Domácí vzdělávání: Porovnání verzí
m oprava referencí značka: editace z Vizuálního editoru |
m přidána Kategorie:Alternativní školství za použití HotCat |
||
Řádek 72: | Řádek 72: | ||
[[Kategorie:Vzdělávání]] |
[[Kategorie:Vzdělávání]] |
||
[[Kategorie:Alternativní školství]] |
Verze z 21. 11. 2017, 16:40
Domácí vzdělávání (v českém školním prostředí pod názvem "individuální vzdělávání") je alternativní formou vzdělávání. Dítě vyučují obvykle jeho rodiče a nebo učitel rodiči delegovaný.
Historie
Domácí vzdělávání vychází z nejpřirozenější výuky v rámci rodinné, nebo kmenové komunity. Domácí vzdělávání bylo a je běžné na celém světě (například Japonsko, USA, Velká Británie atp.) V USA se podíl této formy vzdělávání v posledních letech výrazně zvyšuje, v roce 2016 bylo vzděláváno doma 2,3 milionu dětí.[1]
V Evropě se s ním setkáme téměř ve všech státech (výjimku tvoří Německo, kde bylo ukončeno ve třicátých letech). V mnoha zemích je možné děti vzdělávat individuálně i na středoškolské úrovni (Velká Británie, USA). Takovým individuálním žákem byl například spisovatel Clive Staples Lewis, Christopher Paolini a další.
Současnost
Během posledních desetiletí měla idea domácího vzdělávání své stoupence i své odpůrce. Obdobné je to i dnes.
Stoupenci argumentují např. tím, že domácí vzdělávání je velmi efektivní formou výuky, protože se může postupovat pro žáka optimálním tempem a mohou se využívat pro žáka optimální pedagogické metody. Odpůrci se nejčastěji obávají o „dostatečnou socializaci“ doma vzdělávaných dětí. Tyto námitky však nejsou potvrzené.
Zapojení dětí po ukončení "domácí školy" do standardní školní docházky probíhá normálně.[zdroj?]
Česká republika
V České republice je domácí vzdělávání od 1. ledna 2005 uzákoněno jako jedna z forem individuálního vzdělávání pro žáky prvního stupně základní školy (žák si v domácím vzdělávání plní povinnou školní docházku). Dnes je možné požádat o tento typ vzdělávání na všech základních školách v ČR.[2] Před tím bylo sedm let povoleno jako experiment Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ověřováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Od školního roku 2007/2008 probíhá v České republice pokusné ověřování domácího vzdělávání na druhém stupni základních škol. V roce 2015 byl rozšířen seznam škol, kde probíhá experimentálně individuální (domácí) vzdělávání na 2. stupni.[3]
Od září 2017 musí nastoupit všechny pětileté děti k povinnému jednomu roku předškolního vzdělávání. Rodiče ale mají možnost požádat formou oznámení také o individuální plnění, dítě tedy vzdělávají doma. V období od 3. do 4. měsíce je příslušné předškolní zařízení povinno stanovit způsob a termíny ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech, což je stanoveno ve školním řádu, tedy jisté "přezkoušení" dítěte.[4]
Německo
Mezi nejradikálnější státy ve věci restrikcí domácího vyučování patří Německo, které je (s několika specifickými výjimkami, např. pro děti z cirkusáckých rodin) zakazuje a tento zákaz vynucuje i odebíráním dětí a tresty vězení pro rodiče, které děti do školy posílat odmítají. Tato praxe je z kruhů zastánců domácího vyučování ostře kritizována jako porušování rodičovských práv.
26. ledna 2010 soud v Memphisu ve státě Tennessee udělil politický azyl manželům Romeikeovým, kterým v Německu hrozilo vězení a odebrání jejich pěti dětí, které odmítali posílat do škol a vyučovali doma, když uznal, že Německo pronásleduje rodiče vyučující své děti doma a kvalifikoval to jako porušování lidských práv.[5]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu domácí vzdělávání na Wikimedia Commons
- Stránky Asociace pro domácí vzdělávání
- Komentář MŠ k § 41 zákona 561/2004 Sb.
Legislativa
561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), §41 Anális
Reference
- ↑ Research Facts on Homeschooling | Research. www.nheri.org [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Domácí (individuální) vzdělávání | Alternativní školy. www.alternativniskoly.cz [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online.
- ↑ HTTP://WWW.QCM.CZ, QCM, s.r.o web@qcm.cz. Dodatek_3_POIV2st_2015.pdf, MŠMT ČR. www.msmt.cz [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online.
- ↑ HTTP://WWW.QCM.CZ, QCM, s.r.o web@qcm.cz. Informace o povinném předškolním vzdělávání, MŠMT ČR. www.msmt.cz [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Neposílali děti do německé školy, Amerika jim dala azyl. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje. 2010-01-27. Dostupné online [cit. 2017-10-23].