Karel Kosař

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
RNDr. Karel Kosař, CSc.
Karel Kosař
Karel Kosař
Narození 12. července 1951 (67 let)
Praha
Alma mater Universita Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykova univerzitu v Brně.
Zaměstnavatelé Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.
Znám jako vědec, výzkumník, manažer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Kosař (* 12. července 1951 v Praze-Podolí) je český vědec a výzkumník v národním pivovarství a sladařství.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Od začátku školní docházky se zajímal o chemii a přírodopis. Na devítiletce se zúčastnil chemické i biologické olympiády. Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole (dnes gymnázium) byl v roce 1969 přijat na Universitu Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykovu univerzitu v Brně. K přijetí na přírodovědeckou fakultu mu pomohlo, že se jako student umístil se svou studentskou odbornou prací Výskyt střevlíků v Podkrkonoší v biologické olympiádě pro středoškoláky. Po ukončení tříletého studia obecné biologie se specializoval na mikrobiologii.

Z odborného hlediska na něj měl největší vliv doc. RNDr. Miroslav Němec, CSc., který byl vedoucím jeho diplomové práce a shodou okolností byl i vedoucím týmu zkoumajícím téma metabolismu baktérií Staphylococcus aureus. Oceňuje a váží si zakladatele katedry mikrobiologie a československé sbírky mikroorganismů odborník světového formátu prof. Dr. Theodor Martinec, DrSc. Následně složil rigorózní zkoušky a obhájil rigorózní práci a v roce 1975 byl jmenován doktorem přírodních věd RNDr.

Po základní vojenské službě se vrátil do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) v Brně. Poté byl jmenován do funkce vedoucího kontrolního oddělení, které bylo největším oddělením na ústavu. Postupně začal modernizovat všechny laboratoře ústavu. V roce 1979 dostává na starosti výzkum v oblasti mikroflóry ječmene a sladu, tzn. plísní, které tehdy začaly být problémem při vývozu českého sladu. Po několika letech výzkumu na téma plísně v roce 1983 složil předepsané zkoušky a v následujícím roce obhájil jako první na brněnském pracovišti ústavu disertační práci na téma Mikroflóra ječmene a sladu. Jeho školitelem byl doc. RNDr. Miroslav Kocur, CSc. V roce 1985 se stal vedoucím brněnského pracoviště VÚPS. Kromě vedení pobočky a realizace výzkumné činnosti přibyly i početné zahraniční cesty se zástupci Obchodních sladoven Prostějov a podniku zahraničního obchodu Koospol.

Po roce 1989 pokračoval ve vědecké a výzkumné činnosti. V roce 1996 byl vybrán jako ředitel VÚPS se sídlem v Praze. Postupně dokončil proces transformace výzkumného ústavu v akciovou společnost. Důležitou součástí složitého projektu bylo nezbytné změnit mj. vlastnickou strukturu ústavu, tedy dojednávat možnosti odprodejů podílů investičních fondů spřáteleným organizacím. Zároveň tým ústavu, pod jeho vedením i v procesu transformace řešil, co je pro výzkumný ústav hlavní. Tím byla a je vědecko-výzkumná činnost. Především prostřednictvím získávání grantů na podporu výzkumu i na další investice, které pomáhají výzkumný ústav zmodernizovat.

V rámci přeměny VÚPS byla nutnost odprodat nepotřebný majetek s cílem uhradit finanční ztráty bývalého generálního ředitelství Pivovary a sladovny, jehož nástupcem se stal VÚPS. Například byla ukončena činnost Pokusného a vývojového střediska v Braniku, prodána rekreační zařízení, zrušeny nepotřebné funkce v rámci zeštíhlení organizace. Současně bylo úplně zrekonstruováno brněnské pracoviště ústavu.

Dnes v ústavu fungují nová poloprovozní zařízení na špičkové světové úrovni. Byl v prostorách ústavu vybudován pokusný velký minipivovar, což mnohem lépe a efektivněji odpovídá potřebám VÚPS. V roce 2014 bylo vybudováno a otevřeno Výzkumné senzorické centrum, které patří k nejlepším v České republice. Provoz centra je pokryt výzkumnou i komerční činností.

Dlouhodobě působil v European Brewery Convention v komisi pro ječmen a slad. V současnosti je členem Rady instituce Výzkumného ústavu potravinářského průmyslu a také členem vědecké rady fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Publikační činnost je zaměřena na problematiku pěstování jarního ječmene[3], na kvalitu odrůd ječmene[4][5], na výzkum technologických procesů sladování, stanovení parametrů ječmene a sladu[6][7][8] atd[9]. Je autorem nebo spoluautorem několika desítek publikací doma i v zahraničí. Patří sem publikace Brněnský sládek F. O. Poupě[10] a byl spolueditorem Technologie výroby sladu a piva[11].

Je držitelem několika mikrobiologických patentů. Týkají se zejména stanovení kontaminace anerobními organismy, což je problém nejmodernějších pivovarů a užitných vzorů, tedy technologických postupů nebo výrobků z oblasti sanitace materiálů.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V letech 2003 – 2008 se významně podílel na procesu získání Chráněného zeměpisného označení Českého piva.

Je držitelem řady ocenění. Tým VÚPS pod jeho vedením, ve spolupráci s Žateckým pivovarem obdržel v roce 2010 Výroční cenu F. O. Poupěte za mimořádný společenský přínos k rozvoji českého pivovarství a sladařství za unikátní technologii pro piva pro celiaky prodávanou pod značkou CELIA. V roce 2013 byl Českým svazem pivovarů a sladoven oceněn jako iniciátor myšlenky ochrany českého piva a spolurealizátorem prosazení registrace chráněného zeměpisného označení České pivo Cenou českého sládka F. O. Poupěte.
Patří ke sběratelům starožitností mající vztah k pivovarství.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • KOSAŘ, Karel. Brněnský sládek František Ondřej Poupě a umění vařit pivo. první. vyd. Brno: Kulturní a informační centrum města Brna, 1995. 79 s. 
  • KOSAŘ, Karel; PROCHÁZKA, Stanislav, et al. Technologie výroby sladu a piva. první. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2000. 398 s. ISBN 80-902658-6-3. 

Články[editovat | editovat zdroj]

  • KOSAŘ, Karel. Využití a přezkoušení přístroje Kjel-Foss na stanovení bílkovin. Kvasný průmysl. 1977, roč. 23, čís. 8, s. 169-171. Dostupné online. *KOSAŘ, Karel. Problematika mikroorganismů ve sladařském průmyslu. Zahnědlé špičky ječmene.. Kvasný průmysl. 1981, roč. 27, čís. 5, s. 100-103. Dostupné online. 
  • KOSAŘ, Karel; PSOTA, Vratislav. Výsledky prvních československých odrůdových pokusů v rámci EBC.. Kvasný průmysl. 1995, roč. 41, čís. 3, s. 74-77. Dostupné online. 
  • KOSAŘ, Karel. Kvalitativní parametry ječmene a sladu. Kvasný průmysl. 1996, roč. 42, čís. 6, s. 201-206. Dostupné online. 
  • BOUŠOVÁ, P.; ŠROGL, J.; KOSAŘ, K., FAMĚRA J. Studium rozpustnosti sladových polyfenolů.. Kvasný průmysl. 1998, roč. 44, čís. 2, s. 43-45. Dostupné online. 
  • BASAŘOVÁ, Gabriela; KOSAŘ, Karel. Nejslavnější éra českého pivovarnictví. Kvasný průmysl. 2000, roč. 46, čís. 4, s. 99-101. Dostupné online. 
  • HOLLEROVÁ, I.; STRNAD, Z.; PECH, P., KOSAŘ K. Baktericidní účinky oxidu titaničitého.. Kvasný průmysl. 2002, roč. 48, čís. 1, s. 5-9. Dostupné online. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VACL, Josef. Karel Kosař - významná osobnost českého pivovarství. Potravinářská revue. 24. 11. 2015, roč. 2015, čís. 7, s. 88-93. ISSN 1801-9102. 
  2. KOLEKTIV. PIVO - SLAD - CHMEL od A do Z, České, moravské a slovenské osobnosti. Příprava vydání Ladislava Soukupová, František Frantík. první. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2004. 217 s. ISBN 80-86576-10-8. S. 91 - 92. 
  3. KOSAŘ, Karel. Kvalitativní parametry ječmene a sladu. Kvasný průmysl. 1996, roč. 42, čís. 6, s. 201-206. Dostupné online. 
  4. KOSAŘ, Karel; PSOTA, Vratislav. Výsledky prvních československých odrůdových pokusů v rámci EBC.. Kvasný průmysl. 1995, roč. 41, čís. 3, s. 74-77. Dostupné online. 
  5. KOSAŘ, Karel. Problematika mikroorganismů ve sladařském průmyslu. Zahnědlé špičky ječmene.. Kvasný průmysl. 1981, roč. 27, čís. 5, s. 100-103. Dostupné online. 
  6. KOSAŘ, Karel. Využití a přezkoušení přístroje Kjel-Foss na stanovení bílkovin. Kvasný průmysl. 1977, roč. 23, čís. 8, s. 169-171. Dostupné online. 
  7. BOUŠOVÁ, P.; ŠROGL, J.; KOSAŘ, K., FAMĚRA J. Studium rozpustnosti sladových polyfenolů.. Kvasný průmysl. 1998, roč. 44, čís. 2, s. 43-45. Dostupné online. 
  8. HOLLEROVÁ, I.; STRNAD, Z.; PECH, P., KOSAŘ K. Baktericidní účinky oxidu titaničitého.. Kvasný průmysl. 2002, roč. 48, čís. 1, s. 5-9. Dostupné online. 
  9. BASAŘOVÁ, Gabriela; KOSAŘ, Karel. Nejslavnější éra českého pivovarnictví. Kvasný průmysl. 2000, roč. 46, čís. 4, s. 99-101. Dostupné online. 
  10. KOSAŘ, Karel. Brněnský sládek František Ondřej Poupě a umění vařit pivo. první. vyd. Brno: Kulturní a informační centrum města Brna, 1995. 79 s. 
  11. KOSAŘ, Karel; PROCHÁZKA, Stanislav, et al. Technologie výroby sladu a piva. první. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2000. 398 s. ISBN 80-902658-6-3. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]