Karel Kosař

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
RNDr. Karel Kosař, CSc.
Karel Kosař
Karel Kosař
Narození12. července 1951 (72 let)
Praha
Alma materUniversita Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykova univerzitu v Brně.
Povoláníchemik a mikrobiolog
ZaměstnavateléVýzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.
Znám jakovědec, výzkumník, manažer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Kosař (* 12. července 1951 v Praze-Podolí) je český vědec a bývalý ředitel a výzkumník v národním pivovarství a sladařství.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Od začátku školní docházky se zajímal o chemii a přírodopis. Na devítiletce se zúčastnil chemické i biologické olympiády. Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole (dnes gymnázium) byl v roce 1969 přijat na Universitu Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykovu univerzitu v Brně. K přijetí na přírodovědeckou fakultu mu pomohlo, že se jako student umístil se svou studentskou odbornou prací Výskyt střevlíků v Podkrkonoší v biologické olympiádě pro středoškoláky. Po ukončení tříletého studia obecné biologie se specializoval na mikrobiologii.

Z odborného hlediska na něj měl největší vliv doc. RNDr. Miroslav Němec, CSc., který byl vedoucím jeho diplomové práce a shodou okolností byl i vedoucím týmu zkoumajícím téma metabolismu baktérií Staphylococcus aureus. Oceňuje a váží si zakladatele katedry mikrobiologie a československé sbírky mikroorganismů odborník světového formátu prof. Dr. Theodor Martinec, DrSc. Následně složil rigorózní zkoušky a obhájil rigorózní práci a v roce 1975 byl jmenován doktorem přírodních věd RNDr.

Po základní vojenské službě se vrátil do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) v Brně. Poté byl jmenován do funkce vedoucího kontrolního oddělení, které bylo největším oddělením na ústavu. Postupně začal modernizovat všechny laboratoře ústavu. V roce 1979 dostává na starosti výzkum v oblasti mikroflóry ječmene a sladu, tzn. plísní, které tehdy začaly být problémem při vývozu českého sladu. Po několika letech výzkumu na téma plísně v roce 1983 složil předepsané zkoušky a v následujícím roce obhájil jako první na brněnském pracovišti ústavu disertační práci na téma Mikroflóra ječmene a sladu. Jeho školitelem byl doc. RNDr. Miloslav Kocur, CSc. V roce 1985 se stal vedoucím brněnského pracoviště VÚPS. Kromě vedení pobočky a realizace výzkumné činnosti přibyly i početné zahraniční cesty se zástupci Obchodních sladoven Prostějov a podniku zahraničního obchodu Koospol.

Po roce 1989 pokračoval ve vědecké a výzkumné činnosti. V roce 1996 byl vybrán jako ředitel VÚPS se sídlem v Praze. Postupně dokončil proces transformace výzkumného ústavu v akciovou společnost. Důležitou součástí složitého projektu bylo nezbytné změnit mj. vlastnickou strukturu ústavu, tedy dojednávat možnosti odprodejů podílů investičních fondů spřáteleným organizacím. Zároveň tým ústavu, pod jeho vedením i v procesu transformace řešil, co je pro výzkumný ústav hlavní. Tím byla a je vědecko-výzkumná činnost. Především prostřednictvím získávání grantů na podporu výzkumu i na další investice, které pomáhají výzkumný ústav zmodernizovat.

V rámci přeměny VÚPS byla nutnost odprodat nepotřebný majetek s cílem uhradit finanční ztráty bývalého generálního ředitelství Pivovary a sladovny, jehož nástupcem se stal VÚPS. Například byla ukončena činnost Pokusného a vývojového střediska v Braniku, prodána rekreační zařízení, zrušeny nepotřebné funkce v rámci zeštíhlení organizace. Současně bylo úplně zrekonstruováno brněnské pracoviště ústavu.

Dnes v ústavu fungují nová poloprovozní zařízení na špičkové světové úrovni. Byl v prostorách ústavu vybudován pokusný velký minipivovar, což mnohem lépe a efektivněji odpovídá potřebám VÚPS. V roce 2014 bylo vybudováno a otevřeno Výzkumné senzorické centrum, které patří k nejlepším v České republice. Provoz centra je pokryt výzkumnou i komerční činností.

Jako ředitel působil na ústavu dlouhých 23 let až do konce června roku 2019, kdy odešel do penze.

Dlouhodobě působil v European Brewery Convention v komisi pro ječmen a slad. Byl členem Rady instituce Výzkumného ústavu potravinářského průmyslu a také členem vědecké rady fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Publikační činnost je zaměřena na problematiku pěstování jarního ječmene[3], na kvalitu odrůd ječmene[4][5], na výzkum technologických procesů sladování, stanovení parametrů ječmene a sladu[6][7][8] atd[9]. Je autorem nebo spoluautorem několika desítek publikací doma i v zahraničí. Patří sem publikace Brněnský sládek F. O. Poupě[10] a byl spolueditorem Technologie výroby sladu a piva[11].

Je držitelem několika mikrobiologických patentů. Týkají se zejména stanovení kontaminace anerobními organismy, což je problém nejmodernějších pivovarů a užitných vzorů, tedy technologických postupů nebo výrobků z oblasti sanitace materiálů.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V letech 2003 – 2008 se významně podílel na procesu získání Chráněného zeměpisného označení Českého piva.

Je držitelem řady ocenění. Tým VÚPS pod jeho vedením, ve spolupráci s Žateckým pivovarem obdržel v roce 2010 Výroční cenu F. O. Poupěte za mimořádný společenský přínos k rozvoji českého pivovarství a sladařství za unikátní technologii pro piva pro celiaky prodávanou pod značkou CELIA. V roce 2013 byl Českým svazem pivovarů a sladoven oceněn jako iniciátor myšlenky ochrany českého piva a spolurealizátorem prosazení registrace chráněného zeměpisného označení České pivo Cenou českého sládka F. O. Poupěte.
Patří ke sběratelům starožitností mající vztah k pivovarství.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • KOSAŘ, Karel. Brněnský sládek František Ondřej Poupě a umění vařit pivo. první. vyd. Brno: Kulturní a informační centrum města Brna, 1995. 79 s. 
  • KOSAŘ, Karel; PROCHÁZKA, Stanislav, et al. Technologie výroby sladu a piva. první. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2000. 398 s. ISBN 80-902658-6-3. 

Články[editovat | editovat zdroj]

  • KOSAŘ, Karel. Využití a přezkoušení přístroje Kjel-Foss na stanovení bílkovin. Kvasný průmysl. 1977, roč. 23, čís. 8, s. 169–171. Dostupné online. *KOSAŘ, Karel. Problematika mikroorganismů ve sladařském průmyslu. Zahnědlé špičky ječmene.. Kvasný průmysl. 1981, roč. 27, čís. 5, s. 100–103. Dostupné online. 
  • KOSAŘ, Karel; PSOTA, Vratislav. Výsledky prvních československých odrůdových pokusů v rámci EBC.. Kvasný průmysl. 1995, roč. 41, čís. 3, s. 74–77. Dostupné online. 
  • KOSAŘ, Karel. Kvalitativní parametry ječmene a sladu. Kvasný průmysl. 1996, roč. 42, čís. 6, s. 201–206. Dostupné online. 
  • BOUŠOVÁ, P.; ŠROGL, J.; KOSAŘ, K., FAMĚRA J. Studium rozpustnosti sladových polyfenolů.. Kvasný průmysl. 1998, roč. 44, čís. 2, s. 43–45. Dostupné online. 
  • BASAŘOVÁ, Gabriela; KOSAŘ, Karel. Nejslavnější éra českého pivovarnictví. Kvasný průmysl. 2000, roč. 46, čís. 4, s. 99–101. Dostupné online. 
  • HOLLEROVÁ, I.; STRNAD, Z.; PECH, P., KOSAŘ K. Baktericidní účinky oxidu titaničitého.. Kvasný průmysl. 2002, roč. 48, čís. 1, s. 5–9. Dostupné online. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ VACL, Josef. Karel Kosař - významná osobnost českého pivovarství. Potravinářská revue. 24. 11. 2015, roč. 2015, čís. 7, s. 88–93. ISSN 1801-9102. 
  2. ↑ KOLEKTIV. PIVO - SLAD - CHMEL od A do Z, České, moravské a slovenské osobnosti. Příprava vydání Ladislava Soukupová, František Frantík. první. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2004. 217 s. ISBN 80-86576-10-8. S. 91–92. 
  3. ↑ KOSAŘ, Karel. Kvalitativní parametry ječmene a sladu. Kvasný průmysl. 1996, roč. 42, čís. 6, s. 201–206. Dostupné online. 
  4. ↑ KOSAŘ, Karel; PSOTA, Vratislav. Výsledky prvních československých odrůdových pokusů v rámci EBC.. Kvasný průmysl. 1995, roč. 41, čís. 3, s. 74–77. Dostupné online. 
  5. ↑ KOSAŘ, Karel. Problematika mikroorganismů ve sladařském průmyslu. Zahnědlé špičky ječmene.. Kvasný průmysl. 1981, roč. 27, čís. 5, s. 100–103. Dostupné online. 
  6. ↑ KOSAŘ, Karel. Využití a přezkoušení přístroje Kjel-Foss na stanovení bílkovin. Kvasný průmysl. 1977, roč. 23, čís. 8, s. 169–171. Dostupné online. 
  7. ↑ BOUŠOVÁ, P.; ŠROGL, J.; KOSAŘ, K., FAMĚRA J. Studium rozpustnosti sladových polyfenolů.. Kvasný průmysl. 1998, roč. 44, čís. 2, s. 43–45. Dostupné online. 
  8. ↑ HOLLEROVÁ, I.; STRNAD, Z.; PECH, P., KOSAŘ K. Baktericidní účinky oxidu titaničitého.. Kvasný průmysl. 2002, roč. 48, čís. 1, s. 5–9. Dostupné online. 
  9. ↑ BASAŘOVÁ, Gabriela; KOSAŘ, Karel. Nejslavnější éra českého pivovarnictví. Kvasný průmysl. 2000, roč. 46, čís. 4, s. 99–101. Dostupné online. 
  10. ↑ KOSAŘ, Karel. Brněnský sládek František Ondřej Poupě a umění vařit pivo. první. vyd. Brno: Kulturní a informační centrum města Brna, 1995. 79 s. 
  11. ↑ KOSAŘ, Karel; PROCHÁZKA, Stanislav, et al. Technologie výroby sladu a piva. první. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2000. 398 s. ISBN 80-902658-6-3. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Kosař&oldid=22115517“