Zimnokvět časný
 Zimnokvět časný | |
|---|---|
 Rozkvetlý zimnokvět časný | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | vavřínotvaré (Laurales) |
| Čeleď | sazaníkovité (Calycanthaceae) |
| Rod | zimnokvět (Chimonanthus) |
| Binomické jméno | |
| Chimonanthus praecox Lindl., 1819 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zimnokvět časný (Chimonanthus praecox) je druh rostliny z čeledi sazaníkovité. Je to opadavý keř s jednoduchými vstřícnými listy a světle žlutými květy, které se rozvíjejí v zimním období. Pochází z Číny a je pěstován jako okrasná dřevina i v České republice.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zimnokvět časný je opadavý až poloopadavý vzpřímený keř, v domovině i nevelký strom dorůstající výšky až 13 metrů. Větévky jsou šedavě hnědé, s lenticelami, lysé nebo lehce chlupaté, v mládí čtyřhranné, později oblé. Zimní pupeny jsou kryté střechovitými šupinami. Listy jsou eliptické, vejčité nebo kopinaté, 5 až 29 cm dlouhé a 2 až 12 cm široké, tenké až lehce kožovité, s 3 až 18 mm dlouhým řapíkem. Čepel listů je na bázi klínovitá až zaokrouhlená, na vrcholu špičatá nebo zašpičatělá, na líci drsná, na rubu lysá s výjimkou ojedinělých chlupů na žilkách. Žilnatina je zpeřená, tvořená 4 až 6 páry postranních žilek. Květy jsou jednotlivé nebo po dvou na loňských větévkách a rozkvétají v bezlistém stavu. Jsou sladce vonné, 1,5 až 4 cm široké. Okvětí je tvořeno 15 až 21 světle žlutými lístky, vnitřní lístky mívají purpurovou kresbu. Tyčinek je 5 až 8, se širokými nitkami. Dále jsou v květu přítomny sterilní patyčinky šídlovitého až úzce kopinatého tvaru, 2 až 3 mm dlouhé a v počtu 2 až 15. Gyneceum je složeno z 5 až 15 volných plodolistů. Plodem je nepravý plod (pseudokarp) džbánkovitého nebo elipsoidního tvaru. Plod je poněkud dřevnatý, 2 až 6 cm dlouhý a obsahuje 3 až 11 hnědých nažek.[2]
Dřevina kvete ve své domovině v období od října do března, v podmínkách střední Evropy zpravidla od ledna do března.[2][3] Plody dozrávají již v květnu až červnu.[4]
-
Větévka zimnokvětu časného -
Květy zimnokvětu časného -
Plod zimnokvětu časného
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Zimnokvět časný pochází z Číny. Vyskytuje se v horských lesích v nadmořských výškách od 500 do 1100 metrů. Areál rozšíření sahá od jihočínského Jün-nanu přes střední a jihovýchodní Čínu na sever po provincie Šan-tung a Šen-si. Druh je již dlouho pěstován v Číně jako okrasná dřevina a v některých oblastech není jeho původnost s jistotou známa.[2]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Druh je mezi dřevinami mírného pásu výjimečný svým zimním kvetením, které z něj činí velmi atraktivní keř. V podmínkách střední Evropy roste pouze jako keř a dorůstá výšky okolo 2 metrů. Existuje několik okrasných kultivarů, odlišujících se zejména zbarvením a velikostí květů.[5][3]
V České republice se lze se zimnokvětem setkat zejména ve sbírkách botanických zahrad a arboret. Mimo typové formy je uváděn i kultivar 'Concolor' s většími a jednobarevnými květy bez purpurové kresby.[6]
Pěstování a množení
[editovat | editovat zdroj]Zimnokvět vyžaduje teplé stanoviště chráněné před zimním sluncem a ideálně i zimní kryt. Je vhodný pro pěstování v nejteplejších, vinorodých oblastech. Zvláštní nároky na půdu nemá. Nejlépe kvete po suchém a teplém létě.[5]
Rostlinu lze množit zelenými řízky, které se odebírají v červnu a píchají se do skleníku. Poměrně snadno zakořeňují. Množí se i semeny, která je třeba vysít do truhlíku ihned po sklizni plodů. Mladé rostliny jsou citlivé na mráz a je třeba je první roky pěstovat ve skleníku. Při malé potřebě rostlin lze množit také hřížením.[7][4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ a b c LI, Bingtao; BARTHOLOMEW, Bruce. Flora of China: Chimonanthus praecox [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b KAWOLLEK, Wolfgang; KAWOLLEK, Marco. Množení rostlin. Praha: Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2719-1.
- ↑ a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. 07-082-78.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ BARTELS, Andreas. Rozmnožování dřevin. Praha: SZN, 1988.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zimnokvět časný na Wikimedia Commons 
Taxon Chimonanthus praecox ve Wikidruzích
