Přeskočit na obsah

Integrovaný registr znečišťování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Integrovaný registr znečišťování (IRZ) je informační systém veřejné správy, veřejně přístupná databáze provozoven, které ohlašují množství vlastního znečištění životního prostředí, jež překročilo stanovenou mez. Data jsou zveřejněna vždy k 30. září za předchozí kalendářní rok.[1] Registr spravuje Ministerstvo životního prostředí, vlastním provozovatelem je agentura CENIA. Kontrolu plnění ohlašovacích povinností do IRZ provádí Česká inspekce životního prostředí.

Ohlašovací povinnost

[editovat | editovat zdroj]

Ohlašovací povinnost se vztahuje na provozovnu, ve které vznikají znečišťující látky nebo odpady, které jsou přenášeny mimo tuto provozovnu. V IRZ je evidováno 93 různých znečišťujících látek sledovaných podle všech typů úniků a přenosů, a to od stanovené prahové hodnoty v kilogramech za kalendářní rok. V IRZ jsou sledovány úniky do ovzduší, vody a půdy, dále přenosy látek v odpadních vodách a přenosy v odpadech, a to:

  • v únicích do ovzduší – 62 látek,
  • v únicích do vody – 71 látek,
  • v únicích do půdy – 61 látek,
  • v přenosech v odpadních vodách – 71 látek,
  • v přenosech v odpadech – 26 látek.

Do IRZ je ohlašovaná také produkce odpadu předávaného mimo provozovnu, a to od těchto limitů:

  • u nebezpečného odpadu – více než 2 t/rok,
  • u ostatního odpadu – více než 2000 t/rok.

Legislativa

[editovat | editovat zdroj]
  • Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) stanovil povinnosti v oblasti životního prostředí, které pro ČR vyplynuly ze vstupu do Evropské unie a z mezinárodních dohod (Aarhuská úmluva, Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek),[2] které se ČR zavázala plnit. Jedná se o oblast shromažďování a šíření informací o životním prostředí, umožnění svobodného přístupu veřejnosti k těmto informacím a o tvorbu registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Zákon založil integrovaný registr znečišťování životního prostředí (dále jen integrovaný registr znečišťování – IRZ) jako veřejně přístupný informační systém emisí a přenosů znečišťujících látek.
  • Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a změně některých zákonů upravil fungování IRZ v návaznosti na evropské nařízení č. 166/2006/ES-
  • Prováděcí nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí dotvořil rozsah požadovaných údajů ohlašovaných do IRZ od ohlašovacího roku 2009.
  • Další novelou byl zákon č. 255/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zásadním přínosem novely zákona o IRZ bylo omezení dopadu povinnosti ohlašovat do IRZ pouze na 232 vybraných jiných činností nebo činností s nižší prahovou hodnotou pro kapacitu oproti E-PRTR.[3]

Data o znečišťování

[editovat | editovat zdroj]

V Česku v roce 2020 vzrostlo množství vypouštěných rakovinotvorných látek nebo těch, které poškozují hormonální systém. Naopak klesly emise skleníkových plynů a rtuti. Šlo údajně o druhé nejvyšší množství v sedmnáctileté historii IRZ. Data za tento rok poskytlo více než dvanáct stovek provozů.[4]

Nevládní ekologická organizace Arnika od roku 2004[5] každoročně zpracovává údaje z IRZ do geografického informačního systému Znečišťovatelé pod lupou. Jedná se o rozšíření původního žebříčků největších znečišťovatelů pro jednotlivé látky nebo jejich skupiny v ČR nebo v jednotlivých regionech. K dispozici je kromě mapy také přehled podle firmy nebo obce a grafické znázorněný vývoje vypouštěných škodlivin v čase.[6]

  1. Zveřejnění dat v IRZ za rok 2017 [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-03. 
  2. Protokol o PRTR (Protocol on PRTR) [online]. Ministerstvo životního prostředí [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. 
  3. Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek – European Pollutant Releases and Transfer Register (E-PRTR) [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-29. 
  4. ČT 24: Nejvíc potenciálně rakovinotvorných látek loni vypustila opět Spolana, 6. 10. 2021
  5. ARNIKA - Integrovaný registr znečišťování. www.arnika.org [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
  6. Arnika: Integrovaný registr znečišťování - mapa a data

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]