Wikipedista:RomanM82/pískoviště3

MOTOR, akciová společnost pro výrobu a prodej automobilů, byl společný podnik koncernů ČKD a Škoda, který měl převzít automobilovou výrobu obou koncernů, tj. automobilek Praga a ASAP. Jeho cílem bylo soustředit a racionalizovat výrobu a prodej osobních i nákladních automobilů obou koncernů. Podnik, který oficiálně zahájil činnost 1. ledna 1932, již však po dvou měsících zanikl. Byl to jediný významný pokus o koncentraci automobilového průmyslu během první republiky.

Historie

Amnestie z roku 1960 byla největší amnestií politických vězňů v období komunistického režimu v Československu. Proběhla ve dnech 10.–12. května 1960, propuštěno při ní bylo 5601 politických vězňů, téměř dvě třetiny jejich celkového počtu. Kromě nich se uplatnila také na řadě odsouzených za kriminální činy. Mezi prominentní amnestované politické vězně patřil například Jan Syrový nebo Gustáv Husák. Amnestii komunistický režim vnímal jako politické gesto a důkaz své pevné pozice. Amnestovaní však přesto byli po svém propuštění různými způsoby omezováni a šikanováni.

Historie

Předcházející poúnorové amnestie

Komunistický režim v Československu se po svém nástupu k moci v únoru 1948 nevzdal tradice amnestií, zavedené již v dobách Rakousko-Uherska. Udělovaly se obvykle při nástupu prezidentů nebo příležitosti významných výročí. První poúnorovou amnestii vyhlásil po své inauguraci prezident Klement Gottwald 19. května 1948. Týkala se však převážně lehčích kriminálních deliktů. Po nástupu prezidenta Antonína Zápotockého v březnu 1953 se očekávaná amnestie spojovala s velkými nadějemi, neboť Zápotocký byl sám za první republiky a především v dobách nacismu dlouhodobě vězněn. Zápotockého amnestie, vyhlášená teprve v květnu 1953 však byla především pro politické vězně zklamáním. Pro ně platila jen ve výjimečných případech. Přesto bylo propuštěno kolem 14 tisíc vězňů. Také amnestie z května 1955 (10. výročí osvobození Československa) a z listopadu 1957 (nástup Antonína Novotného) politické vězně převážně opomíjely.

Československý komunistický režim sledoval v polovině 50. let víceméně nezměněnou důsledně stalinskou linii. Ještě v roce 1954 probíhal politický proces s tzv. buržoazními nacionalisty a roku 1955 byl dokonce odhalen v Praze na Letné největší Stalinův pomník na světě. Tato situace kontrastovala s děním v samotném Sovětském svazu, kde brzy po Stalinově smrti nastoupivší kolektivní vedení vyhlásilo nový kurz. Mimo jiné byly zastaveny procesy a v březnu 1953 vyhlášena rozsáhlá amnestie.