Třeboň II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třeboň II
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 6 273 (2011)
Domů 1232 (2009)
Lokalita
PSČ 379 01
Součást obce Třeboň
Okres Jindřichův Hradec
Historická země Čechy
Katastrální území Třeboň (23,87 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°0′15″ s. š., 14°45′53″ v. d.
Třeboň II
Třeboň II
Další údaje
Kód části obce 404268
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třeboň II je část města Třeboň v okrese Jindřichův Hradec. Tvoří jej vnější část katastrálního území Třeboň mimo oblast historického centra. Je zde evidováno 1232 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 6273 obyvatel.[2]

Třeboň II leží v katastrálním území Třeboň o výměře 23,87 km2.[3]

Území[editovat | editovat zdroj]

Hranicí Třeboně II na východě je v podstatě historické opevnění třeboňského starého města, kde na čtvrť navazuje Třeboň I. Na jihu končí několik desítek metrů za tokem Zlaté stoky, kde na Třeboň II navazuje katastr Branné až k Opatovickému rybníku. Zde sousedí s plochami rekreačního střediska Třeboňský Ráj a Schwarzenberskou hrobkou, které patří již do Domanínského katastru. Dále zahrnuje podstatnou část rybníku Svět až k třeboňským lázním (Lázeňská 1001/II - Třeboň II), pokračuje přes polnosti a Schwarzenberský dvůr "Dvorce" ke katastru Břilic, na sever až k rybníku Rožmberk a přes Pergolu u Sv. Víta a Mokrá luka k Bertiným lázním a opevnění třeboňského starého města.

Co se samotného města týče, pak je zde možné najít vše od dětské polikliniky, přes domov důchodců až po několik restaurací a penzionů.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Třeboni.
  • Galerie buddhistického umění byla založena roku 2013 ve staré vodárně, což je 42 m vysoká věž (architekt Jan Kotěra v prvním desetiletí 20. století). Otevření této galerie se účastnil i  Chamba-Lama Demberelín Čojdžamec, představený mongolských buddhistů.[4] Na úpravě bývalé vodárny se podíleli Dr. Klečka, Ing. arch. Stanislav Toman a konečnou verzi dotvořil Štěpán Klečka.[5]
  • Třeboňský židovský hřbitov leží nedaleko galerie buddhistického umění a byl založen na konci 19. století, Stojí zde i rekreační dům ze stejné doby. Jižní část hřbitova je prázdná, náhrobky bychom nalezli v té severní. Patří k nim i hrob Ludvíka Metzla, předsedy židovské náboženské obce v Třeboni za První republiky, jehož tři synové Karel, Viktor a Felix, zahynuli během druhé světové války v různých koncentračních táborech (Osvětim, Dachau a Mauthausen).
  • Kaple nejsvětější Trojice je barokní kaple na křižovatce ulic Pražská, Jiráskova a Táboritská.
  • Schwarzenberský statek je původní starý statek s věžičkou a hodinami (v místní části Dvorce), ve kterém se dnes nachází restaurace.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na původním kamenném mostě (přes nějž vede silnice na Prahu) a jedná se o sochu barokní. V květnu roku 1945 byla této soše ustřelena hlava samopalem ruského osvoboditele, ale v současné době je již opravena. Na výšku má tato socha 3,5 metru.[6] Další barokní sochy tohoto světce v Třeboni II stojí v Sokolské ulici u Budějovické brány, u Zlaté stoky vně brány Jindřichohradecké a na původním dnes již zasypaném gotickém mostě mezi branou Novohradskou a rybníkem Svět.
  • Třeboňský park je rozlehlá oblast, v níž se nachází i Schwarzenberská hrobka. Tuto hrobku založil Jan Adolf II. Schwarzenberg. V této hrobce je umístěno celkem 26 rakví.
  • Kostel sv. Alžběty je hřbitovní a filiální kostel, nacházející se v jižní části městské oblasti Třeboň II. Spravuje jej Římskokatolická farnost Třeboň. Nechal jej vystavět Vilém z Rožmberka.
  • Pomník obětem zla je pomník se sochou "truchlícího nad padlým" před školou v Sokolské ulici a je určen pro oběti první a druhé světové války. Socha byla vytvořena roku 1923 sochařem Gabrielem. V roce 1968 se uvažovalo o přestavění pomníku na pomník Tomáše Masaryka (doplnění stávajícího sousoší sochou prezidenta Masaryka, hledícího do zámeckého parku).
  • Mimo jiné lze na křižovatce odbočující do Sokolské ulice najít i historický kříž s odrazníkem (kamenný podstavec je datován l.p. 1896).
  • Kamenná domečková boží muka v areálu někdejší teplárny se stometrovým komínem (v roce 2011 zbořené) proti lázním, s nápisem a datováním 1646. Poblíž velký litinový kříž z roku 1846 (mohutný žulový podstavec s nápisem je datován l.p. 1842) za pensionem "Aura". Dvě protější funkcionalistické vily ("třeboňský Tugenhat") ze třicátých let 20. století poblíž sportovního areálu Hliník byly zbořeny v roce 2013.
  • Kaple sv. Barbory s datováním 1647 a obrazem světice v ulici U Barborky.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

V Třeboni II se krom základních škol, nachází i několik středních škol: Gymnázium v ulici Na Sadech, Střední odborná škola rybářská nebo obchodní akademie.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Vlakové nádraží v Třeboni II bylo vybudováno jako rychlíková stanice tehdejší hlavní a nejkratší železniční trati Praha - Vídeň, ve druhé polovině 19. století (jízda vídeňským rychlíkem z Prahy do Třeboně trvala tehdy 2 hod., 20 minut - zastávky Nusle, Benešov, Veselí-Mezimostí, Třeboň - do Vídně se pak jelo další tři hodiny, bez prodlevy na tehdy pomyslné zemské hranici království českého). Ještě v devadesátých letech 20. století jezdíval po této trase mezinárodní expres Berlín-Vídeň se speciálními aerodynamickými motorovými jednotkami zvaný Vindobona.

Dnes na trati č.236 jezdí již po zrušení rychlíkového spojení Třeboň - Praha a v roce 2006 i spěšných vlaků na úseku z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic pouze zastávkové vlaky, většinou nové a čisté soupravy "Regionova" jimž místní občané přezdívají "Naše pendolino".

Původní dvoupodlažní nádražní budova (Třeboň II č.p. 259) z roku 1871 je velmi dobře zachována. Dva třípodlažní rizality po obou stranách budovy s trojúhelníkovými štíty byly přistavěny v roce 1888. V přilehlém parčíku je romantický hrádek z období první republiky a rybářská kašna s malým rybářem a jeho kaprem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187.  
  3. Jedná se zejména o tzv. Novou čtvrť v okolí Husovy kaple, Hliník a jeho okolí a sídliště U Francouzů. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  4. http://m.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/1215684 [online]. .  
  5. http://www.asian-center.cz/?galerie-buddhistickeho-umeni,11 [online]. .  
  6. http://www.kaplicky-trebonsko.cz/trebon/socha-sv-jana-nepomuckeho/6/490/ [online]. .  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Třeboň

k. ú. Třeboň (Třeboň I • Třeboň II) • Břilice • Přeseka • Stará Hlína • k. ú. Holičky u Staré Hlíny (Holičky • Nová Hlína) • Branná