Kostel svaté Alžběty (Třeboň)
| Kostel svaté Alžběty | |
|---|---|
 Kostel svaté Alžběty | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Obec | Třeboň |
| Souřadnice | 49°0′18,52″ s. š., 14°45′25,68″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Provincie | Česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Farnost | Třeboň |
| Zasvěcení | Alžběta |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 45146/3-2346 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Alžběty je hřbitovní a filiální kostel v Třeboni. Nachází se v jižní části Třeboně II poblíž sídliště Hliník. Spravuje jej Římskokatolická farnost Třeboň.
V roce 2009 byl jediným kostelem v českobudějovické diecézi, ve kterém se pravidelně konala tzv. tridentská mše – vždy první neděli v měsíci.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Alžběty byl vystavěn z popudu rožmberského vladaře Viléma z Rožmberka, jako renesanční stavba jednolodní, jakožto náhrada za starší zrušený gotický kostel stejného zasvěcení, který stál na nynějším ostrově v rybníce Svět, tehdy nově budovaném rybníce „Nevděk“. Byl slavnostně vysvěcen v den svátku Sv. Anny, matky Panny Marie 26. července l.p. 1576 s požehnáním papeže Řehoře XIII.
Dva roky po Bitvě na Bílé Hoře byl u tohoto kostela dojednán mír mezi vítězi bělohorskými, reprezentovanými generálem Baltasarem Marradasem i Vich a Anglickou posádkou města Třeboně, která mu v klidu a pokoji odevzdala spořádaně celé město za volný odchod a slušné zacházení.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Závěr i presbytář chrámu nese výrazné pozdně gotické prvky, včetně oken, přestože úprava omítek je typicky renesanční. Sanktusník je proveden barokně, stejně jako dvojitá báň hlavní věže.
V kostele se nachází hlavní barokní oltář s obrazem „Umírání Páně“ od Petra van Roye z roku 1666 a dva barokní oltáře, přemístěné sem v druhé polovině 18. století z hlavního děkanského kostela (oltář svatého Jana Nepomuckého) a ze zrušeného kostela svaté Barbory (oltář sv. Barbory). Také pěkný zvon z roku 1654 je zasvěcen patronce chrámu a svaté Barboře. Byl sem přenesen ze zrušeného gotického kostela svaté Barbory poblíž Chlumu u Třeboně a Majdalény. Protože unikl pozornosti při rekvírování za světových válek, na rozdíl od ostatních kostelních třeboňských zvonů, jedná se v roce 2018 o nejstarší zvon v Třeboni.[1]
Třeboňský městský hřbitov[editovat | editovat zdroj]
Hřbitov Sv. Alžběty, nalézající se poblíž, má též hrobky a hroby významných třeboňských osobností, mezi něž patří i místa posledního spočinutí třeboňských opatů a děkanů. V sobotu 20. května 2017 byl tam též pochován třeboňský pan děkan Hugo Josef Pitel (1928–2017), po zádušní mši v kostele Panny Marie Královny a průvodu Sokolskou ulicí za účasti biskupského sboru a církevní i světské veřejnosti.[2] Nalézá se nedaleko sídliště Hliník. Uprostřed hřbitova je v malém hrobě pochován i Jiří Walter (léčil mimo jiné i herečku Lubu Skořepovou, herce Lubomíra Lipského a řadu dalších osobností), chirurg, primář a lázeňský lékař, který dobrovolně odešel z našeho světa na „Třeboňské dálničce“ nedaleko od Kotěrova vodojemu 25. června 2007 ve věku 58 let. Pozoruhodný je pomník třeboňského rodáka spisovatele Františka Heřmánka (2. 8. 1901 – 15. 9. 1946) se sochou básníkovou vpravo vedle hlavního vchodu.
Hřbitov má dva vchody, jeden u hlavního vjezdu a druhý u kostela Sv. Alžběty s barokní bránou a brankou pro pěší. Vpravo od ní je výklenková kaple s polychromovanou barokní kamennou sochou Panny Marie, Matky Boží.
Poblíž cesty k vedlejšímu vchodu a ke kostelu sv. Alžběty najdeme ještě v ulici Svobody směrem k Hliníku barokní kříž s Ježíšem a Pannou Marií (a nápisem: „Já jsem světlo, pravda a život“), renesanční dům Krčínova správce s původní pamětní deskou a barokní dvůr. Průčelní dům Třeboň II., čp. 80 má dvě desky připomínající jeho historii (postaven 1709 Schwarzenberským hejtmanem Karlem Siebertem Hoffbauerem z Liliensteinu) a pěkné barokní sluneční hodiny. Téměř na druhém konci této ulice jsou v zahradě dnes již zbořené kotelny (jež kdysi dominovala městu svým stometrovým komínem) domečková kamenná boží muka a poblíž pensionu „Sally“ velký železný kříž s Ukřižovaným, postříbřenou soškou Panny Marie pod křížem a nápisem „INRI“, stojící na pískovcovém podstavci z roku 1842.
Dvě funkcionalistické vilky z roku 1929 proti hřbitovu byly v nedávné době rovněž zbořeny, nově však naproti nim, přímo vedle hřbitova, vznikl lázněmi provozovaný penzion „Babeta“, s pěknou cukrárnou a kavárnou.
Na druhé straně hřbitova jsou apartmány „Elisabeth“. Poblíž se nalézá náměstíčko s parkem a výletní restaurací "Na Rybníčku", obohacené v roce 2022 fontánou s dětským brouzdalištěm.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek. Svazek 10. Politický okres třeboňský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. Kapitola Třeboň - Kostelík sv. Alžběty, s. 96–99.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Budějovické předměstí (Třeboň)
- Třeboň
- Třeboňské lázeňství
- Vratislavský dům
- Zlatá hvězda
- Třeboň II
- Masarykovo náměstí (Třeboň)
- Schwarzenberská hrobka (Domanín)
- Kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Alžběty na Wikimedia Commons - kostel sv. Alžběty na stránkách farnosti Třeboň
