Freon
Freony je komerční označení pro skupinu halogenderivátů uhlovodíků (podmnožinu chlor-fluorovaných uhlovodíků), které obsahují alespoň 2 vázané halogeny, z nichž alespoň jeden musí být fluor.
Vlastnosti a využití
[editovat | editovat zdroj]Běžně využívané freony jsou plyny nebo kapaliny s nízkým bodem varu. Jsou bezbarvé, bez zápachu, nehořlavé a při vdechování nejsou toxické. Jsou to výborné izolanty a rozpouštědla.[zdroj?]
Dříve se freony ve velkém měřítku používaly v chladicích zařízeních, jako hasicí prostředky nebo hnací médium ve sprejích. V dnešní době se od jejich používání upouští pro negativní vliv na ozónovou vrstvu zemské atmosféry.
Škodlivost
[editovat | editovat zdroj]V životním prostředí
[editovat | editovat zdroj]Freony uvolňují v ozonové vrstvě chlor, který ničí ozonovou vrstvu.
Důsledkem je úbytek ozonové vrstvy a zvýšené pronikání UV záření na povrch Země, kvůli čemuž vznikají nemoci, jako je třeba zánět spojivek, rakovina kůže a poškození očí.
Freony se taktéž řadí mezi skleníkové plyny.
Přímé dopady na zdraví člověka
[editovat | editovat zdroj]Freony nejsou zvlášť toxické, některé mohou při vdechnutí nebo potřísnění dráždit dýchací cesty, oči a kůži. Vysoké koncentrace mohou ovlivnit centrální nervovou soustavu a činnost srdce, v extrémních případech hrozí až smrt. Některé jsou podezřelé mutageny.[1]
Působení freonů na ozonovou vrstvu
[editovat | editovat zdroj]Jako příklad může sloužit freon 11.
Ten se při ozáření rozpadne na dva radikály:
Chlorový radikál následně reagují s ozonem, kde však vzniká další radikál
Vzniklý radikál je stále reaktivní a reaguje znova s ozonem za vzniku původního radikálu
Tento cyklus probíhá než chlorový radikál zrekombinuje. Mezitím může zkatalyzovat až 100 000 molekul O3.
Mezinárodní regulace
[editovat | editovat zdroj]Pod patronátem programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) byla v roce 1985 podepsána Vídeňská úmluva, zavazující signatářské země omezit únik freonů do atmosféry. V roce 1987 byl podepsán prováděcí dokument známý jako Montrealský protokol. V letech 1990 a 1992 byly přijaty dva zpřísňující dodatky (tzv. Londýnský a Kodaňský z roku 1992).
Nejvýznamnější zástupci skupiny
[editovat | editovat zdroj]- Freon 11: trichlorfluormethan; CFC-11; R-11
- Freon 12: dichlordifluormethan; CFC-12; R-12
- Freon 13: chlortrifluormethan; R-13; CFC-13
- Freon 112: 1,1,2,2-tetrachlor-1,2-difluorethan; R-112; CFC-112
- Freon 112a: 1,1,1,2-tetrachlor-2,2-difluorethan; R-122a; CFC-112a
- Freon 113: 1,1,2-trichlor-1,2,2-trifluorethan; CFC-113
- Freon 113a: 1,1,1-trichlor-2,2,2-trifluorethan; CFC-113a;
- Freon 114: 1,2-dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan; CFC-114
- Freon 114a: 1,1-dichlor-1,2,2,2-tetrafluorethan; CFC-114a
- Freon 115: chlorpentafluorethan; CFC-115; R-115
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Chlorofluorouhlovodíky (CFC). www.irz.cz [online]. [cit. 2009-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-07.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Freonový duch (český film, 1990)
- Chlor-fluorované uhlovodíky
- Thomas Midgley
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Freon na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo freon ve Wikislovníku
- Chlorofluorouhlovodíky (CFC) - charakteristika na stránce Integrovaného registru znečištění
- Zeptejte se přírodovědců - Jak freony likvidují ozonovou vrstvu?