denisově ulici (1925-1927)
dům vojenských gážistů v Tyršově ulici (1926)
hotel Hušek (1926-1929)
Okresní hospodářská záložna (budova Městského úřadu) (1927)
vila Florea (1927-1928)
rodinný dům vrchního rady krajského soudu Františka Vlacha (1928)
vila Vilemíny Slukové (1929)
Masarykova obchodní akademie (1930)
Tržnice nábytku (1933)
Zemědělská pojišťovna (1938-1939)
Živnostenská škola (1939-1940)^[4]
Okresní úřad (1939-1941)

Realizace mimo Jičín[editovat | editovat zdroj]

sokolovna Lázně Bělohrad (1928)
sokolovna (nyní obecní úřad) Židovice (1929)
sokolovna Kopidlno (1931)
národní školy v obcích Slavhostice, Hřmenín, Běchary a Kozojedy
Městská spořitelna Nová Paka (1930-1934)
Grandhotel v Chlumci nad Cidlinou (1932), později přejmenován na hotel Astra^[5]
spořitelna Kopidlno (1937-1938)
hřbitovní kaple Slavhostice (1947)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kolín
↑ Významné stavby Ing. arch. Čeňka Musila v Jičíně [online]. Cesky-raj.info. Dostupné online.
↑ Architekt Čeněk Musil zaslouží pozornost. Deník.cz [online]. 2011-5-6. Dostupné online.
↑ ŠIKÝŘOVÁ, Lea. Od vzniku VOŠ a SPŠ Jičín uběhlo 140 let Zdroj: https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jicin-sps-prumyslovka-vyroci140let20110621.html. Jičínský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2011-06-21 [cit. 2019-01-16]. Dostupné online.
↑ KUČA, Karel. Chlumecko, Novobydžovsko: Historie a architektonické památky Pocidliní 2. 1. vyd. Hradec Králové: Společnost ochránců památek va Východních Čechách, 1995. ISBN 80-901906-1-8. S. 435.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

PETROVÁ, Gabriela; CHODĚJOVSKÁ, Eva: Architekt Čeněk Musil; Jičín, 2017; 153 stran ISBN 978-80-87486-09-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeněk Musil na Wikimedia Commons
Regionální muzeum a galerie Jičín, Čeněk Musil
Čeněk Musil v informačním systému abART
^[nedostupný zdroj Čeněk Musil – regulační plán města Jičína z roku 1935 – Eva Chodějovská, Milan Kudyn]^{[nedostupný zdroj]}

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[“matrika“-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Kolín

[2] Významné stavby Ing. arch. Čeňka Musila v Jičíně [online]. Cesky-raj.info. Dostupné online.

[3] Architekt Čeněk Musil zaslouží pozornost. Deník.cz [online]. 2011-5-6. Dostupné online.

[4] ŠIKÝŘOVÁ, Lea. Od vzniku VOŠ a SPŠ Jičín uběhlo 140 let Zdroj: https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jicin-sps-prumyslovka-vyroci140let20110621.html. Jičínský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2011-06-21 [cit. 2019-01-16]. Dostupné online.

[5] KUČA, Karel. Chlumecko, Novobydžovsko: Historie a architektonické památky Pocidliní 2. 1. vyd. Hradec Králové: Společnost ochránců památek va Východních Čechách, 1995. ISBN 80-901906-1-8. S. 435.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]