Přeskočit na obsah

Západočeské divadlo: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
dílčí doplnění podle odkazů, ale stále je prostor k úpravám a rozšíření článku
+2kat
Řádek 88: Řádek 88:


[[Kategorie:Divadla v Karlovarském kraji]]
[[Kategorie:Divadla v Karlovarském kraji]]
[[Kategorie:Stavby v Chebu]]
[[Kategorie:Neoklasicistní stavby v Česku]]

Verze z 15. 3. 2022, 16:56

Západočeské divadlo v Chebu
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
MístoCheb
ZřizovatelMěsto Cheb
Osobnosti
ŘeditelJan Svoboda
Umělecký šéfZdeněk Bartoš
DramaturgMartina Pokorná
Další informace
Souřadnice
AdresaDivadelní nám. 10
350 11 Cheb
UliceDivadelní náměstí
Oficiální webhttps://www.divadlocheb.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západočeské divadlo v Chebu je jediné divadlo v Karlovarském kraji, které má stálou profesionální scénu. Samostatně stojící objekt se nachází nedaleko historického jádra města, je dominantou chebského Divadelního náměstí.

Historie divadla

Divadlo sídlí v novoklasicistní budově, postavené Karlem Haberzettlem podle návrhu Vincenta Pröckla.[1] Městské divadlo bylo slavnostně otevřeno 3. října 1874 uvedením dvou částí Valdštejnské trilogie (Valdštejnův tábor a Valdštejnova smrt) od Fridricha Schillera. Až do roku 1944 tu vystupovaly německé společnosti, ale hráli zde i čeští ochotníci. Od 1947 sloužilo chebské divadlo jako stagiona karlovarského divadla, ale chebští ochotníci tu měli své sídlo.

Ve druhé polovině 50. let proběhla rekonstrukce divadla, při níž ale bylo z úsporných důvodů upuštěno od původně uvažované výzdoby interiéru, divadlo bylo ochuzeno např. o štukovou dekoraci stěn, mozaikové lunety ve vestibulu nebo křišťálové lustry; rovněž nebylo realizováno otáčivé jeviště ani zdvihové zařízení orchestru a původní dřevěnou stropní konstrukci vstupní haly nahradil železobetonový kazetový strop. Pouze vnější vzhled objektu byl obnoven v původním stylu.[1]

Scéna začala opět fungovat v roce 1960, kdy byla 7. května slavnostně uvedena Smetanova Prodaná nevěsta (jako hosté účinkovali i pražští sólisté) a 8. května pak Tylova Fidlovačka.

V dubnu 1997 vypukl v budově požár, který se z hledištní části rozšířil i na jeviště a do provozního zázemí. V rámci obnovy došlo k modernizaci a zlepšení divadelního provozu (bylo upraveno orchestřiště a jevištní technologie), byly zvýšeny stupně v hledišti a bylo upraveno i barevné řešení sálu; podlahu pokrylo červené marmoleum, sedadla byla potažena sametem. Kapacita hlediště je zhruba 400 míst.

V dalších letech došlo ještě k výměně částí střešní krytiny a klempířských prvků, byla obnovena fasáda včetně oken.

Divadlo po roce 2000

Divadlo funguje jako příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je město Cheb.

Po problematickém, veřejně kritizovaném konkurzu nastoupil jako ředitel M. Růžička, dosavadní vedoucí Kulturního a společenského střediska Cheb, a obě institvní celek, Chebskou scénu.

Každé dva roky je zde pořádána divadelní přehlídka Divadlo jednoho herce, a to již od roku 2005. Tato přehlídka má mezinárodní přesah, účinkují zde umělci z celého světa. Každá sezóna má svůj specifický název, který se vztahuje k repertoáru toho daného období. Na konci každé sezóny pořádá divadlo Divadelní banket. Zde je připomenuta proběhlá sezóna a po ukončení banketu většinou dochází k setkání herců a ostatních divadelních činovníků s diváky. Každoročně je vyhlašována soutěž pro diváky Zlatý Albrecht, vítězové jsou odměněni předplatným na další divadelní období dle vlastního výběru. Tato cena je vyhlašována u příležitosti Divadelního banketu. Vítězné inscenace a vítězní herci obdrží toto ocenění z rukou významných osobností regionálního významu.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  2. HONZA. Západočeské divadlo v Chebu - www.divadlocheb.cz - stránky divadla. ZDCH [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠORMOVÁ, Eva, et al. Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. 

Externí odkazy