Třeboň II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třeboň II
Trebon Svobody 8809.JPG
Lokalita
Charakter část města
Obec Třeboň
Okres Jindřichův Hradec
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 273 (2011)[1]
Katastrální území Třeboň (23,87 km²)
PSČ 379 01
Počet domů 1 135 (2011)[1]
Třeboň II
Třeboň II
Další údaje
Kód části obce 404268
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třeboň II je část města Třeboň v okrese Jindřichův Hradec. Tvoří jej vnější část katastrálního území Třeboň mimo oblast historického centra. Je zde evidováno 1232 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 6273 obyvatel.[3]

Třeboň II leží v katastrálním území Třeboň o výměře 23,87 km².[4]

Území[editovat | editovat zdroj]

Hranicí Třeboně II na východě je v podstatě historické opevnění třeboňského starého města, kde na čtvrť navazuje Třeboň I. Na jihu končí několik desítek metrů za tokem Zlaté stoky, kde na Třeboň II navazuje katastr Branné až k Opatovickému rybníku. Zde sousedí s plochami rekreačního střediska Třeboňský Ráj a Schwarzenberskou hrobkou, které patří již do Domanínského katastru. Dále zahrnuje podstatnou část rybníku Svět až k třeboňským lázním (Lázeňská 1001/II - Třeboň II), pokračuje přes polnosti a Schwarzenberský dvůr "Dvorce" ke katastru Břilic, na sever až k rybníku Rožmberk a přes Pergolu u Sv. Víta a Mokrá luka k Bertiným lázním a opevnění třeboňského starého města.

Co se samotného města týče, pak je zde možné najít vše od dětské polikliniky, přes domov důchodců až po několik restaurací a penzionů.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Třeboni.
  • Galerie buddhistického umění byla založena roku 2013 ve staré vodárně, což je 42 m vysoká věž (architekt Jan Kotěra v prvním desetiletí 20. století). Otevření této galerie se účastnil i  Chamba-Lama Demberelín Čojdžamec, představený mongolských buddhistů.[5] Na úpravě bývalé vodárny se podíleli Dr. Klečka, Ing. arch. Stanislav Toman a konečnou verzi dotvořil Štěpán Klečka.[6]
  • Třeboňský židovský hřbitov leží nedaleko galerie buddhistického umění a byl založen na konci 19. století, Stojí zde i rekreační dům ze stejné doby. Jižní část hřbitova je prázdná, náhrobky bychom nalezli v té severní. Patří k nim i hrob Ludvíka Metzla, předsedy židovské náboženské obce v Třeboni za První republiky, jehož tři synové Karel, Viktor a Felix, zahynuli během druhé světové války v různých koncentračních táborech (Osvětim, Dachau a Mauthausen).
  • Kaple nejsvětější Trojice je barokní kaple na křižovatce ulic Pražská, Jiráskova a Táboritská.
  • Schwarzenberský statek je původní starý statek s věžičkou a hodinami (v místní části Dvorce), ve kterém se dnes nachází restaurace.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na původním kamenném mostě (přes nějž vede silnice na Prahu) a jedná se o sochu barokní. V květnu roku 1945 byla této soše ustřelena hlava samopalem ruského osvoboditele, ale v současné době je již opravena. Na výšku má tato socha 3,5 metru.[7] Další barokní sochy tohoto světce v Třeboni II stojí v Sokolské ulici u Budějovické brány, u Zlaté stoky vně brány Jindřichohradecké a na původním dnes již zasypaném gotickém mostě mezi branou Novohradskou a rybníkem Svět.
  • Třeboňský park je rozlehlá oblast, v níž se nachází i Schwarzenberská hrobka. Tuto hrobku založil Jan Adolf II. Schwarzenberg. V této hrobce je umístěno celkem 26 rakví.
  • Kostel sv. Alžběty je hřbitovní a filiální kostel, nacházející se v jižní části městské oblasti Třeboň II. Spravuje jej Římskokatolická farnost Třeboň. Nechal jej vystavět Vilém z Rožmberka.
  • Pomník obětem zla je pomník se sochou "truchlícího nad padlým" před školou v Sokolské ulici a je určen pro oběti první a druhé světové války. Socha byla vytvořena roku 1923 sochařem Gabrielem. V roce 1968 se uvažovalo o přestavění pomníku na pomník Tomáše Masaryka (doplnění stávajícího sousoší sochou prezidenta Masaryka, hledícího do zámeckého parku).
  • Mimo jiné lze na křižovatce odbočující do Sokolské ulice najít i historický kříž s odrazníkem (kamenný podstavec je datován l.p. 1896).
  • Kamenná domečková boží muka s novým (2018) polychromovaným obrázkem Panny Marie v areálu někdejší teplárny se stometrovým komínem (v roce 2011 zbořené) proti lázním, s nápisem a datováním 1646. Poblíž velký litinový kříž z roku 1846 (mohutný žulový podstavec s nápisem je datován l.p. 1842) za pensionem "Aura". Dvě protější funkcionalistické vily ("třeboňský Tugenhat") ze třicátých let 20. století poblíž sportovního areálu Hliník byly zbořeny v roce 2013.
  • Kaple sv. Barbory s datováním 1647 a obrazem světice v ulici U Barborky.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

V Třeboni II se krom základních škol, nachází i několik středních škol: Gymnázium v ulici Na Sadech, Střední odborná škola rybářská nebo obchodní akademie.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Vlakové nádraží v Třeboni II bylo vybudováno jako rychlíková stanice tehdejší hlavní a nejkratší železniční trati Praha–Vídeň ve druhé polovině 19. století. Jízda rychlíkem z Prahy do Třeboně trvala tehdy dvě hodiny a dvacet minut. Cesta dále do Vídně trvala další tři hodiny. Ještě v devadesátých letech 20. století jezdíval po této trase mezinárodní expres Berlín-Vídeň se speciálními aerodynamickými motorovými jednotkami zvaný Vindobona.

Dnes na trati č. 226 jezdí po zrušení rychlíkového spojení Třeboň–Praha a v roce 2006 i spěšných vlaků na úseku z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic pouze osobní vlaky. V roce 2019 bylo rychlíkové spojení z Prahy do Třeboně obnoveno, jako přímé, bez přestupu.

Původní dvoupodlažní nádražní budova (Třeboň II čp. 259) z roku 1871 je velmi dobře zachována. Dva třípodlažní rizality po obou stranách budovy s trojúhelníkovými štíty byly přistavěny v roce 1888. V přilehlém parčíku je romantický hrádek z období první republiky a rybářská kašna s malým rybářem a jeho kaprem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187. 
  4. Jedná se zejména o tzv. Novou čtvrť v okolí Husovy kaple, Hliník a jeho okolí a sídliště U Francouzů. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. http://m.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/1215684 [online]. 
  6. http://www.asian-center.cz/?galerie-buddhistickeho-umeni,11 [online]. 
  7. http://www.kaplicky-trebonsko.cz/trebon/socha-sv-jana-nepomuckeho/6/490/ [online]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Třeboň

k. ú. Třeboň (Třeboň I • Třeboň II) • Břilice • Přeseka • Stará Hlína • k. ú. Holičky u Staré Hlíny (Holičky • Nová Hlína) • Branná