Světlík lékařský
 Světlík lékařský | |
|---|---|
 Světlík lékařský | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | zárazovité (Orobanchaceae) |
| Rod | světlík (Euphrasia) |
| Binomické jméno | |
| Euphrasia officinalis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Světlík lékařský (Euphrasia officinalis, též Euphrasia rostkoviana) je dvouděložná jednoletá rostlina patřící do čeledi zárazovité (Orobanchaceae). Původně byl rod Euphrasia zařazen do čeledi krtičníkovité. Lidově se nazývá Ambrožka.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Světlík lékařský je poloparazitická rostlina. Lodyha světlíku je až 30 cm vysoká, větvená, měkce žláznatě pýřitá a bohatě listnatá.[1] Listy jsou vejčitého tvaru, téměř objímavé, vstřícného postavení, ostře pilovité. Střední listy mají na okrajích z každé strany 3–6 špičatých zoubků bez ostnů.[2] U listu světlíku je popsána značná proměnlivost ve tvaru.
Květní koruna je dvoupyská, přičemž horní pysk je krátký a dolní pysk je trojplátečný.[2] Květy jsou asi 1 cm dlouhé, uspořádané do lichopřeslenů. Jsou bílé se žlutou trubkou, na spodním pysku je žlutá skvrna a jsou fialově žilkované. V některých případech může být celá koruna lilákově fialová[1]. Kvete v rozmezí července až října. Stejně jako u listů i u květů existuje velká proměnlivost ve tvaru a zbarvení. Kořen je tenký, vřetenovitý, přizpůsobený k poloparazitickému způsobu výživy. Světlík se kořínky přisává na kořeny jiných rostlin a částečně se z nich vyživuje.[1]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Světlík lékařský se vyskytuje téměř v celé Evropě, na jihu Evropy je výskyt vzácnější. Preferuje slabě kyselé stanoviště, s písčitou, středně výživnou a vlhčí půdou. Snáší křemičité půdy, ale nesnáší vápnité půdy. Najdeme jej obvykle na vlhčích loukách, pastvinách i rašeliništích, méně na pasekách a okrajích lesů. Vyskytuje se například v porostech smilky tuhé (Nardus stricta) a psinečku obecného (Agrostis capillaris).
Účinné látky[editovat | editovat zdroj]
Užívaná část světlíku lékařského je nať (Herba eupharsiae). Obsahuje iridoidní glykosidy jako aucubin, euphrosid a catalpol, tříslovina typu gallotaninu, ligany, silici, flavonoidy, fenolkarbonové kyseliny, vitamín C, provitamín A a nepatrně i éterické oleje.[2] Díky těmto látkám má lehce nahořklou chuť.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Rostlina je hojně využívána v lidovém léčitelství, a to zejména při léčbě očních onemocnění, jako je zánět víček a spojivek způsobený katary, při únavě očí a zánětech sliznice horních cest dýchacích. Sušená droga světlíku se používá na kašel a chrapot, zejména však na záněty spojivek a proti únavě očí způsobené přílišným přetěžováním. Vnitřní užití ve formě čaje je neškodné, avšak k zevnímu použití se nedoporučuje. Zejména domácí přípravě obkladů a omývání ran je lepší se vyhýbat kvůli možným choroboplodným zárodkům ve vodě. Vhodnější je použít průmyslově vyráběné sterilní přípravky.[2] Jiný zdroj však užívání k obkladům doporučuje.[3] Nejčastěji se při očních potížích používá jako nálev, při trávicích a dýchacích potížích jako tablety.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e KORBELÁŘ, Jaroslav. Naše rostliny v lékařství. Praha: Avicenum, 1981.
- ↑ a b c d Léčivé rostliny. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010. 496 s. (Ottův průvodce přírodou). ISBN 978-80-7360-588-9.
- ↑ ATTENBOROUGH, Anthony et al. Rodinná encyklopedie alternativní medicíny. 1. vyd. Praha: Reader’s Digest Výběr, 1997. 399 s. Dostupné online. ISBN 80-902069-3-X. S. 362.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RICHTER, Miloš. Léčivé rostliny. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1971, s. 272–273. Rostlinná výroba.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu světlík lékařský na Wikimedia Commons - Galerie světlík lékařský na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo světlík lékařský ve Wikislovníku
Taxon Euphrasia officinalis ve Wikidruzích
