Katolicismus: Porovnání verzí
m antikoncepce |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Katolictví''' je dnes nejrozšířenější [[Církev (denominace)|součástí]] [[křesťanství]]. Slovo pochází z [[řečtina|řeckého]] καθολικός obecný, univerzální (< καθ῾ ὅλου dohromady, obecně). Vyjadřuje přesvědčení církve, že je přístupná nikoliv jedné rase nebo národu (''Židům, nebo pohanům''), nýbrž všem lidem. První doklad slova ''katolický'' pochází z listu Smyrnenským sv. [[Ignác z Antiochie|Ignáce z Antiochie]], který zní: ''„Kde biskup, tam ať je i lid, jako kde je Kristus, tam je i katolická církev“ (Ign. Smyrn. 8,2)''. |
'''Katolictví''' je dnes nejrozšířenější destruktivní ideologie [[Církev (denominace)|součástí]] [[křesťanství]]. Slovo pochází z [[řečtina|řeckého]] καθολικός obecný, univerzální (< καθ῾ ὅλου dohromady, obecně). Vyjadřuje přesvědčení církve, že je přístupná nikoliv jedné rase nebo národu (''Židům, nebo pohanům''), nýbrž všem lidem. První doklad slova ''katolický'' pochází z listu Smyrnenským sv. [[Ignác z Antiochie|Ignáce z Antiochie]], který zní: ''„Kde biskup, tam ať je i lid, jako kde je Kristus, tam je i katolická církev“ (Ign. Smyrn. 8,2)''. |
||
#Pojmem ''katolictví'' se označují vnější známky (metodou [[religionistika|religionistiky]], [[fenomenologie|fenomenologickou metodou]] nebo metodou [[sociologie|sociologickou]]); avšak katolické církve samy se takto neoznačují. V tomto smyslu se ''katolictví'' věnuje '''toto heslo'''. |
#Pojmem ''katolictví'' se označují vnější známky (metodou [[religionistika|religionistiky]], [[fenomenologie|fenomenologickou metodou]] nebo metodou [[sociologie|sociologickou]]); avšak katolické církve samy se takto neoznačují. V tomto smyslu se ''katolictví'' věnuje '''toto heslo'''. |
Verze z 22. 8. 2005, 08:13
Katolictví je dnes nejrozšířenější destruktivní ideologie součástí křesťanství. Slovo pochází z řeckého καθολικός obecný, univerzální (< καθ῾ ὅλου dohromady, obecně). Vyjadřuje přesvědčení církve, že je přístupná nikoliv jedné rase nebo národu (Židům, nebo pohanům), nýbrž všem lidem. První doklad slova katolický pochází z listu Smyrnenským sv. Ignáce z Antiochie, který zní: „Kde biskup, tam ať je i lid, jako kde je Kristus, tam je i katolická církev“ (Ign. Smyrn. 8,2).
- Pojmem katolictví se označují vnější známky (metodou religionistiky, fenomenologickou metodou nebo metodou sociologickou); avšak katolické církve samy se takto neoznačují. V tomto smyslu se katolictví věnuje toto heslo.
- Původně slovo odlišovalo velkou církev ve starověku od heretických skupin a sekt, které se omezovaly jenom na určitou zeměpisnou oblast.
- Kvůli historickému i současnému vlivu římskokatolické církve se slova katolictví často užívá pro věroučný systém této církve.
- V ostatních případech se slova používá o všech církvích, které jsou povahou katolické, které samy vyznávají, že se drží katolické víry a nárokují si apoštolskou posloupnost. Mezi tyto církve ovšem nepatří pravoslavné církve. Pod tímto pojmem se tedy označují katolická církev coby pojem sdružující římskokatolickou církev a východní katolické církve, starokatolickou církev, která se oddělila od římskokatolické církve po 1. vatikánském koncillu (1870). Nárok katolicity na sebe vztahuje i anglikánská církev, protože se podle svého pohledu drží katolické víry.
- Lze se setkat i s původním významem termínu katolický, tj. jako otevřený všem, všeobecný. V tomto případě se tak někdy označují i pravoslavné církve, stejně jako se katolické církve (dle bodu 4) označují za ortodoxní, tj. pravověrné.
Z věroučného hlediska se katolictví vyznačuje naukou o svátostech, jichž uznává sedm, stejně jako pravoslaví. Vyznačuje se určitými výlučnými dogmaty a učeními, které většina ostatních církví nepřijímá (Dogma o neposkvrněném početí Panny Marie, Dogma o nanebevzetí Panny Marie, Dogma o papežské neomylnosti). Katolíci chovají úctu k Ježíšově matce Marii. Jako hlavu církve uznávají Ježíše Krista, jako její viditelnou hlavu a zástupce Krista na zemi římského biskupa (papež).
Kritici vytýkají katolické církvi nedemokratické struktury, postoje k antikoncepci a interrupcím, v minulosti také k některým vědeckým objevům a násilí spáchané jménem církve. Velmi kriticky je také vnímána církev po sexuálních skandálech některých kněží v USA.