Wikipedista:Josef Vacl/Pískoviště Jan Hlaváček
Život[editovat | editovat zdroj]
Jan Hlaváček[1][2] se narodil 24.11.1953 v Plzni do pivovarské rodiny. Jeho děda František Hlaváček (1893–1967), byl respektovaný pivovarský odborník, který mj. působil v Plzeňském Prazdroji. Jeho syn, Ing. Ivo Hlaváček, CSc. (1926–2008), Janův otec pokračoval v rodinné tradici jako uznávaný pivovarský odborník, který také vedl Plzeňský Prazdroj. Ing. Ivan Hlaváček, Janův bratr po vystudování Vysoké školy chemicko-technologické v Praze také po určitou dobu v pivovarství působil.
Už od 15 let, v době studií na Střední všeobecně vzdělávací škole (dnes gymnázium v Plzni) chodil pravidelně na brigády do pivovaru. Tam prošel všechna výrobní oddělení a detailně se seznámil hlavně s praktickými poznatky výroby piva.
Po maturitě studoval VŠCHT v Praze. Na roky studií rád vzpomíná, především na některé z vyučujících na VŠCHT. Nejvíce spolupracoval s doc. Ing. Jaroslavem Čepičkou, CSc., u něhož působil po několik let jako pomocná vědecká síla. Zkoušku z pivovarství dělal u další osobnosti naší pivovarské vědy, u prof. Josefa Moštka. V roce 1978 obhájil diplomovou práci na téma Stanovení a obsah polyfenolů v pivu, jejímž vedoucím byl Ing. Jiří Šrogl, vedoucí výzkumu v Prazdroji.
Proto, když v roce 1978 nastoupil do tehdejších Plzeňských pivovarů, většinu tamních zaměstnanců již znal
Od roku 1979 do roku 1990 působil jako podsládek, potom sládek a ředitel pivovaru Gambrinus.
V devadesátých letech byl technickým ředitelem Plzeňských pivovarů (Prazdroje a Gambrinusu). S kolektivem spolupracovníků řídil modernizaci obou těchto pivovarů hlavně přechod z výroby piva dříve používané klasické technologie hlavního kvašení v otevřených maloobjemových kádích do moderních cylindrokonických tanků.
Celý proces technologické transformace trval prakticky rok a byly do něj zapojeni největší čeští odborníci, jako prof. Gabriela Basařová, doc. Ing. Jaroslav Čepička, Ing. Karel Kosař, CSc., Ing. Miroslav Kahler, CSc., Ing. Jan Voborský, Ing. V. Berka a Ing. Tomáš Lejsek, CSc.
Potom se stál ředitelem závodu Plzeň, který zahrnoval pivovary Plzeňský Prazdroj a Gambrinus.[3]
Po příchodu nadnárodního pivovarského koncernu SAB Miller vedl od roku 2001 několik let zahraniční výrobu, což znamenalo zavádění licenční výroby piv Plzeňského Prazdroje hlavně v Polsku a Rusku a velkopopovického Kozla v Rusku.
Licenční výroba Plzeňského Prazdroje ukázala, že pro Prazdroj není jiné cesta než výroba doma, na jednom místě, v Plzni. Naproti tomu ale výroba Velkopopovického Kozla v Rusku značně přesáhla objem výroby v ČR a dnes se pohybuje kolem 2 milionů licenčně vyráběného piva a největší licenčně vyráběna značka ve světě.
Profesní život a odbornost Ing. Jana Hlaváčka nejvýrazněji ovlivnil jeho otec, Ivo Hlaváček. Časté odborné diskuse ovlivnily jeho přístup k pivovarství, jeho modernizaci, která byla v devadesátých letech minulého století pro další rozvoj oboru v České republice klíčová.
Publikační a přednášková činnost[editovat | editovat zdroj]
Jan Hlaváček spolu s jiným pivovarským expertem z Prazdroje, Ing. P. Průchou zpracovali studii, která prokázala, že ze všech piv, která sledovali a zkoumali, se jasně prokázalo, že Pilsner Urquell svým specifickým složením (hlavně kombinace nízkého prokvašení s vyšší hořkostí, způsobeno českým sladem a žateckým chmelem) vykazuje nejvyšší antioxidační schopnost a vysokou pitelnost.
Je rovněž spoluautorem velmi žádané a úspěšné publikace České pivo , jejímiž dalšími autory jsou Gabriela Basařová, Ivo Hlaváček a Petr Basař. V současné době je její třetí vydání prakticky rozebráno.
Přednášel i na několika konferencích Pivovarsko-sladařských dnů. Byl členem týmu, který v roce 1999 na 27. kongresu EBC v Cannes prezentoval sdělení o antioxidační kapacitě a pitelnosti piva.
Současné aktivity[editovat | editovat zdroj]
Ing. Jan Hlaváček odešel do penze v roce 2014. Jeho četné pracovní i mimopracovní aktivity pokračují. I v penzi se aktivně angažoval v projektu založení sdružení na podporu Českého piva vč. nadačního fondu na podporu Českého piva.
V současnosti je předsedou dozorčí rady Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze
Významnou roli hraje u rodu Hlaváčků rodina. Nejinak je tomu u Jana. Jeho žena Jana je lékařkou. Mají spolu dvě dcery, které, zasvětil do tajů tenisu. Zatímco starší dcera Jana, která dřív tenis aktivně hrála, je advokátkou a dnes se mu již tolik nevěnuje, jeho mladší dcera Andrea Sestini Hlaváčková je tenistka světové úrovně, především deblistka. Vyhrála řadu špičkových turnajů, z nichž nejcennější jsou ty, které se započítávají do Grand Slamů: vyhrála jak turnaj French Open v Paříži, a tak i dvakrát US Open. Je držitelskou stříbrné olympijské medaile ve čtyřhře z Londýna v roce 2012. Byla i členkou týmu, který třikrát vyhrál tenisový pohár týmů FedCup.
Jan Hlaváček se významně se svým bratrem, Ing. Ivanem Hlaváčkem, zasloužil o vybudování golfového hřiště v Dýšině u Plzně[4], které dnes nese jméno Greensgate Golf & Leisure Resort. V letech 2013–2016 se tam konaly turnaje v rámci Ladies European Tour a řada dalších významných turnajů za účasti předních hráčů a hráček.
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
Knihy[editovat | editovat zdroj]
- Basařová, G., Hlaváček, I., Basař, P., Hlaváček, J.:2011: České pivo. Třetí rozšířené vydání. Havlíček Brain Team, Praha. EAN: 9788087109250 ISBN 978-80-87109-25-0, 309 s.
Články[editovat | editovat zdroj]
- ŠROGL, J., PESLER, J., PRŮCHA, P., HLAVÁČEK, J.: Příspěvek k využití hořkých látek chmele. Kvasny Prum. 1982; 28(1): 4-7 | DOI: 10.18832/kp1982001. Dostupné https://www.kvasnyprumysl.cz/search.php?query=Hlav%E1%E8ek+&submit=Hledej...&in_auth=on&in_name=on&in_key=on&in_abstr=on&spage=30&sfrom=0
- ČERNOHORSKÝ, V., ČERNÝ, M., ŠTICHAUER, J., HLAVÁČEK, J.: Lehké pivo. 2. část: Vývoj lehkého piva v ČSSR. Kvasny Prum. 1986; 32(12): 309-312 | DOI: 10.18832/kp1986080. Dostupné https://www.kvasnyprumysl.cz/artkey/kpr-198612-0002_Lehke_pivo_2_cast_Vyvoj_lehkeho_piva_v_CSSR.php?back=%2Fsearch.php%3Fquery%3DHlav%25E1%25E8ek%2B%2Bin%253Aauth%2Bname%2Bkey%2Babstr%26sfrom%3D0%26spage%3D30
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kolektiv autorů. Příprava vydání Ladislava Soukupová, František Frantík. KOLEKTIV. PIVO – SLAD – CHMEL od A do Z, České, moravské a slovenské osobnosti.. první. vyd.. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2004., 2004. 217 s. ISBN ISBN 80-86576-10-8.. S. 91-92.
- ↑ HOVORKOVÁ, Kateřina. Dynastii Hlaváčků udržela nad vodou prababička.. idnes.cz. 10/07/2010. Dostupné online.
- ↑ PICKOVÁ, I.:. Ing. Jan Hlaváček. Příběhy úspěšných.. www.vscht.cz [online]. VŠCHT Praha, 2014 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Šenk, M., Hošek, M.:. Endorfiny Jana Hlaváčka: Sládek z Prazdroje a otec známé tenistky má golfový handicap jako málokdo.. ihned.byznys.cz [online]. Economia Praha (Hospodářské noviny), 2018 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vacl, J.: Jan Hlaváček – pokračovatel rodinné tradice českých pivovarníků, 2016, Potravinářská revue č. 7, s. 84-86. Dostupné http://www.agral.cz/LinkClick.aspx?fileticket=HgHIvP%2bk5RA%3d&tabid=730&language=cs-CZ ISSN 1801-9102