Přeskočit na obsah

Stavovská akademie v Olomouci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nikoli vut, ale německá vysoká škola technická
m minimální oprava
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
== Historie ==
== Historie ==
Stavovská akademie byla založena při olomoucké univerzitě v roce 1725 na návrh olomouckého hejtmana [[František Michal Augustin Šubíř z Chobyně|Michaela sv. p. Šubíře]]. Původně měla zajišťovat výuku civilního práva, živých jazyků, šermu a tance pro šlechtice a syny úředníků a měšťanů, což jezuitská univerzita nezajišťovala. Císař [[Karel VI.]] souhlasil s návrhem stavů a proto na akademii začalo vyučování již 1. května 1727. Postavení první budovy akademie na olomouckém Předhradí bylo umožněno díky odkazu Leopolda Antonína Saka z Bohuňovic, který jako poslední potomek svého rodu věnoval celý svůj majetek na vybudování akademie. Akademie byla od počátku trnem v oku olomouckým jezuitům, kteří v ní spatřovali konkurenci univerzity.
Stavovská akademie byla založena při olomoucké univerzitě v roce 1725 na návrh olomouckého hejtmana [[František Michal Augustin Šubíř z Chobyně|Michaela sv. p. Šubíře]]. Původně měla zajišťovat výuku civilního práva, živých jazyků, šermu a tance pro šlechtice a syny úředníků a měšťanů, což jezuitská univerzita nezajišťovala. Císař [[Karel VI.]] souhlasil s návrhem stavů a proto na akademii začalo vyučování již 1. května 1727. Postavení první budovy akademie na olomouckém Předhradí bylo umožněno díky odkazu Leopolda Antonína Saka z Bohuňovic, který jako poslední potomek svého rodu věnoval celý svůj majetek na vybudování akademie. Akademie byla od počátku trnem v oku olomouckým jezuitům, kteří v ní spatřovali konkurenci univerzity.
Roku 1778 byla akademie přesunuta spolu s univerzitou do Brna, odkud se r. 1782 vrátila zpět, ale již r. 1787 ji [[Josef II.]] sloučil s vídeňskou Tereziánskou akademií. Po jeho smrti ji na žádost stavů r. 1791 znovu obnovil [[Leopold II.]] Stavové však záhy začali chtít její přesun do Brna, který byl povolen až roku 1843. V Olomouci se vyučovalo do roku 1847, od školního roku 1846/47 však již akademie byla v Brně, kde se z ní roku [[1850]] stala technika.
Roku 1778 byla akademie přesunuta spolu s univerzitou do Brna, odkud se r. 1782 vrátila zpět, ale již r. 1787 ji [[Josef II.]] sloučil s vídeňskou Tereziánskou akademií. Po jeho smrti ji na žádost stavů r. 1791 znovu obnovil [[Leopold II.]] Stavové však záhy začali chtít její přesun do Brna, který byl povolen až roku 1843. V Olomouci se vyučovalo do roku 1847, od školního roku 1846/47 však již akademie byla v Brně, kde se z ní roku [[1850]] stala německá technika, ''C. k. vysoká škola technická v Brně''.

== Organizace akademie ==
== Organizace akademie ==
V čele akademie stál ředitel, kterým byl nejčastěji krajský hejtman nebo olomoucký světící biskup. Profesoři byli jmenovánii stavy s výjimkou profesorů práv, které jmenoval císař.
V čele akademie stál ředitel, kterým byl nejčastěji krajský hejtman nebo olomoucký světící biskup. Profesoři byli jmenovánii stavy s výjimkou profesorů práv, které jmenoval císař.

=== Seznam ředitelů akademie ===
=== Seznam ředitelů akademie ===
* 1725 - 1727 [[František Michal Augustin Šubíř z Chobyně]], olomoucký krajský hejtman
* 1725 - 1727 [[František Michal Augustin Šubíř z Chobyně]], olomoucký krajský hejtman

Verze z 29. 5. 2011, 12:08

Stavovská akademie v Olomouci byla vzdělávací instituce pro vyšší společenské vrstvy, která působila v Olomouci s přestávkami v letech 1725-1847.

Historie

Stavovská akademie byla založena při olomoucké univerzitě v roce 1725 na návrh olomouckého hejtmana Michaela sv. p. Šubíře. Původně měla zajišťovat výuku civilního práva, živých jazyků, šermu a tance pro šlechtice a syny úředníků a měšťanů, což jezuitská univerzita nezajišťovala. Císař Karel VI. souhlasil s návrhem stavů a proto na akademii začalo vyučování již 1. května 1727. Postavení první budovy akademie na olomouckém Předhradí bylo umožněno díky odkazu Leopolda Antonína Saka z Bohuňovic, který jako poslední potomek svého rodu věnoval celý svůj majetek na vybudování akademie. Akademie byla od počátku trnem v oku olomouckým jezuitům, kteří v ní spatřovali konkurenci univerzity. Roku 1778 byla akademie přesunuta spolu s univerzitou do Brna, odkud se r. 1782 vrátila zpět, ale již r. 1787 ji Josef II. sloučil s vídeňskou Tereziánskou akademií. Po jeho smrti ji na žádost stavů r. 1791 znovu obnovil Leopold II. Stavové však záhy začali chtít její přesun do Brna, který byl povolen až roku 1843. V Olomouci se vyučovalo do roku 1847, od školního roku 1846/47 však již akademie byla v Brně, kde se z ní roku 1850 stala německá technika, C. k. vysoká škola technická v Brně.

Organizace akademie

V čele akademie stál ředitel, kterým byl nejčastěji krajský hejtman nebo olomoucký světící biskup. Profesoři byli jmenovánii stavy s výjimkou profesorů práv, které jmenoval císař.

Seznam ředitelů akademie

Budovy akademie

Roku 1727 byla dokončena první budova akademie na olomouckém Předhradí s jízdárnou (dnes Křížkovského ul. 5), kterou roku 1756 zabavil stát a použil ji k vojenským účelům. Pak se chvíli vyučovalo po domech, až roku 1772 koupili stavové dva domy na Bělidlech, kde provedli adaptaci a postavili druhou budovu (dnes Sokolská 21). Tuto budovu prodali roku 1778 po přesunu akademie do Brna vojsku. Po návratu do Olomouce r. 1782 ji znovu koupili, ale již r. 1787 byla akademie zrušena. Po obnovení akademie roku stavové tutéž budovu koupili roku 1793 již potřetí a akademie v ní zůstala až do svého přeložení do Brna roku 1847.

Vyučované předměty

  • Právo, od r. 1732 byli na akademii tři profesoři práva, první (primarius) práva veřejného, druhý (secundarius) profesor digest a pandektů, třetí (tertiarius) institucí, lénního práva, práva trestníh a kanonického. Akademie byla předchůdcem právnické fakulty olomoucké univerzity.
  • Francouzština
  • Italština, od r. 1815
  • Čeština byla vyučována od r. 1829, od roku 1834 na samostatné katedře. Profesory češtiny byli:
  • Ženijní obor (Inženýrství a stavitelství)
  • Zemědělství
  • Přírodní vědy, od r. 1815
  • Jízda
  • Šerm
  • Tanec

Související články

Literatura

  • D'ELVERT, Christian. Geschichte der Studien-, Schul- und Erziehungs- Anstalten in Mähren und Oesterreichisch Schlesien, insbesondere der olmützer Universität, in den neueren Zeiten. Brno: Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, 1857. (Schriften der Historisch-Statistischen Section der K.K. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde; sv. 10). Dostupné online. (německy) 
  • Zmrzlíková-Brettschneiderová Š., Stavovská akademie, in: Nešpor Václav, Dějiny university olomoucké, Olomouc 1947, s. 174-191.