Lapidárium (Moravská Třebová): Porovnání verzí
pah |
přidání historických informací, významných náhrobků a o okolí lapidária značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| obrázek = Lapidárium Moravská Třebová.jpg |
| obrázek = Lapidárium Moravská Třebová.jpg |
||
}} |
}} |
||
'''Lapidárium''' je památkově chráněná budova v areálu hřbitova v Moravské Třebové. |
'''Lapidárium''' je památkově chráněná budova v areálu hřbitova v [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]]. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Přesné stáří stavby hřbitovní kaple sv. Markéty (Všech Svatých) není známé. '''Dnešní podoba''' pochází ze začátku 19. století.<ref name=":0">{{Citace periodika |
|||
| ⚫ | |||
| příjmení = Nisler |
|||
{{pahýl}} |
|||
| jméno = Petr |
|||
| titul = Lapidárium |
|||
| periodikum = Moravskotřebovský hřbitov |
|||
| datum vydání = 2017 |
|||
| poznámka = Brožura vydaná k 760 letům města Moravská Třebová |
|||
}}</ref> Jedná se o empírovou stavbu s valenou klenbou.<ref name=":1">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = CHRISTIÁNOVÁ |
|||
| jméno = Dana |
|||
| příjmení2 = KRYL |
|||
| jméno2 = Ladislav |
|||
| příjmení3 = SEDLÁK |
|||
| jméno3 = Jan (ed.) |
|||
| spoluautoři = et al. |
|||
| titul = Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové |
|||
| vydavatel = FOIBOS BOOKS |
|||
| rok vydání = 2012 |
|||
| kapitola = Lapidárium |
|||
| strany = 45-47 |
|||
| isbn = 978-80-87073-48-3 |
|||
| ⚫ | }}</ref> Čelo má bílou omítku, v zadní části je ponecháno holé zdivo. Na '''lapidárium''' byla přestavěna roku 1912 z popudu [[Alois Czerny|Aloise Czerného]], kustoda městského muzea. Rozhodnutí předcházely nálezy renesančních náhrobníků v podlaze hřbitovního [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Moravská Třebová)|kostela Povýšení svatého Kříže]] a následně roku 1911 dalších náhrobníků v základech hřbitovní zdi.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = márnice - Památkový Katalog |
|||
| periodikum = pamatkovykatalog.cz |
|||
| url = https://pamatkovykatalog.cz/marnice-14793936 |
|||
| datum přístupu = 2024-02-11 |
|||
}}</ref> Při přestavbě byly z interiéru odstraněny lavice a podstavec oltáře, naopak přizděny byly podstavce pro náhrobníky. <ref name=":1" /> |
|||
== Významné náhrobníky == |
|||
Většina náhrobníků pochází z přelomu 16. a 17. století. V době protireformace byly otočeny čelní stranou k zemi do podlahy kostela a základů hřbitovní zdi. K nejvýznamnějším patří náhrobníky '''členů rytířského rodu Littwitzů''', kteří měli vazby na [[Ladislav Velen ze Žerotína|Ladislava Velena ze Žerotína]]. Jejich autorem je pravděpodobně tentýž anonymní mistr, který vyzdobil věž a východní křídlo s arkádami [[Moravská Třebová (zámek)|moravskotřebovského zámku]].<ref name=":1" /> Dalším náhrobník patří rodině '''moravskotřebovského kata Vavřince Bohla'''.<ref name=":0" /> |
|||
== Okolí lapidária == |
|||
V blízkosti lapidária nalezneme mnoho historických památek. V areálu hřbitova je to kostel Povýšení svatého Kříže. Podél hřbitovní zdi vede [[Křížová cesta (Moravská Třebová)|křížová cesta]] s kaplemi, zakončená na vrcholu Křížového vrchu [[Kalvárie (Moravská Třebová)|Kalvárií]]. Poblíž první kaple nalezneme barokní sousoší Kristus na hoře Olivetské. Od brány hřbitova vede lipová alej, na kterou navazují renesanční [[Schody mrtvých]].{{pahýl}} |
|||
[[Kategorie:Moravská Třebová]] |
[[Kategorie:Moravská Třebová]] |
||
[[Kategorie:Hřbitovy]] |
|||
[[Kategorie:Kulturní památky v Pardubickém kraji]] |
|||
Verze z 11. 2. 2024, 14:27
| Lapidárium | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | empír |
| Současný majitel | Město Moravská Třebová |
| Poloha | |
| Adresa | Křížový vrch, Moravská Třebová,  Česko |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| Souřadnice | 49°45′30,07″ s. š., 16°40′26,7″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lapidárium je památkově chráněná budova v areálu hřbitova v Moravské Třebové.
Historie
Přesné stáří stavby hřbitovní kaple sv. Markéty (Všech Svatých) není známé. Dnešní podoba pochází ze začátku 19. století.[1] Jedná se o empírovou stavbu s valenou klenbou.[2] Čelo má bílou omítku, v zadní části je ponecháno holé zdivo. Na lapidárium byla přestavěna roku 1912 z popudu Aloise Czerného, kustoda městského muzea. Rozhodnutí předcházely nálezy renesančních náhrobníků v podlaze hřbitovního kostela Povýšení svatého Kříže a následně roku 1911 dalších náhrobníků v základech hřbitovní zdi.[3] Při přestavbě byly z interiéru odstraněny lavice a podstavec oltáře, naopak přizděny byly podstavce pro náhrobníky. [2]
Významné náhrobníky
Většina náhrobníků pochází z přelomu 16. a 17. století. V době protireformace byly otočeny čelní stranou k zemi do podlahy kostela a základů hřbitovní zdi. K nejvýznamnějším patří náhrobníky členů rytířského rodu Littwitzů, kteří měli vazby na Ladislava Velena ze Žerotína. Jejich autorem je pravděpodobně tentýž anonymní mistr, který vyzdobil věž a východní křídlo s arkádami moravskotřebovského zámku.[2] Dalším náhrobník patří rodině moravskotřebovského kata Vavřince Bohla.[1]
Okolí lapidária
V blízkosti lapidária nalezneme mnoho historických památek. V areálu hřbitova je to kostel Povýšení svatého Kříže. Podél hřbitovní zdi vede křížová cesta s kaplemi, zakončená na vrcholu Křížového vrchu Kalvárií. Poblíž první kaple nalezneme barokní sousoší Kristus na hoře Olivetské. Od brány hřbitova vede lipová alej, na kterou navazují renesanční Schody mrtvých.
- ↑ a b NISLER, Petr. Lapidárium. Moravskotřebovský hřbitov. 2017. Brožura vydaná k 760 letům města Moravská Třebová.
- ↑ a b c CHRISTIÁNOVÁ, Dana; KRYL, Ladislav; SEDLÁK, Jan (ed.), et al. Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové. [s.l.]: FOIBOS BOOKS, 2012. ISBN 978-80-87073-48-3. Kapitola Lapidárium, s. 45-47.
- ↑ márnice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.