Přeskočit na obsah

Zátorka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zátorka
Účel stavby

obytný dům

Základní informace
Přestavbakolem 1910
Další majiteléprof.Josef Rottenberger
Vilém I., Josef Zahořanský z Vorlíka
Ing. Otto Bondy
Současný majitelměsto Praha
Poloha
AdresaNa Zátorce 43/9, Praha 7Bubeneč, ČeskoČesko Česko
UliceNa Zátorce
Souřadnice
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zátorka, U Vorlíků, také Vila Otty Bondyho je obytný dům čp. 43/XIX v Praze-Bubenči, přestavěný z usedlosti, stojící na nárožní parcele mezi ulicemi Na Zátorce, U Vorlíků a Romaina Rollanda.[1] Její zahrada orientovaná na jih od budov zasahovala až k trati Buštěhradské dráhy.

Původní rozsáhlý zemědělský dvůr s usedlostí či letohrádkem čp. 4 Františka Adama hraběte ze Šternberka († 1789) byl po jeho smrti po částech rozprodán. Jan Karel Kühlwein roku 1796 získal od dědiců pole u Zátor o velikosti 33 jiter do nájmu na 10 let a k němu přikoupil sousední pozemek o rozloze 4 jitra. Na něm před rokem 1803 postavil či z usedlosti č. 4 přestavěl dům, později označovaný čp. 43. Oba pozemky s domem roku 1806 získal do vlastnictví pražský lékař Josef Rottenberger (1760-1820), univerzitní profesor anatomie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.[2].

Na části těchto pozemků byla v té době zřízena silnice od Strahovské brány do Buben. Josef Rottenberger vedl se svým sousedem Josefem Ignácem Bučkem spor o cestu a užívání přilehlých pastvin. Dva geometry zahnal na útěk, když přišli zjistit stav věci, při druhém měření pak měli tito geometři na pomoc poskytnutu ochranu. Spor byl přidělen pražskému magistrátu a byl řešen soudně. Roku 1810 prodal Rottenberger dvůr Josefu Srbovi a do trhové smlouvy zahrnul ustanovení, že má být tato soudní pře nadále vedena.

Roku 1812 přešla Zátorka do majetku hesenského kurfiřta Viléma I. Ten byl po připojení kurfiřtství k nově vytvořenému Vestfálskému království nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu, ale již roku 1813 se směl vrátit a Zátorku spolu se sousední Miseronkou prodal. Po dalším prodeji ji získal pražský advokát Josef Zahořanský z Vorlíka, jehož rodina držela dvůr až do roku 1844. V těch letech patřily k usedlosti pozemky o rozloze 32 jiter: "13 polí v míře 29 jiter, 5 pastvin, 5 zahrad, 5 stromořadí, 2 cesty a 3 lada".

Po Zahořanských se majitelé střídali. Soudní spor skončil až roku 1857 tím, že byl sporný pozemek přepsán jako majetek ke dvorci čp. 43.

Přestavba

[editovat | editovat zdroj]
Brána s mřížemi z ulice Na Zátorce
Pohled z ulice Romaina Rollanda přes parkoviště a garáže

Roku 1909 koupila pozemky s usedlostí pražská obec. Usedlost od obce roku 1910 koupil továrník Ing. Otto Bondy (1859-1913), starší syn Bohumila Bondyho a spolumajitel železáren, s manželkou Giselou a dvěma syny[3]][4] a jeho rodina dům přestavěný na vilu se zahradou užívala až do protektorátu, kdy se musela vystěhovat. Ostatní pozemky obec rozparcelovala a rozprodala jako stavební.

Dům na obdélném půdorysu situací souhlasí s dvorem č. 4 zakresleným na mapě z roku 1852. Je to patrová vila barokního vzhledu, se dvěma balkóny a mansardou, o 11 okenních osách. Průčelím s barokním portálem je orientován do zahrady při ulici U Vorlíků. Mříže balkónů mají geometrický dekor, původní honosné ozdoby z Bondyho železáren jsou zachyceny na fotografii z roku 1926, nyní chybí. Stejně tak byly pozdější adaptací zjednodušeny rámy mansardových oken s attikou. Původní barokní či novobarokní štíty nad okny se dochovaly.[5]. Zahrada je zpustlá, její severní část při ulici Romaina Rollanda byla zlikvidována ve třetí čtvrtině 20. století stavbou řadových garáží s betonovým parkovištěm. Hlavní brána domu s vjezdem pro auta je z ulice Na Zátorce, dochovaly se v ní mříže s motivy váz art deco.

  1. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 0621-1, mapový list č. IV. Dostupné z WWW Archivováno 25. 6. 2016 na Wayback Machine..
  2. Die Deutsche Karl-Ferdinands-Universität: in Prag unter der Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., Praha J. G. Calve, 1899, s. 346
  3. Pobytová přihláška rodiny Otty Bondyho
  4. Historie usedlosti na webu 'bubenec.eu
  5. Archivní fotografie domu z roku 1926

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 335-337.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]