Světlík lékařský

Světlík lékařský
	Světlík lékařský
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	zárazovité (Orobanchaceae);
Rod	světlík (Euphrasia);
Binomické jméno
	Euphrasia officinalis;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světlík lékařský (Euphrasia officinalis, též Euphrasia rostkoviana) je dvouděložná jednoletá rostlina patřící do čeledi zárazovité (Orobanchaceae). Původně byl rod Euphrasia zařazen do čeledi krtičníkovité. Lidově se nazývá Ambrožka.^[1]

Popis

Světlík lékařský je poloparazitická rostlina. Lodyha světlíku je až 30 cm vysoká, větvená, měkce žláznatě pýřitá a bohatě listnatá.^[1] Listy jsou vejčitého tvaru, téměř objímavé, vstřícného postavení, ostře pilovité. Střední listy mají na okrajích z každé strany 3–6 špičatých zoubků bez ostnů.^[2] U listu světlíku je popsána značná proměnlivost ve tvaru.

Květní koruna je dvoupyská, přičemž horní pysk je krátký a dolní pysk je trojplátečný.^[2] Květy jsou asi 1 cm dlouhé, uspořádané do lichopřeslenů. Jsou bílé se žlutou trubkou, na spodním pysku je žlutá skvrna a jsou fialově žilkované. V některých případech může být celá koruna lilákově fialová^[1]. Kvete v rozmezí července až října. Stejně jako u listů i u květů existuje velká proměnlivost ve tvaru a zbarvení. Kořen je tenký, vřetenovitý, přizpůsobený k poloparazitickému způsobu výživy. Světlík se kořínky přisává na kořeny jiných rostlin a částečně se z nich vyživuje.^[1]

Výskyt

Světlík lékařský se vyskytuje téměř v celé Evropě, na jihu Evropy je výskyt vzácnější. Preferuje slabě kyselé stanoviště, s písčitou, středně výživnou a vlhčí půdou. Snáší křemičité půdy, ale nesnáší vápnité půdy. Najdeme jej obvykle na vlhčích loukách, pastvinách i rašeliništích, méně na pasekách a okrajích lesů. Vyskytuje se například v porostech smilky tuhé (Nardus stricta) a psinečku obecného (Agrostis capillaris).

Účinné látky

Užívaná část světlíku lékařského je nať (Herba eupharsiae). Obsahuje iridoidní glykosidy jako aucubin, euphrosid a catalpol, tříslovina typu gallotaninu, ligany, silici, flavonoidy, fenolkarbonové kyseliny, vitamín C, provitamín A a nepatrně i éterické oleje.^[2] Díky těmto látkám má lehce nahořklou chuť.

Použití

Rostlina je hojně využívána v lidovém léčitelství, a to zejména při léčbě očních onemocnění, jako je zánět víček a spojivek způsobený katary, při únavě očí a zánětech sliznice horních cest dýchacích. Sušená droga světlíku se používá na kašel a chrapot, zejména však na záněty spojivek a proti únavě očí způsobené přílišným přetěžováním. Vnitřní užití ve formě čaje je neškodné, avšak k zevnímu použití se nedoporučuje. Zejména domácí přípravě obkladů a omývání ran je lepší se vyhýbat kvůli možným choroboplodným zárodkům ve vodě. Vhodnější je použít průmyslově vyráběné sterilní přípravky.^[2] Jiný zdroj však užívání k obkladům doporučuje.^[3] Nejčastěji se při očních potížích používá jako nálev, při trávicích a dýchacích potížích jako tablety.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e KORBELÁŘ, Jaroslav. Naše rostliny v lékařství. Praha: Avicenum, 1981.
↑ ^a ^b ^c ^d Léčivé rostliny. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010. 496 s. (Ottův průvodce přírodou). ISBN 978-80-7360-588-9.
↑ ATTENBOROUGH, Anthony et al. Rodinná encyklopedie alternativní medicíny. 1. vyd. Praha: Reader’s Digest Výběr, 1997. 399 s. Dostupné online. ISBN 80-902069-3-X. S. 362.

Literatura

RICHTER, Miloš. Léčivé rostliny. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1971, s. 272–273. Rostlinná výroba.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu světlík lékařský na Wikimedia Commons
Galerie světlík lékařský na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo světlík lékařský ve Wikislovníku
Taxon Euphrasia officinalis ve Wikidruzích

[rfr1-1] KORBELÁŘ, Jaroslav. Naše rostliny v lékařství. Praha: Avicenum, 1981.

[rfr2-2] Léčivé rostliny. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010. 496 s. (Ottův průvodce přírodou). ISBN 978-80-7360-588-9.

[3] ATTENBOROUGH, Anthony et al. Rodinná encyklopedie alternativní medicíny. 1. vyd. Praha: Reader’s Digest Výběr, 1997. 399 s. Dostupné online. ISBN 80-902069-3-X. S. 362.

[1]

[2]

[3]