Wikipedista:Khamul1/Pískoviště/6
Zamodřit:
opravit:
přepracovat:
Odkazy JL[editovat | editovat zdroj]
- Jan Lucemburský a slezská knížata v letech 1327–1329
- České dějiny II./2. Král cizinec
- České dějiny II./3. Karel IV. Otec a syn
- Dvě knihy českých dějin. Kus středověké historie našeho kraje. Kniha druhá. Počátky lucemburské 1308-1320.
- https://cache.obalkyknih.cz/file/toc/449121/pdf
- Jan Lucemburský Bobková
| Wikipedista:Khamul1/Pískoviště/6 | |
|---|---|
| Chybí svobodný obrázek. |
Jindřich II. z Virneburgu (1246 − 6. ledna 1332 Bonn)[1] byl mezi lety 1306 a 1332 kolínským arcibiskupem.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jindřich II. z Virneburgu se narodil zřejmě roku 1246 jako šestý syn virneburského hraběte Jindřicha a jeho manželky Ponzetty z Obersteinu.[1] V roce 1288 se na straně Jana I. Brabantského zúčastnil bitvy u Worringenu. Téhož roku byl jmenován kanovníkem u katedrály svatého Gereona v Kolíně nad Rýnem. V roce 1292 se stal osobním kaplanem římskoněmeckého krále Adolfa Nasavského. Později se stal také trevírským kanovníkem a arciděkanem. Roku 1300 byl zvolen trevírským arcibiskupem, papežská kurie ho v této funkci však nepotvrdila.[2] V roce 1304 byl zvolen kolínským arcibiskupem. Papež Klement V. ho arcibiskupem jmenoval roku 1305, ale toto své rozhodnutí zveřejnil až 22. ledna 1306. Jeho kandidaturu na kolínský arcibiskupský stolec podpořil zřejmě francouzský král Filip IV. Sličný. K titulu kolínského arcibiskupa se vztahoval také kurfiřtský hlas a rozsáhlé statky v západním Německu. Jindřich z Virneburgu udržoval dobré vztahy s papežem Klementem V. a na přelomu let 1311 a 1312 se zúčastnil Viennský koncil.[1]
Po smrti římského krále Albrechta I. v roce 1308, Jindřich z Virnebrugu nejprve podporoval kandidaturu Karla z Valois na římský trůn.[1] Další kandidát na římský trůn, lucemburský hrabě Jindřich VII., se na Jindřicha z Virmneburgu v září 1308 obrátil listinou, v níž uvedl, že pokud ho kolínský arcibiskup podpoří svým hlasem, daruje mu rozsáhlé statky i území, zařídí svatbu svého bratra Walrama s arcibiskupovou sestrou a arcibiskupova bratra Ruprechta, hraběte z Virneburgu, učiní doživotním správcem určených lucemburským statků v Trevírsku.[3] Dne 27. listopadu 1308 se v klášteře dominikánů ve Frankfurtu nad Mohanem zvolil Jindřich z Virneburgu s spolu s dalšímu kurfiřty Jindřicha VII. Lucemburského jednomyslně římským králem.[4][5]
Poté co Jindřich VII. v roce 1313 zemřel, Jindřich z Virenburgu v královských volbách z roku 1314 podporoval Fridricha I. Habsburského. Protože se neodvážil osobně dostavit na místo volby do Sachsenhausenu. Svůj hlas listinou z 13. října 1314 přenesl na dalšího kurfuřta falckraběte Rudolfa I., který spolu s některými jinými kurfiřti dne 19. října 1314 zvolil Fridricha Habsburského za římskoněmeckého krále. Druhou částí kurfiřtského sboru však byl za římského krále zároveň zvolen Ludvík IV. Bavor, čímž říše měla fakticky dva krále.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d WISPLINGHOFF, Erich. Heinrich II. von Virneburg. In: Neue Deutsche Biographie. Band 8. Berlin: Duncker & Humblot, 1969. Dostupné online. ISBN 3-428-00189-3. S. 364. (německy)
- ↑ Virneburg Heinrich II. von. www.saarland-biografien.de [online]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SPĚVÁČEK, Jiří. Jan Lucemburský a jeho doba 1296-1346. K prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1994. 658 s. ISBN 80-205-0291-2. S. 84−86. [dále jen Jan Lucemburský a jeho doba].
- ↑ Jan Lucemburský a jeho doba, s. 93−95.
- ↑ MENZEL, Michael. Die Zeit der Entwürfe 1273–1347. In: FAHRMEIR, Andreas; LEPPIN, Hartmut. Gebhardt. Handbuch der deutschen Geschichte. Stuttgart: Klett-Cotta, 2012. ISBN 978-3-608-60007-0. S. 139–141. (německy)
- ↑ Jan Lucemburský a jeho doba, s. 209−211.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Khamul1/Pískoviště/6 na Wikimedia Commons
