Zemská křesťansko-socialistická strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zemská křesťansko-socialistická strana
Országos Keresztényiszocialista Párt
Zkratka OKSzP
Datum založení 23. listopadu 1919
Předseda Jenö Lelley (1919–1925)
Géza Szüllő (1925–1932)
János Esterházy (1932–1936)
Ideologie politický katolicismus maďarský nacionalismus

Zemská křesťansko-socialistická strana (maďarsky Országos Keresztényiszocialista Párt) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, respektive Slovenska a Podkarpatské Rusi, která reprezentovala maďarskou národnostní menšinu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Šlo o nejsilnější politickou formaci maďarské národnostní menšiny v ČSR. Navazovala na křesťanskosociální stranu, která v Uhersku působila již počátkem 20. století. Byla založena na sjezdu v Košicích 23. listopadu 1919. Prvním předsedou se stal Jenö Lelley. Do parlamentních voleb v roce 1920 šla pod jménem Maďarsko-německá křesťansko-sociální strana, přičemž uzavřela alianci s menší Zemskou stranou zemědělců a malorolníků. V letech 19251932 Zemské křesťansko-socialistické straně předsedal Géza Szüllő, v letech 19321936 pak János Esterházy. Tiskovým orgánem strany byl deník Népakarat, později Magyar Hírlap.[1]

János Esterhazy

Strana se definovala jako křesťanská a v opozici proti socialistickým ideologiím. Požadovala autonomii Slovenska a národnostní rovnoprávnost Maďarů. První předseda Jenö Lelley zastával smířlivější postoj k československému státu, ale následující vedení od roku 1925 již stranu orientovalo výrazněji výše kriticky k ČSR. Frakce okolo Lelleye pak založila novou stranu nazvanou Západoslovenská křesťansko-sociální strana, která ale v parlamentních volbách v roce 1925 neuspěla, zatímco volební zisk Zemské křesťansko-socialistické strany sice poklesl, ale dále si zachovala výraznou parlamentní reprezentaci. Před parlamentními volbami v roce 1929 strana vytvořila alianci s dalšími dvěma menšinovými politickými formacemi (Maďarská národní strana a Spišská německá strana). Tato koalice pak opětovně úspěšně kandidovala i v parlamentních volbách v roce 1935. Po nich docházelo k dalšímu sbližování Zemské křesťansko-socialistické strany a Maďarské národní strany, které vyústilo v červnu 1936 ve vznik Sjednocené maďarské strany.[2]

Mezi jejími voliči nebyli jen etničtí Maďaři, ale i někteří etničtí Slováci naklonění uherské státní myšlence a maďarské kultuře (maďaróni). Například poslanec Ján Dobránsky projevy v parlamentu přednášel ve slovenštině. Byl ovšem stoupencem samostatného východoslovenského národa (takzvaní Slovjaci) a jako oficiální jazyk prosazoval šarišské nářečí.[3] V komunálních volbách strana pravidelně získávala v některých obcích (Košice) vyšší podíl hlasů, než by odpovídalo národnostnímu podílu maďarského etnika.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. (česky) Dále jen: Politické strany. 
  2. Politické strany, s. 926–932
  3. DOBRANSKÝ JÁN [online]. schematizmus.estranky.sk [cit. 2011-10-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, Díl 3. O přežití a o život (1936–1938). Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-119-1. S. 136–138. (česky)