Wikipedista:Slaviaman/Pískoviště
Toto je vaše osobní pískoviště. Můžete si zde bez obav vyzkoušet editační rozhraní nebo rozpracovat nový článek, který po dokončení přesunete přímo do hlavního jmenného prostoru Wikipedie.
Na tuto stránku se můžete kdykoli vrátit pomocí odkazu „Pískoviště“ v záhlaví stránky.
Odbor přátel Slavie
Plným názvem: Fotbalový oddíl SK SLAVIA Praha – Odbor přátel, z.s. (zkratka FO-OP, web)
Dobrovolný, samosprávný a otevřený spolek individuálních členů, kteří se mohou organizovat v místních jednotkách - tzv. odbočkách, přičemž hlavním posláním spolku je soustavná činnost směřující k podpoře SK Slavia Praha – fotbal a.s.
V rámci FO-OP jsou pořádány besedy s vedením SK Slavia – fotbal, setkání s hráči a internacionály, pořádány zájezdy na fotbalová utkání v České republice i v zahraničí, jsou vedeny propagační akce vedoucí ke zvýšení prestiže SK Slavia – fotbal. Pořádají se různé sportovní a společenské akce. FO-OP reprezentuje fotbalový tým v soutěži pražské rekreační kopané.
Členové Odboru přátel jsou zároveň členy SK Slavia Praha - spolek (web), tzv velké Slavie (dříve TJ Slavia), kterou finančně podporují.
K zajištění informovanosti svých členů spolek využívá všechny mediální prostředky (tiskové, elektronické, hlasové). Vydává vlastní časopis – Červenobílé listy.
Prolog
Celkově je to možná největší příběh v bohatých dějinách Slavie.
Příběh o tom, jak se slávisté sdružili do Odboru přátel, aby zachránili milovaný klub před zánikem a navrátili mu jméno...
Na podzim 1963 si fotbalová Slavia, tehdy jako druholigové Dynamo Praha, přivezlo porážky 2:3 z Úpice a Ratíškovic. Nedařilo se. A mělo být ještě hůř! Na vyšších místech bylo rozhodnuto o likvidaci klubu. Reprezentantům v sešívaném dresu bylo doporučeno jít si hledat nová angažmá, legendě klubu a kapitánovi J. Hildebrandtovi bylo doporučeno pokračovat dále již jen v civilním zaměstnání pokrývače.
Funkcionáři se z klubu zvolna vytratili, pokladna byla prakticky prázdná.
Navíc klub čekalo další vyhnání! Do stadionu v Edenu se měla nastěhovat ČKD Praha, dnešní Bohemians.
Není proto divu, že když přišlo jaro 1964, nejslavnější český klub se ocitnul na poslední příčce druhé ligy.
V momentě, kdy bylo slávistickému národu nejhůř, probudili se „sešívaní rytíři“. Nejen v hoře Blaník, ale všude v republice!
Vznik a první roky
Slovanský dům 23. března 1964
V časopise Plamen vyšla výzva k záchraně slavného českého fotbalového klubu. Tisíce vyznavačů červenobílých barev se po celé republice hlásilo k pomoci. Na 23. března 1964 byl připraven ve Slovanském domě diskuzní večer na téma fotbalového Dynama, rozuměj Slavie. Zájem předčil všechna očekávání! Fanoušci, herci, umělci, bývalé klubové legendy jako Plánička, Ženíšek, nebo Seifert. V sále se tísnilo dvanáct set účastníků. Diskutovalo se, pojmenovali se základní problémy. Nastal čas zájemce o podporu organizovat - plénům se usneslo na založení Odboru přátel začleněného do TJ Slavia (tzv velká Slavie, dnes SK Slavia Praha - spolek, viz úvod)!
Jak zachránit klub
Úkol záchrany se jevil jako obrovsky náročný. Ale byla chuť, zájem, nadšení.
Nejprve bylo nutné sehnat prostředky na samotný provoz, pak na posily. Tehdejší nejslavnější umělci vystupovali na společenských akcích bez nároku na honorář. Zprvu pod názvem Slávisté Dynamu, posléze Slavisté Slavii (a nakonec jako slavné Slávistické karnevaly). Profesor Libenský odměny za umělecká díla odevzdal ve prospěch Odboru přátel, legendární mim Fialka se vzdali honoráře za udělení titulu národní umělec - taktéž ve prospěch Slavie... Po celé republice pořádali fanoušci akce, jejichž výtěžek putoval „na oltář klubu“.
Svou aktivitou se Odbor přátel okamžitě ocitl v hledáčku Státní bezpečnosti. Do záchrany klubu se ale zapojili desítky slavných osobností české kultury, mj. Pivec, Pešek, Kemr, Marvan, Hrabal, Jirotka, Vojta, StB si nakonec na žádnou akci netroufla.
Našli se i nepřátelé Slavie. Desítky udavačských dopisů mířili na ústřední výbor KSČ a obviňovali Odbor přátel z buržoazních praktik. Asi nejvýznamnější postava prvních let OP spisovat Pavel Hanuš, to zahrál mistrovsky, když prohlásil, že Odbor přátel vznikl podle „sovětského vzoru“. Bylo dobojováno...
Přátelé Slavie „vydělávali“ pro klub peníze. Finanční situace byla stabilizována, mohli se nakoupit hráči. Ale - bez funkcionářů, čili odborníků? Samotní fanoušci dávali doporučení, vedení Odboru přátel objíždělo a uzavíralo smlouvy o přestupech.
Návrat jména Slavia
Jediným z funkcionářů, který odmítl klub v těžkých dobách opustit, byl ing. Jiří Vrba (nar. 1929). Vymyslel fintu, jak navrátit klubu jeho prvorepublikové jméno. Ale byl to boj. Až na třetí pokus se Dynamo konečně zase stalo Slavií, to když návrh činitelů TJ Slavia (tedy velké Slavie) o návrat ke slavnému jménu potvrdil okresní výbor ČSTV Prahy 10. Což ke změně překvapivě stačilo. Nebylo nutno jiných a vyšších instancí. Večer 18. září 1964 v Československé televizi bylo R. Honzovičem v rámci večerních zpráv oznámeno, že Dynamo Praha je opět Slavií.
Valná hromada Odboru přátel Slavie 20. září 1964
Ustavující schůze Odboru přátel Slavie potvrdila správně nastavenou cestu, byl kvitován návrat ke jménu Slavia, konstatovány úspěchy půlroční aktivity. Předsedou se stal Pavel Hanuš, prvním místopředsedou Jiří Hájek a druhým místopředsedou Martin Růžek.
Vyhráno ale ještě nebylo. Slavia je druholigový klub, výsledky stále nebyly suverénní. Představitelé OP tak shání další hráče, hlavně do útoku. Rodí se slavná „renesanční jedenáctka... Jaro 1965 je fotbalově úspěšné, euforické. Souboj s Plzní v Edenu před 42 tisíci diváky končí 4:1, návrat do první ligy je dokonán!
První kotel, fenomén odboček
V tomto vzepětí můžeme najít i prvopočátky organizovaného fandění, vznikl první kotel. Zrodil se fenomén odboček přátel Slavie - ve všech koutech naší země se slávisté v rámci Odboru přátel sdružovali do skupin zvaných odbočky a svými aktivitami podporovali klub. Pořádali plesy či jiné společenské akce, organizovali výjezdy na fotbal.
70.-80. léta
V letech normalizace se vedoucí straně podařilo mnoho slavných míst s aktivními odbočkami utlumit. Někteří zůstali členy jako tzv individuálové. Příbram jako odbočka přežila, Kolín nikoliv. Mnoho další obdobných byste nalezli. Fotbalová Slavia zažívala roky lepší, roky horší. Celkově byl Odbor přátel pod vedením Martina Růžka ale stabilní entitou. Slávistické karnevaly zárukou velkého společenského zážitku. Pořádaly se výjezdy na evropského poháry, včetně letního Interpoháru. Nezapomenutelné byly četné besedy, František Plánička či Láďa Ženíšek nejslavnějšími vypravěči. Konaly se fotbalové memoriály po různých koutech republiky, zaštiťovaly je funkční odbočky. Koncem osmdesátých let čítala členská základna Odboru přátel deset tisíc slávistů.
Při listopadových událostech 1989 byli členové výboru Odboru přátel v předních pozicích, v Edenu vzniklo slávistické Občanské fórum, bylo zařízeno, že ligové utkání SK Slavia - RH Cheb se jako výraz podpory studentům a umělcům a nové situaci v naší zemi neodehraje.
Mezi přední odbočky té doby patřily Uhlířské Janovice, Frenštát pod Radhoštěm, Žirovnice.
Při patnáctiletém výročí existence Odboru přátel (1979) Martin Růžek vzpomíná:
Chceme-li se dnes vžít do těch dnů před patnácti léty, musíme si vybavit ono tehdejší postavení kdysi tak slavného klubu. Pod cizím přijatým jménem živořil hlouček sportovců a my, hrstka příznivců, jsme jen vzpomínali minulosti naší Slavie. Nevím, jestli jsme odhadli na první pohled správně dosah našeho činu, když jsme vyvolali v život Odbor přátel. Ale ještě dnes si vzpomínám nejen na naši radost, ale také na úlevu, že jsme se mohli spolupodílet na boji za sportovní i morální vzkříšení milovaného klubu. Tisíce věrných slávistů žily tehdy v nadšení nad zábleskem snad šťastnější budoucnosti, v nadšení, které už nebude možno podruhé prožít, ale na které se nezapomíná. Ta morální pomoc v pravou chvíli byla nesporně veliká. Dnes nám všem připadá samozřejmá. Pravda, našli se tehdy sýčkové, kteří nám prorokovali brzký konec. V tom výbuchu sympatií obyčejného člověka, k barvám klubu viděli módu, která zhasne tak, jak přišla. Jak se mýlili! Zapomněli na jedno: že zde vzniká něco z nejčistějších lidských pohnutek, z nezištnosti, z dobrovolné snahy pomoci, tak, jak přítel pomáhá příteli v nouzi. Takové vlastnosti módě nepodléhají. Naopak, i dnes, po patnácti létech tisíce členů Odboru přátel pevně spojují a vyzbrojují optimismem, který provází naši každodenní práci pro Slavii.
Věřím, že náš Odbor bude užitečným členem velké slávistické rodiny i v budoucnu. Jsme tím zavázáni nejen těm, co šli dávno před námi, ale i těm, co přijdou po nás.
Léta devadesátá
Politické a společenské změny se dotýkaly také Slavie. Když se v roce 1991 propojil Fotbalový oddíl (tehdy s.r.o., dnešní SK Slavia Praha - fotbal a.s.) s Odborem přátel, částečně se propojili funkcionářské pozice. Fotbal byl jasnou prioritou, fanouškovská orgnizace jaksi přilepena. Odbočky Odboru přátel cítily velkou nejistotu. Bude Odbor přátel existovat dál? Nebo je toto spojení počátkem konce? Ani Boris Korbel se svou ekipou v úvodu neuklidnil situaci. V říjnu 1991 vedení odbočky v Brandýse nad Orlicí, nespokojené se stavem komunikace a vývojem situace, svolalo schůzku odboček do svého městečka. Byl to bezprecedentní úkon. Pochopený jak dalšími odbočkami, tak vedením nové organizace FO-OP. Proběhla dlouhá jednání s konsenzuálním vyústěním, že Odbor přátel žije a bude žít nadále. S plnou podporou od fotbalové Slavie.
V roce 1993 si SK Slavia připomínala 100 let existence. Probíhaly oslavné akce. V rámci Odboru přátel ta největší v tehdejší slávistické baště - Lounech.
Když ale z klubu na konci léta 1993 náhle odešel Boris Korbel, zůstaly jen existenciální fotbalové starosti. Vedení Odboru přátel včele s Otou Hemelem opět zachraňovalo fotbal. Nastavení smluv a hráčské požadavky byly kolikrát na hraně či za hranou možného. Muselo dojít k racionalizaci, obměně mužstva.
Opravdové uklidnění a stabilizaci přinesla až transformace fotbalového klubu do akciové společnosti, v níž měl FO-OP významný podíl. Ekonomicky ale nemohl konkurovat jiným investorům a podílníkům, tak se jeho podíl a vliv v průběhu let neustále snižoval. Definitivně pak vstupem ENICu v roce 1997. FO-OP jako spolek organizující fanoušky se vedení fotbalového klubu začal vzdalovat. Priority se zcela nepotkávaly, lidská ega se střetávala.
V průběhu následujících let vznikla jiná nová, moderní, fanouškovská uskupení. Odbor přátel se zdál přežitý, název spolku a některé jeho přední osoby neakceptovatelné.
I vedení a členská základna FO-OP procházely svými drobnými bouřemi. Ztroskotání však nepřicházelo.
Ve víru 20. století
Když se řekne Fanklub
S cílem sjednotit různá uskupení příznivců klubu a zastřešit do tzv. Fanklubu přišla v roce 2002 fotbalová Slavia. Po prvních krůčcích nejistoty nakonec došlo k dohodě a FO-OP se stal součástí. Koexistence a spolupráce existovala až do léta 2007. Valná hromada Fanklubu měla přinést zásadní změny v organizaci a potlačit některé léty zažité zvyklosti v rámci FO-OP, mimo jiné zrušit organizační jednotky odbočky. Jednání skončilo rozkolem a přechodným převzetím kontroly činovníků FO-OP nad Fanklubem. Během pár týdnů hlavy ochladly, byla svolána nová Valná hromada Fanklubu, činovnící FO-OP předali své funkce nově zvoleným funkcionářům. Odbor přátel jako takový z Fanklubu však vystoupil. A tento pak začal psát svou soukromou novou historii.
Pokud se život fotbalového fanouška počátku dvacatého století zmítal v různých nejistotách výkonnosti A týmu, účasti v evropských pohárech, až se nakonec dotkla nebe účastí v Lize mistrů na podzim 2007 nebo nejistotou strahovského vyhnanství a euforií počínající stavbou a otevřením nového Edenu, čerstvě ozdobeným oslavou titulu v květnu 2008 a 2009, pak život řádného člena probíhal klidným odbočkovým životem - mezi stálice patřily odbočky Rožďalovice, Příbram, Lázně Bělohrad, Maikoland Libiš, Česká Lípa či Brandýs nad Orlicí.
Celostátní setkání odboček
Vyvrcholením jarní sezóny a možností sejít se, zasportovat si a probrat důležitá témata v rámci Odboru přátel se stalo díky nápadu přátel J. Procházky a V Dlouhého Celostátní setkání odboček. V květnu 2000 pozvali k takové akci do Bělé pod Bezdězem další odbočky. Prvního fotbalového turnaje se účastnilo 13 týmů z osmi odboček, hlavní cenou byl Putovní pohár, k setkání byla vyrobena standarta. Několika desítkám účastníků byl vedle sportovního zápolení a občerstvení nabídnuta prohlídka města se zajímavostmi, večer se pak debatovalo o Slavii, přitomno bylo několik internacionálů fotbalové Slavie.
Akce se setkala s takovým ohlasem, že se od té doby konají Setkání nepřetržitě každoročně v červnu. Lázně Bělohrad, Česká Třebová, Rožďalovice, Strašnov u Mladé Boleslavi, Česká Lípa, opět Lázně Bělohrad, Příbram, Zákupy, podruhé Rožďalovice, Nečín, Plasy, Šternberk, Eden, Hodonín, Klatovy, Strakonice, Kardašova Řečice a v roce 2019 se kruh první uzavírá v Bělé pod Bezdězem. To jsou nezapomenutelná místa novodobého historie, největší akce pořádané v rámci FO-OP.
Tribuna Sever vstupuje do OP
Historie organizovaného fandění a prvního kotle i dalšího vývoje při zápasech Slavie přesahuje možnosti tohoto sdělení. Faktem je, že v čase strahovského exilu došlo de facto k rozdrobení sil, pak ovšem k nové konsolidaci a pod vedením Strašáka získává kotel Slavie na síle. Návrat do nového Edenu a obsazení severní tribuny kotlem dává vznik novému nejprve neformálnímu uskupení. Tribuna Sever se dynamicky vyvíjí a je nepřehlédnutelnou složkou, ba lídrem ve svém oboru. Když několik desítek jejich členů v roce 2013 ohlásí oficiálně podporu a vstup do Odboru přátel Slavie, jedná se skoro o senzaci. Odbor přátel tehdy nálepkovaný jako "diskutující staříci" je podpořen a okysličen mladou krví. Ač se v následujících letech Tribuna Sever v širším slova smyslu i odbočka Tribuna Sever soustředí spíše na své "support aktivity", tak koexistence s FO-OP je vstřícná a odbočka Tribuna Sever je fakticky dlouhodobě nejpočetnější odbočkou spolku.
Červenobílé listy
Toto tištěné medium (časopis), vychází od roku 2002. Navazuje na původní Slávistický zpravodaj. Je formou komunikace v rámci spolku a vzniká nezištnou aktivitou pisatelů z řad členů FO-OP. Mapuje slavnou historii klubu, sděluje reálie ze sportovního klubu v současnosti, ze života Odboru přátel a jeho odboček a akcí. Má svou společenskou rubriku. Vychází zpravidla dvakrát ročně. Každý člen jej dostává v rámci svého členského ročního příspěvku zdarma.
Pokud existují tři stabilní atributy FO-OP od roku 2002 dodnes, pak jsou to fenomény každoročních spolkových Valných hromad, Celostátního setkání odboček a Červenobílé listy.
Roky prokletí
V čase sešívaného nekomfortu - kdy fotbalový klub padá z výšin až na samé dno, tedy v letech 2010 - 2015, jeví Odbor přátel zajímavý fakt. Ač členstvo zprvu ubývá, tak zbylí organizují akce - sportovní, společenské, spolupracují mezi sebou. Upevňuje se vnitřní život spolku. Přibývá i nadstavba - je zavedena Univerzita Slavia, přednášky s diskuzí nad historickými tématy z historie milovaného klubu. Konají se procházky či cyklovyjížďky Prahou s objevováním a připomínáním slavných míst naší historie. Nakonec v rámci Odboru přátel vzniká historická sekce zabývající se historií a shromažďující artefakty.
Odbor přátel Slavie dnes
Je nejstarším a největším fanouškovským sdružením u nás. Vychází ze slavné historie svých předchůdců, ve spojení s úspěchy fotbalové Slavie také sám spolek prožívá obrodu. Členská základna během posledních tří let stoupá k 6000 členů, většina se jich sdružuje v rámci 135 odboček, mnozí jsou členy individuálními.
Z největších akcí se koná Celostátní setkání odboček, výšlapy na Říp, Slávistické dušičky. Z odbočkových akcí jsou nejslavnější Veleňská pentle, bowlingový turnaj odboček (OP Kolín), Splouvání Otavy (OP Strakonice), Maškarní rej a Slávistické čarodějnice v Rožďalovicích, fotbalový turnaj O Dědkův pohár (Area 114), Memoriál Jana Maika v Libiši. Největšími odbočkami jsou: Tribuna Sever, Strakonice, Rožďalovice, Area 114, Kolín.
Má svůj sekretariát, své zastoupení v představenstvu SK Slavia Praha - spolek, úzce spolupracuje s vedením SK Slavia Praha - fotbal a.s.
Spolupracuje a podporuje neziskovou organizaci Donor
Nadále sdružuje fanoušky, kteří jsou připraveni kdykoli pomoci Slavii. Nejen fanděním na tribunách. Připravuje pro ně tištěný časopis, spravuje elektronická média.
Heslem je Růžkovo: "Přátelé Slavie, přátelé mezi sebou". Přičemž je jasné, že přítel Slavie je něco víc než fanoušek. Přítel Slavie neklesá na mysli v časech zlých a má srdce i dlaň otevřenou pro potřeby klubu. Odbor přátel je zárukou toho, že Slavia zůstane věčná.
Appendix
1/ Předsedové Odboru přátel Slavie:
Pavel Hanuš (1964-1966), Martin Růžek (1966-1982), Josef Vinklář (1982-1987), Ilja Prachař (1988-1991), Rudolf Jelínek (1991-1993), Ota Hemele, Miroslav Ondříček, Doc. MUDr. Václav Smetana, Ing. Ladislav Adamec, Ing Martin Krob
2/ Slavné osobnosti s členstvím v Odboru přátel Slavie:
František Plánička, Ladislav Ženíšek, František Ipser,
Milan Neděla, Karel Effa, Miroslav Horníček, Jan Pivec, Ladislav Pešek, Jaroslav Vojta, Eduard Haken, Miloš Forman, Josef Kemr, Vladimír Menšík, Luděk Munzar, Stanislav Procházka, Miloš Nesvadba, Bohumil Hrabal, Vladimír Čech
předsedové odboček a jiní významní členové: Jan Maik,
Nyní: Pavel Řehák, Pavel Kuka, prof. Jan Pirk, Jan Kodeš, František Ringo Čech,
Externí zdroje:
https://www.odborpratel.cz/k-15-letum-odboru-pratel-z-archivu/
https://www.odborpratel.cz/nezapomenutelny-slavisticky-buditel-pavel-hanus/