Třeboň II

Šablona:Infobox sídlo Třeboň II je část města Třeboň v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se na západě Třeboně. Je zde evidováno 1232 adres. Trvale zde žije 6690 obyvatel.

Třeboň II leží v katastrálním území Třeboň o výměře 23,87 km².

Území

Hranicí Třeboně II na východě je v podstatě historické opevnění třeboňského starého města, kde na čtvť navazuje Třeboň I. Na jihu končí několik desítek metrů za tokem Zlaté stoky, kde na Třeboň II navazuje katastr Branné až k Opatovickému rybníku. Zde sousedí s plochami rekreačního střediska Třeboňský Ráj a Schwarzenberskou hrobkou, které patří již do Domanínského katastru. Dále zahrnuje podstatnou část rybníku Svět až k třeboňským lázním (Lázeňská 1001/II - Třeboň II), pokračuje přes polnosti a Schwarzenbegský dvůr "Dvorce" ke katastru Břilic, na sever až k rybníku Rožmberk a přes Pergolu u Sv. Víta a Mokrá luka k Bertiným lázním a opevnění třeboňského starého města.

Doprava

Území Třeboně II protíná od západu k východu státní silnice České Budějovice - Brno, která je za kruhovým objezdem se sousoším třeboňských kaprů (křižovatka s Táboritskou ulicí) až za Kotěrovu třeboňskou vodárnu z roku 1901 a k odbočce na Vídeň čtyřproudá. Rozděluje Třeboň II na část jižní sousedící se starým třeboňským městem a severní se supermarkety a průmyslovou zónou kolem železničního nádraží Třeboň. To bylo vybudováno jako rychlíková stanice tehdejší hlavní a nejkratší železniční trati Praha - Vídeň, ve druhé polovině 19. století (jízda vídeňským rychlíkem z Prahy do Třeboně trvala tehdy 2 hod., 20 minut - zastávky Nusle, Benešov, Veselí-Mezimostí, Třeboň). Dnes na trati č.236 jezdí již po zrušení rychlíkového spojení Třeboň - Praha a v roce 2006 i spěšných vlaků na úseku Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic pouze zastávkové vlaky, většinou nové a čisté soupravy "Regionova" jimž místní občané přezdívají "Naše pendolino".

Severní část

V severní části se kromě zmíněného nádraží a železniční trati nacházejí čtyři supermarkety, průmyslová zóna, stavební firmy, dva pneuservisy, sídliště U francouzů poblíž někdejšího pohřebiště francouzských vojáků, provozy v areálu bývalého n.p. Otavan Třeboň, některé třeboňské střední školy (SOŠ rybářská, Obchodní akademie), provozy Bioplynu Třeboň u rybníka Rožmberka, hřiště fotbalového klubu, prodejna automobilů, část někdejší staré čtvrti Daskabát (která je státní silnicí rozdělena) a vilová čtvrť s několika penziony a novou výstavbou. Z pamětihodností je pozoruhodná barokní kaple nejsvětější Trojice na křižovatce Pražské, Jiráskovy a Táboritské ulice a litinový kříž z 19. století se starším podstavcem na Daskabátě. Na západě za benzínovou čerpací stanicí, neblaze proslulou vraždou pumpaře, se nalézá letiště pro ultralighty a osada Dvorce (Dvory) s původním Schwarzenbergským statkem s věžičkou, znakem a stylovou restaurací.

Jižní část

Plícemi jižní části Třeboně II, která je mnohem více zastavěna než část severní jsou třeboňské parky. Především je to velký Třeboňský park na jihu, v němž vyniká Schwarzenberská hrobka, byť stavba mohutná , tak již sousedními vysokými stromy zcela zakrytá. Dále je to park kolem východní hráze rybníka Svět, krásný Zámecký park (který v roce 1925 navštívil i tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk ), Komenského sady s ulicí na Sadech a pěkným dětským hřištěm, Park u Husovy kaple v Nové čtvrti, Park U Berty, Park Na Hliníku s jezírkem u dětského hřiště a velký lázeňský park. Drobný park je i mezi Hliníkem a kostelem Sv. Alžběty poblíž restaurace Na Rybníčku (rybníček zde již zanikl) a park přerušující před Hliníkem Vrchlického ulici.

Hlavní ulicí jižní části je Sokolská třída, mezi Zámeckým parkem a Komenského sady, s mohutnou budovou základní školy s tělocvičnou, před níž stojí barokní sousoší Sv. Jana Nepomuckého a Pomník obětem zla (z první a druhé světové války) na kterou navazuje Palackého náměstí, Táboritská ulice a k lázním odbočující ulice Svobody. Významné jsou i odbočující ulice Na Sadech, se základní školou vzniklou v budovách Okresního úřadu (s věžičkou), zrušeného v roce 1960, mohutnou budovou Gymnázia, budovou Pošty a kulturním centrem Roháč a Riegrova ulice s pekárnou, lékařskou záchrannou službou, budovou policie, polikliniky (hlavní budova s lékárnou se nalézá v blízké Klofáčově ulici čp.395/II, další lékárna je "Na Hliníku" - Palackého náměstí mezi Večerkou a Městským úřadem) a několika restauracemi. V ulicích kolmých na Sokolskou, odbočujících z křižovatky u historického kříže s odrazníkem (kamenný podstavec je datován l.p. 1896), jak v Čechově, tak i Chelčického, jsou domovy pro seniory s kompletním vybavením (pedikůra, kosmetika, kadeřnictví, knihovna, knihkupectvím přemístěným sem z Masarykova náměstí atd.), přístupným i veřejnosti, umožńující u městských parků a malého interního náměstíčka s osvětleným parčíkem s lavičkami, důstojný život. Most přes stoku vytékající se severního stavidla rybníka Svět, na noc uzavíraný, umožňuje snadné spojení tohoto náměstíčka se Zámeckým parkem, snadný přístup k Zámecké cukrárně, Zámecké lékárně (Třeboň I) a na Masarykovo náměstí. Obchody a restaurace jsou rovněž v Sokolské třídě, na Palackého náměstí, kde zaujme secesní budova tiskárny Java, do níž jsou v ústí Havlíčkovy ulice zabudována kamenná historická boží muka, a protější dvoukřídlá historická budova kasáren (nové sídlo Městského úřadu a finančního úřadu měta Třeboně) a dále na malém náměstíčku Na Hliníku (řada prodejen, Foglarova veterinární ordinace, restaurace Plzeňka a nová "99" tzv. "Skleňák" z roku 1999). Na tomto náměstíčku na Hliníku je též o Vánocích stavěn druhý osvětlený třeboňský vánoční strom (první je na Masarykově náměstí - Třeboň I). Poblíž na části Budějovického předměstí a zaniklé vsi Hliník vzniklo poměrně rozsáhlé sídliště. Z původní vsi Hliník zbyla jen zástavba v ulici U Světa a s ní rovnoběžná Přemyslova ulice s typickým jihočeským barokem (barokní štíty selských domků a protilehlých sýpek či zděných stodol). Ulice Sportovní odděluje Hliník od sportovních stadionů, Velké sportovní haly, Interhotelů Bohemia a Regent, penzionů Neptun, Evropa a Nový Svět, které využívají lázně, nacházející se za městským hřbitovem a kostelem Sv. Alžběty západně od tohoto prostoru. Podstatnou část zástavby Třeboně II představuje vilová Nová čtvrť, vzniklá po roce 1925 kolem Husovy kaple, mezi Táboritskou ulicí, Hliníkem, ulicí Na Sadech a Jiráskovou ulicí u Schwarzenbergského dvora (se Sokolovnou) a Tyršova stadionu. Poblíž u třeboňské dálničky se mezi železniční tratí a Zlatou stokou nalézají původní budovy Městských jatek Třeboň z konce 19. století, přestavěné částečně za První republiky a v dnešní době změněné na "Středisko pro vydru".

Osou Nové čtvrti je Vrchlického ulice, začínající u Schwarzenbergského statku a procházející zpočátku paralelně s ulicí Na Sadech (s multifunkční kulturně společenskou halou "Roháč"), protínající ulici Seiferovu a Svatopluka Čecha, a přes park ústící na Palackého náměstí. Začátek ulice po křižovatku se Seifertovou má po pravé straně celý blok secesních domů a po levé straně několik secesních vil, známých již z pohledů Třeboně z počátku První republiky, jako ukázka tehdy nové a moderní architektury. Po pravé straně jsou tam také budovy Střední odborné školy a proti nim historická budova "celnice" s dvěma kamennými portály, přeměněná na penzion (Penzion U Bouchalů, oční středisko a zubní laboratoř). Za ním je již zadní trakt bývalého okresního úřadu (dnes škola) a multifunkční haly "Roháč". Nedaleko, směrem k ulici U Barborky se v malém parčíku na konci ulice Svatopluka Čecha nalézá pozdně barokní kaple svaté Barbory datovaná l.p. 1747 s původním obrazem světice s věží představující vězení (z něhož unikla), nyní nově opravená.

Zajímavé čtyřpodlažní obytné budovy s balkony z období První republiky jsou i v Libušině a Lidické ulici v okolí Husovy kaple (Třeboň II. čp. 449/II). Husova kaple s věží, orientovaná od severu k jihu má rovněž obytnou přístavbu v severní části z roku 1925. V nové čtvrti je rovněž celá řada penzionů a dalších ubytovacích možností, nabízejících kompletní pobyt v klidné části vnitřní Třeboně.

Dopravní tepnou, propojující jižní a severní část Třeboně II. je ulice Táboritská, kde kromě, novější zástavby, autoservisu, dětské polikliniky a prodejny na křižovatce s Jablonského ulicí zaujme trojpodlažní budova ve stylu moderny 30. let 20. století čp.65/II s restaurací a penzionem "U třeboňského kola", sousední pěkný secesní dům čp.66/II, dvůr Třeboňských služeb (Květinářství, hodinářství a další) a secesní areál penzionu, dvora a restaurace "U Pešíčků" (s tanečním sálem a letní terasou), přímo u kruhového objezdu.

Zbytky starého Budějovického předměstí se nacházejí východně od Palackého náměstí, zejména v ulicích Havlíčkově, Chelčického a východní části Přemyslovy ulice od křižovatky s ulicí Budovcovou. Zaujmou tam pozoruhodné prvky na nárožích domů a původní odrazníky v ulicích.

Související články

• Třeboňské lázeňství
• Třeboň
• Rožmberk
• Třeboň I
• Masarykovo náměstí
• Zlatá hvězda
• CHKO Třeboňsko
• Zlatá stoka
• Třeboň (zámek)
• Kostel svaté Alžběty (Třeboň)
• Schwarzenberská hrobka (Domanín)

Externí odkazy

• Katastrální mapa katastru Třeboň na webu ČÚZK