Wikipedista:Endiaron/Pískoviště
 Lumčíkovití | |
|---|---|
 Atanycolus sp. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
| Čeleď | lumčíkovití (Braconidae) |
Lumčíkovití (Braconidae) jsou poměrně velkou skupinou blanokřídlého hmyzu. Je známo přibližně 17 000 popsaných druhů, ale další tisíce pravděpodobně stále čeká na své popsaní. Jedná se o ekologicky významnou skupinu parazitoidů.
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
V rámci skupiny lze pozorovat určitou morfologickou variabilitu, ale většinou lze říci, že se jedná o černě či hnědě zbarvené druhy s nevýraznou křídelní žilnatinou, s 16 a více článkovanými, párovými tykadly. Samičky mají často výrazné kladélko, které se velice liší dle druhu hostitele, do kterého samičky kladou svá vajíčka. Například druhy, které kladou vajíčka do larev motýlů ze skupiny microlepidoptera mají zpravidla delší kladélko, protože musí probodnout rostlinou tkáň, ve které jsou larvy ukryty. Během evoluce vzniklo mnoho dalších přizpůsobení kladélek a způsobů vyhledávání různých hostitelů.
Parazitizmus[editovat | editovat zdroj]
Většina lumčíkovitých je parazitoidy, tedy parazity, kteří kladou svá vajíčka do hostitelů, ve kterých se vyvíjejí jejich larvy. Larvy postupně zevnitř hostitele vyžírají a to povětšinou tak, aby hostitel vydržel co nejdéle živý a přijímal potravu. Poté se v něm zakuklí, přemění a opustí ho, aby vyhledali opačné pohlaví a zplodili další generaci. Hostitel konečnou fázi povětšinou nepřežije, protože dojde k fatální destrukci jeho těla. Hostiteli lumčíkovitých jsou larvy jiného hmyzu, hlavně brouků (Coleoptera), dvoukřídlích (Diptera) a motýlů (Lepidoptera). Poměrně častá je kooperace s endosymbiotickým virem, který zničí, či inhibuje hostitelův imunitní systém, aby nenapadal vajíčka a larvy v jeho těle. Jedná se o takzvaný polydnavirus.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Skupina je poprvé datována z období křídy a během evoluce prodělávala radiaci korelující s radiací kvetoucích rostlin a jejich herbivory, kteří jsou hlavními hostitely.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Čeleď jako je monofyletickou skupinou zařazenou do podřádu štíhlopasí (Apocrita), kteří mají zadeček spojen s hrudí úzkou stopkou a jejich larvy jsou beznohé.
V rámci čeledi se rozlišuje 47 podčeledí (dle bioLibu 46[1]):
- Adeliinae
- Agathidinae
- Alysiinae
- Amicrocentrinae
- Aphidiinae
- Apozyginae
- Betylobraconinae
- Blacinae
- Braconinae
- Cardiochilinae
- Cenocoeliinae
- Cheloninae
- Dirrhopinae
- Doryctinae
- Ecnomiinae
- Euphorinae
- Exothecinae
- Gnamptodontinae
- Helconinae
- Histeromerinae
- Homolobinae
- Hormiinae
- Ichneutinae
- Khoikhoiiinae
- Macrocentrinae
- Masoninae
- Mendesellinae
- Mesostoinae
- Meteorideinae
- Meteorinae
- Microgastrinae
- Microtypinae
- Miracinae
- Neoneurinae
- Opiinae
- Orgilinae
- Pselaphaninae
- Rhyssalinae
- Rogadinae
- Sigalphinae
- Telengaiinae
- Trachypetinae
- Vaepellinae
- Xiphozelinae
- Ypsistocerinae
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZAHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. Ilustrace František Severa. Praha: Artia, 1987. 182 s. (Barevný průvodce / Artia). Frontispis.
- MACEK, Jan, et al. Blanokřídlí České republiky. I., Žahadloví. Praha: Academia, 2010. 520 s. (Atlas). ISBN 978-80-200-1890-8. Obsahuje bibliografii a rejstříky.
- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2016-12-22]. Dostupné online.