Zdeněk Kukal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. RNDr. Zdeněk Kukal, DrSc.
Narození29. listopadu 1932
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí12. prosince 2021 (ve věku 89 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materUniverzita Karlova (do 1955)
Povolánígeolog, spisovatel, oceánograf a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelČeská geologická služba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Kukal (29. listopadu 1932 Praha12. prosince 2021 Praha)[1] byl český geolog a oceánolog, autor první české učebnice oceánografie a řady populárně naučných prací.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Kukal se narodil v Praze. V mládí se věnoval sportu, především lehké atletice a boxu. Po maturitě roku 1951 zahájil studium geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po dokončení studií nastoupil roku 1955 v Ústředním ústavu geologickém (dnešní Česká geologická služba).[2]

V geologických vědách se zabýval usazenými horninami. Jako zaměstnanec geologického ústavu působil téměř 10 let v zahraničí, hlavně v zemích jihozápadní Asie. V 60. letech a 70. letech se zúčastnil několika výzkumných plaveb v Atlantském oceánu, Perském zálivu a Černém moři. Hostoval na univerzitách v Bagdádu a Kuvajtu. Roku 1975 absolvoval roční stáž v Irácké geologické službě.[2]

Roku 1977 vydal spolu se svými spolupracovníky první českou učebnici oceánografie Základy oceánografie (Academia).[3]

V roce 1990 byl jmenován docentem a zároveň získal titul doktora věd. V letech 1992 až 1997 byl ředitelem České geologické služby, ve stejné době i později zasedal v Radě vlády České republiky pro výzkum a vývoj.

Zdeněk Kukal se také věnoval popularizaci vědy. Ve své knize Záhada bermudského trojúhelníku, fantazie a skutečnost (1985) na základě prací jiných (zahraničních) autorů (např. Larryho Kusche) vyvrací legendy o údajně záhadných zmizeních v Bermudském trojúhelníku.

Byl otcem geografa Zdeňka Kukala mladšího.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Učebnice[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Kukal. Vznik pevnin a oceánů. Academia, Praha 1973.
  • Zdeněk Kukal a kol. Základy oceánografie. Academia, Praha 1977 (2. vydání 1990).
  • Zdeněk Kukal. Základy sedimentologie. Academia, Praha 1986.

Popularizace[editovat | editovat zdroj]

  • Irák, Praha: Svoboda, 1972 (s Drahoslavou Kukalovou)
  • Atlantis ve světle moderní vědy, Praha: Academia, 1978
  • Přírodní katastrofy, 1982
  • Přírodní katastrofy, Horizont 1983
  • Přírodní katastrofy (2. vyd.) Praha: Horizont, 1983, 259 s.
  • Oceán – pevnina budoucnosti, 1984
  • Záhada bermudského trojúhelníku, fantazie a skutečnost, Horizont, Praha 1985
  • Soumrak kouzelníků, Horizont, Praha 1987 (s Jaroslavem Malinou)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MADĚRA, Petr. Zemřel nestor české geologie Zdeněk Kukal. Geology.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. 
  2. a b Zdeněk Kukal (1932 - 2021). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. 
  3. Doc. RNDr. Zdeněk Kukal, DrSc., URL: http://soutez-2009.geology.cz/zdenek-kukal/ Archivováno 1. 6. 2009 na Wayback Machine.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]