Slovjaci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Naša reč calkom pod druhimi vľivami še vivinula, jak zapadňarská! Slovjak a Slovak choc jak bľizko stoji jedno slovo ku druhemu, v každodzenim živoce ňe je jeden, to sú dva reče, dva narodi.
Viktor Dvorcsák[1]

Slovjaci měli být samostatný národ, žijící na území dnešního východního Slovenska, odlišný od Slováků.[2]

Slovjacké hnutí se zformovalo koncem 19. století. Vycházelo z odlišné teritoriální identity východních Slováků a z nářečních rozdílů, které se snažilo absolutizovat a dokázat tak, že jde o samostatný národ.[3] Významným teoretikem slovjackého hnutí byl Viktor Dvorcsák, politik s výraznou prouherskou orientací, později představitel maďarské iredenty.[4][5] Podle Dvorcsáka se jazyk Slováků na východním Slovensku odlišoval od jazyka západních Slováků tak, jako polština od ruštiny.[6] Myšlenka byla podporována uherskou vládou s cílem oslabení slovenského národního hnutí a jeho dezintegrace podle nářečních areálů.[2] V roce 1918, na základě práva na sebeurčení Slovjaků, na východě Slovenska vyhlásil Dvorcsák Slovenskou lidovou republiku, krátce trvající politický útvar bez reálné moci, který byl orientovaný jednoznačně na Maďarsko.

Hnutí se znovu aktivovalo v souvislosti s mnichovskou dohodou a první vídeňskou arbitráží, přičemž mělo sloužit na podporu revizionistických nároků Maďarska.[7] Členové hnutí se pokusili dokázat existenci samostatného slovjackého jazyka i vědecky, za pomoci významného maďarského slavisty Jánose Melicha. Ten však takovou snahu odmítl jako vědecky nepodloženou a „slovjacký jazyk“ (šarišské nářečí) označil za nedílnou součást slovenského jazyka.[8] Během okupace jižního Slovenska se maďarská vláda snažila využít slovjacké hnutí k omezení vlivu zakladatelů Strany slovenské národní jednoty.[9] Mezi slovenským obyvatelstvem však hnutí nezískalo podporu.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovjaci na slovenské Wikipedii.

  1. Jancura (2008)
  2. a b Hrnko (2009), s. 20.
  3. Hrnko (2009), s. 22.
  4. Hrnko (2009), s. 21.
  5. Deák (1991), s. 18.
  6. Fabián (1966), s. 111.
  7. Hrnko (2009), s. 24.
  8. Hrnko (2009), s. 25.
  9. a b Mitáč (2010), s. 7–8.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEÁK, Ladislav. Hra o Slovensko. Bratislava: Veda, 1991. ISBN 80-224-0370-9. 
  • FABIÁN, Juraj. Svätoštefanské tiene: Telekiho zahraničná politika a Slovensko 1939-1945. Bratislava: Vydavateľstvo politickej literatúry, 1966. 
  • HRNKO, Anton. Jazyk nie je len nástrojom komunikácie. Spochybňovanie slovenčiny – príčiny a dôsledky. In: Pohľady do problematiky slovensko-maďarských vzťahov. Bratislava: Slavistický ústav Jána Stanislava SAV, 2009. Dostupné online. ISBN 978-80-969992-6-2.
  • JANCURA, Vladimír. Keď východniari mali vlastnú republiku. Pravda. 11. prosince 2008. Dostupné online. 
  • MITÁČ, Ján. Strana Slovenskej národnej jednoty na okupovanom území južného Slovenska v rokoch 1941 - 1944. Pamäť národa. 2010, čís. 3. Dostupné online. ISSN 1336-6297. 
  • RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: Spolupráce a konflikty 1914-1992. Praha: Vyšehrad, 2015. ISBN 978-80-7429-631-4.