William Hague

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
William Hague

ministr zahraničních věcí
Ve funkci:
12. května 2010 – 14. července 2014
Předseda vlády David Cameron
Předchůdce David Miliband
Nástupce Philip Hammond

stínový ministr zahraničních věcí
Ve funkci:
6. prosinec 2005 – 11. května 2010
Předchůdce Liam Fox
Nástupce David Miliband

Vůdce opozice
Ve funkci:
19. červen 1997 – 18. září 2001
Předchůdce John Major
Nástupce Ian Duncan Smith

Člen parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
23. únor 1989
Předchůdce Leon Brittan
Volební obvod Richmond (Yorks)

Stranická příslušnost
Členství Konzervativní

Narození 26. března 1961 (55 let)
Spojené království Rotherham, South Yorkshire, Anglie
Choť Ffion Jenkins (od 1997)
Alma mater Magdalen College
Profese politik, historik, judista a životopisec
Commons Kategorie William Hague
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Jefferson Hague (* 26. března 1961) je britský politik, v letech 20102014 britský ministr zahraničních věcí a mezi roky 1997–2001 vůdce Konzervativní strany.

Život[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byl zvolen do Dolní sněmovny v roce 1989. V kabinetu Johna Majora zastával funkci ministra pro Wales. Potom, co Konzervativní strana prohrála volby v roce 1997, Hague byl zvolen do jejího čela. Z této funkce odstoupil po naprosté porážce konzervativců ve volbách v roce 2001. Byl prvním vůdcem konzervativců, který se nestal premiérem, od dob Austena Chamberlaina.

Jako řadový člen parlamentu, Hague začal svoji spisovatelskou kariéru. Napsal například biografie Williama Pitta mladšího a Williama Wilberforce. Působil také jako ředitel mnoha firem a konzultant. Jeho celkový výdělek ze všech těchto aktivit byl více než 1 milion liber; jeden z nejvyšších v parlamentu.

Potom, co byl David Cameron zvolen za předsedu Konzervativní strany, Hague se vrátil do vysoké politiky jako stínový ministr zahraničí. Poté, co Konzervativní strana vyhrála roku 2010, byl jmenován ministrem zahraničních věcí ve vládě Davida Camerona. V červenci 2014 z ní byl odvolán a nahrazen dosavadním ministrem obrany Philipem Hammondem.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]