Wolf Biermann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wolf Biermann
Wolf Biermann Lauter Lyrik.jpg
Narození 15. listopadu 1936 (83 let)
Hamburk
Alma mater Humboldtova univerzita
Povolání písničkář, básník, disident, spisovatel, hudební skladatel a písničkář
Rodiče Dagobert Biermann
Manžel(ka) Eva-Maria Hagenová (od 1966)
Partner(ka) Eva-Maria Hagenová (1965–1972)
Ocenění Fontaneho cena (1969)
Cena německé gramofonové desky (1973, 1975 a 1977)
Německá cena za malé umění (1979)
Cena Friedricha Hölderlina (1989)
Cena Georga Büchnera (1991)
Mörikeho cena města Fellbachu (1991)
Cena Heinricha Heineho (1993)
… více na Wikidatech
Webová stránka wolf-biermann.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Wolf Biermann, rok 2013

Karl Wolf Biermann (* 15. listopadu 1936, Hamburk) je německý písničkář, známý jako příslušník disentu vypovězený roku 1976 z NDR.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Oba jeho rodiče byli členy Komunistické strany Německa, jeho otec Dagobert Biermann, dělník v hamburské loděnici, byl pro sabotáž na lodích s nákladem zbraní pro Frankovu armádu roku 1937 uvězněn a v roce 1943 jako Žid popraven v Osvětimi.[1] Wolf Biermann se angažoval v hamburských levicových studentských organizacích, roku 1953 odešel dobrovolně do NDR. Studoval na Humboldtově univerzitě politickou ekonomii a filozofii, byl asistentem režie v divadle Berliner Ensemble a spolupracoval se skladatelem Hannsem Eislerem, autorem východoněmecké hymny. Pod jeho vlivem začal vystupovat s vlastními autorskými písněmi, v roce 1964 účinkoval v Praze, kde se spřátelil s Jiřím Suchým, který přeložil řadu jeho textů do češtiny.

Pro své svobodomyslné a pacifistické názory se stal Biermann režimu brzy nepohodlným, jeho přihláška do SED byla zamítnuta, od roku 1965 měl zákaz veřejného vystupování. V roce 1968 nahrál doma album Chausseestraße 131, které bylo distribuováno jako samizdat. V roce 1973, kdy se v Berlíně konal Světový festival mládeže a studentstva, navštívila Biermanna Joan Baezová a vyjádřila mu podporu. V roce 1976 začal Biermann znovu vystupovat a v listopadu téhož roku mu režim dovolil odcestovat na turné do západního Německa. Zde Biermann veřejně kritizoval poměry v NDR a byl za to zbaven východoněmeckého občanství.[2] Proti zacházení s Biermannem protestovala řada prominentních intelektuálů, následovala vlna represí, během níž byli vypovězeni ze země např. herec Manfred Krug nebo spisovatel Jürgen Fuchs. Biermann se usadil v rodném Hamburku a vystupoval jako umělec na volné noze, po roce za ním přijela manželka Eva-Maria Hagenová a nevlastní dcera, později známá zpěvačka Nina Hagen. V západním Německu Biermann zprvu patřil k příznivcům mimoparlamentní opozice, později se jeho názory posunuly doprava, podpořil americkou a izraelskou zahraniční politiku včetně války v Iráku,[3] při vystoupení v Bundestagu v listopadu 2014 k příležitosti čtvrt století od pádu Berlínské zdi ostře napadl příslušníky Die Linke.[4]

Je držitelem řady významných ocenění: Fontaneho cena (1969), Cena Friedricha Hölderlina (1989), Cena Georga Büchnera (1991), Německá národní cena (1998), Velký Spolkový záslužný kříž (2006), čestné občanství Berlína (2007), čestný doktorát Humboldtovy univerzity (2008).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Suchý: Písničky Wolfa Biermanna. Světová literatura 4/1968, s. 160-163

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Emmi Biermann: Was uns noch blüht. Die Zeit. 1984-09-14. Dostupné online [cit. 2016-11-30]. ISSN 0044-2070. 
  2. BStU - Notizen - Die Ausbürgerung des Liedermachers Wolf Biermann. www.bstu.bund.de [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  3. DEBATTE: Brachiale Friedensliebe - DER SPIEGEL 9/2003. www.spiegel.de [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  4. Gedenkstunde im Bundestag: Biermann greift „Linke“ frontal an. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2014-11-07. Dostupné online [cit. 2016-11-30]. ISSN 0174-4909. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]